Houbičky na nádobí už nikdo nepoužívá: Nahrazuje je 3x hezčí a praktičtější věc

Houbičky na nádobí už nikdo nepoužívá: Nahrazuje je 3x hezčí a praktičtější věc

Foto: M Gl / Shutterstock

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Leží vedle dřezu téměř v každé domácnosti. Přesto odborníci už roky upozorňují, že klasická houbička na nádobí patří mezi nejšpinavější předměty v kuchyni. Mnoho lidí ji navíc mění mnohem později, než by měli. Není divu, že stále více domácností hledá hygieničtější alternativy.

Reklama
Obsah článku
  1. Malá houbička, velký problém
  2. Jak často by se měla houbička měnit?
  3. Silikonové kartáče dobývají moderní kuchyně
  4. Návrat k přírodě jménem lufa
  5. Co je lepší?

Malá houbička, velký problém

Kuchyňská houbička je nenápadný pomocník, bez kterého si mytí nádobí většina lidí nedokáže představit. Právě její nenápadnost ale bývá problémem. Málokdo totiž přemýšlí nad tím, co všechno se v ní během několika dní používání usadí.

Zbytky jídla, mastnota, vlhkost a teplo vytvářejí ideální prostředí pro množení bakterií. Odborníci opakovaně upozorňují, že v běžné houbičce se mohou nacházet miliony mikroorganismů. Přesto mnoho domácností používá jednu houbičku týdny, někdy dokonce celé měsíce.

Situace bývá nejhorší během léta. Vyšší teploty urychlují množení bakterií a houbičky často začnou nepříjemně zapáchat. Typický zatuchlý zápach je jasným signálem, že se v nich nahromadilo velké množství mikroorganismů. Ani opláchnutí vodou nebo přidání saponátu problém neřeší. Bakterie se totiž ukrývají hluboko ve struktuře materiálu.

Mnoho lidí si navíc neuvědomuje, že při každém dalším použití mohou část těchto bakterií přenášet zpět na nádobí, pracovní desku nebo kuchyňský dřez.

Ve studii z roku 2017 publikované v časopise Scientific Reports provedli němečtí vědci analýzu bakterií kuchyňských houbiček s překvapivými výsledky. Ve štěrbinách houbiček, které shromáždili z běžných domácností, se skrývalo 362 různých druhů bakterií v ohromujícím počtu – až 45 miliard na centimetr čtvereční. Vzhledem k velikosti typické houbičky na nádobí se po předmětu, kterým „čistíte“ nádobí, pohybuje téměř 5,5 bilionu mikroskopických škodlivých organismů.

Jak často by se měla houbička měnit?

Právě zde narážíme na jeden z největších problémů. Doporučení odborníků bývají poměrně přísná. Houbičku používanou každý den je ideální měnit po jednom až dvou týdnech. V některých domácnostech by výměna měla být ještě častější.

Realita však vypadá jinak. Mnoho lidí houbičku vymění teprve ve chvíli, kdy se začne rozpadat nebo výrazně zapáchat. Do té doby může být doslova živnou půdou pro bakterie.

Není proto překvapením, že stále více domácností začíná hledat alternativy, které jsou hygieničtější, odolnější a zároveň vypadají lépe než klasická žlutozelená houbička.

Silikonové kartáče dobývají moderní kuchyně

Jedním z největších trendů posledních let jsou silikonové kartáče a silikonové houbičky. Na první pohled vypadají možná trochu nezvykle, ale mají několik výhod, které si rychle získávají příznivce.

Na rozdíl od klasické houbičky nemají porézní strukturu, ve které by se snadno zachytávaly zbytky jídla a vlhkost. Díky tomu mnohem rychleji schnou a bakterie mají podstatně horší podmínky k množení.

Velkou výhodou je také jejich životnost. Zatímco běžnou houbičku vyhodíte po několika týdnech, silikonový kartáč může vydržet měsíce nebo dokonce roky. Stačí ho pravidelně umývat, případně vložit do myčky nádobí.

