Měsíc řídí pohyby arktického planktonu: Vědci objevili způsob přežití v extrémních podmínkách polární noci
Foto: muratart/ Shutterstock
4 min
Arktický zooplankton ukázal fascinující adaptaci na dlouhé polární noci. Podle studie v časopise Current Biology tyto mikroskopické organismy nezahálí ani v obrovských hloubkách během tzv. zimní tmy, ale naopak vykazují zvláštní migrační chování. Tento objev otevírá nové možnosti pro pochopení adaptace života v extrémních podmínkách.
Reklama
Nová studie publikovaná v časopise Current Biology odhalila, že během dlouhé arktické noci mikroskopické organismy v oceánech migrují, přičemž je řídí změny jasu měsíčního světla. Tyto organismy, jako jsou prvoci, korýši, medúzy, pláštěnci a larvy, každý nový den sestupují sto metrů pod hladinu moře, aby se vyhnuly predátorům, a večer se vrací k hladině, kde se živí fytoplanktonem, zvěřejnil informaci server Naukawpolsce.pl.
Denní cyklus
Mohlo by se zdát, že za polárním kruhem, kde panuje polární noc a slunce se po mnoho měsíců neukáže, k takovému jevu nedochází. Studie echosondou prováděné v posledních 20 letech však ukázaly, že v zimě se arktický zooplankton stále pohybuje - ovšem v rytmu Měsíce (denní rytmus určený Sluncem trvá 24 hodin, zatímco měsíční rytmus trvá kvůli pohybu tohoto satelitu kolem Země o 50 minut déle).
Měsíční světlo je asi milionkrát slabší než sluneční. Není jasné, jak zooplankton detekuje změny jeho jasu, které jsou pro člověka příliš nepatrné na to, aby je vnímal. Autoři studie se však zamýšlejí nad tím, zda ve hře nemohou být vnitřní biologické hodiny planktonu.
Měsíční cyklus
Kromě denního cyklu vědci zjistili také měsíční cyklus - během úplňku se zooplankton na šest dní ponoří do hloubky 50 metrů. Důvodem je pravděpodobně snaha vyhnout se predátorům - například rybám, které loví za jasnějšího světla.
Co je zooplankton?
Slovo pochází z řeckého zoon “zvíře”, a planktos – “tulák”. Jako zooplankton označujeme živočichy drobných až mikroskopických rozměrů, kteří se vznášejí v pelagiálu, neboli v prostoru volné vody, definuje web fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Zooplanktonní organismy jsou nepostradatelným článkem potravního řetězce. Řada z nich se živí jako konzumenti fytoplanktonu. Tuto svou potravu získává zooplankton profiltrováváním vody, k čemuž je vybaven různými speciálně adaptovanými orgány.
V řadách zooplanktonu najdeme také mnoho forem dravých, které se živí zooplanktonem filtrujícím. Všechny větší druhy zooplanktonu jsou pak důležitou potravou ryb. Zooplankton vyniká rychlou množivostí, mnoho druhů je parthenogenetických. Samičky zooplanktonu během letní sezóny vajíčka většinou neodkládají a nosí je po celou dobu jejich vývoje na svém těle.
Co je fytoplankton?
Fytoplankton je nejstarší a nejjednodušší společenstvo mikroorganismů (miniaturní zelené organizmy: řasy, sinice, skrytěnky, prvoky, rozsivky a zlativky atd.), které vznikly před 3 miliardami rok (daly vzniknout všemu živému). Fytoplankton provádí fotosyntézu (z CO2 v atmosféře a organických látek vytváří cukry a kyslík), většinou není schopen vlastního pohybu a je unášen oceány, má velkou diverzitu, která se v závislosti na roční době mění. Fytoplankton je součástí potravinového řetězce v moři a působí proti globálnímu oteplování (pokud je oteplování způsobeno růstem CO2 a dalšími faktory), má schopnost adaptace na vnější prostředí. Fytoplankton zbarvuje vodu do zelena a pokrývá až 20 % oceánů. Plankton, který nikdo nespotřeboval, klesá na dno oceánu.