Mnoho lidí oceňuje také jejich vzhled. Moderní silikonové kartáče se vyrábějí v elegantních barvách a často působí mnohem estetičtěji než klasické houbičky, které po několika dnech používání ztrácejí svůj původní vzhled.

Návrat k přírodě jménem lufa

Zatímco jedni dávají přednost moderním materiálům, jiní hledají cestu opačným směrem. Velkou popularitu si získává lufa, přírodní alternativa, která oslovuje především příznivce ekologického životního stylu.

Mnoho lidí se domnívá, že jde o mořskou houbu. Ve skutečnosti je lufa rostlina patřící do stejné čeledi jako okurky nebo cukety. Její plody po dozrání vytvářejí pevnou vláknitou strukturu, která se po usušení promění v přírodní houbu.

Právě tato síť vláken se využívá nejen při mytí nádobí, ale také v kosmetice nebo při úklidu domácnosti. Lufa je biologicky rozložitelná, neobsahuje plasty a po dosloužení ji lze jednoduše zkompostovat.

Výroba houby z lufy je přitom překvapivě jednoduchá. Zralý plod se nechá vyschnout, odstraní se slupka a semena a zůstane pouze charakteristická vláknitá kostra. Ta se následně nařeže na potřebné velikosti a může se používat podobně jako klasická houbička.

lufa
lufa | Zdroj: New Africa / Shutterstock

Co je lepší?

Jednoznačná odpověď neexistuje. Každá alternativa má své výhody.

Silikonové kartáče bodují především hygienou, dlouhou životností a snadnou údržbou. Lufa zase oslovuje ty, kteří chtějí omezit používání plastů a dát přednost přírodním materiálům.

Jisté však je, že klasická houbička na nádobí už dávno není jedinou možností. Stále více lidí si uvědomuje její nevýhody a hledá řešení, která jsou hygieničtější, praktičtější a často i mnohem hezčí.

Reklama
Zdroje článku:

Možná jste zmeškali

Praevropané si předávali znalost výroby keramiky rychlostí 250 km za generaci. Přišla přes Sibiř a Kaspické moře

Praevropané si předávali znalost výroby keramiky rychlostí 250 km za…

Nejstarší, 20 000 let staré uměle vyrobené, keramické nádoby na světě pocházejí z Dálného východu. Dosud mezi vědci převládal názor, že tato dovednost se do Evropy dostala až s příchodem zemědělství. Impuls přišel z Blízkého východu.

Hrad v Irsku byste během středověku navštívit nechtěli. Nemohli byste si být jisti svým životem

Hrad v Irsku byste během středověku navštívit nechtěli. Nemohli byste…

Jeden z irských hradů, hrad Leap, se nechvalně zapsal do historie těch nejděsivějších hradů na světě. Aby také ne, když zde panoval opravdu krutý rod, který pro vraždu nešel daleko.

Použití chemických zbraní není možné jen v moderních časech. I ve starořímské době byla použita toxická směs pro obranu města

Použití chemických zbraní není možné jen v moderních časech. I ve…

Nejen v moderní době jsou používány chemické zbraně. Již v dávných dobách byly využívány a některé druhy zbraní jsou opravdu jak z hororu. Přesvědčte se o tom sami v tomto článku. 

Od položení základního kamene v roce 1868 ušlo Národní divadlo pěkný kus cesty

Od položení základního kamene v roce 1868 ušlo Národní divadlo pěkný…

Příběh Národního divadla je v mnoha ohledech poutavým, inspirativním a také unikátním vyprávěním o tom, jak jedna myšlenka, je-li lidem představena srozumitelně a srdečně, dokáže sjednotit celý národ.

Kůže se přišívá na kůži, tulení či sobí šlachy se nařežou na proužky a slouží jako inuitská nit

Kůže se přišívá na kůži, tulení či sobí šlachy se nařežou na proužky…

Oděv žen se velmi podobá oděvu mužů. Na nohou nosí kalhoty, nejčastěji z pestré tulení kůže, ale také z kůže sobí. Tyto kalhoty jsou podstatně kratší než kalhoty mužů. Sahají pouze kus nad kolena, jsou však bohatě zdobeny na přední straně barevnými výšivkami…

Způsob kastrace byzantských eunuchů je možná překvapující. Nebyl jim odepřen sex

Způsob kastrace byzantských eunuchů je možná překvapující. Nebyl jim…

Eunuchové v minulosti tvořili poměrně důležitou část nejedné společnosti. Samotný proces kastrace však byl napříč kulturami poměrně specifický. Nejinak tomu bylo i v Byzantské říši.

Kam zmizeli, když neodešli? Nikým nepřemožení, potetovaní předchůdci Skotů byli téměř záhadně vymazáni z historie

Kam zmizeli, když neodešli? Nikým nepřemožení, potetovaní předchůdci…

Piktové. Je docela možné, že jste o nich nikdy neslyšeli. Tento národ, kdysi tak významný ve Skotsku, byl zcela vymazán z mapy a téměř zmizel v písku času. Tedy až do doby, než se objevili badatelé jako dr. Gordon Noble, profesor archeologie na univerzitě ve skotském Aberdeenu.

Fosilie lebky Piltdownského člověka málem přepsala dějiny. Vědci odhalili podvrh až po 40 letech

Fosilie lebky Piltdownského člověka málem přepsala dějiny. Vědci…

Jeden z nejslavnějších vědeckých podvodů odvedl na celá desetiletí pozornost od skutečných převratných objevů. Udělal v lidské evoluci chaos a stál mnoho badatelů celé roky zbytečné práce. Podvrh odhalila až nová datovací technologie v roce 1953.

Arktické mnohoženství a mnohomužství: Dvě až 11 manželek, první si někdy přímo vyžádala sokyni, když už nemohla rodit

Arktické mnohoženství a mnohomužství: Dvě až 11 manželek, první si…

Původní Eskymáci se rozvádějí lehkým způsobem, jako se žení. Omrzí-li žena muže – opačný případ nastává zřídka – provede muž prostě to, že „...se od ní odtáhne, když ulehne, aniž řekl jediného slova. Z toho pozná žena ihned jeho úmysl.“

Těžký život indiánské squaw: Jak holka pro všechno přenášela věci místo koně a pohoršila americké názvosloví

Těžký život indiánské squaw: Jak holka pro všechno přenášela věci…

V životě severoamerické domorodé společnosti, zejména u některých skupin prérií a plání, stály ženy poněkud v pozadí. Trochu výraznější úlohu měly ženy jen v životě domorodých skupin severoamerického jihozápadu.

Doporučené články

Ulice: „Protekční spratek a rozmazlený smrad.“ Diváci už pro drzého kluka nemají pochopení

Ulice: „Protekční spratek a rozmazlený smrad.“ Diváci už pro drzého kluka nemají pochopení

Sobotní odpoledne ve znamení K2 a mrazivých událostí

Sobotní odpoledne ve znamení K2 a mrazivých událostí

Theodora Remundová: Herectví jí doma rozmlouvali, nakonec uspěla jako režisérka

Theodora Remundová: Herectví jí doma rozmlouvali, nakonec uspěla jako režisérka

Do Ulice zavítá nová řidička kamionu. Tuhle zrzku známe už ze Zlaté labutě

Do Ulice zavítá nová řidička kamionu. Tuhle zrzku známe už ze Zlaté labutě

Gestapo, Terezín a zázrak v Drážďanech. Neuvěřitelný osud Věry Tichánkové

Gestapo, Terezín a zázrak v Drážďanech. Neuvěřitelný osud Věry Tichánkové

Reklama