Grasel byl obávaný vůdce loupežníků, který dal vzniknout termínu „grázl“. Jeho sluj je dodnes turistickou atrakcí
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Jeden z nejznámějších českých zbojníků působil na počátku 19. století na pomezí Čech, Moravy a Dolních Rakous. Velel 66 loupežníkům, se kterými spáchal nejméně 205 zločinů, a dvakrát dokonce vraždil. Byl popraven ve Vídni ve věku 28 let.
Narodil se do zlodějské rodiny, poprvé kradl jako dítě
Narodil se jako Johann Georg Grasel, počeštěně Jan Jiří Grázl, dne 4. dubna 1790 v obci Nové Syrovice u Moravských Budějovic. Jeho rodina byla chudá, přiživovala se zlodějnou a žebráním. Kvůli špatné pověsti se museli často stěhovat. Oba jeho rodiče měli problémy se zákonem. Otec byl odsouzen k 10 letům za vloupání, z vězení později uprchl. Toulal se po zemi s falešným jménem, kradl a jednou vraždil.
Jan Jiří byl ve vězení za drobné krádeže už v devíti letech. V 16 letech se poprvé dopustil většího zločinu, když se s přáteli vloupal do obchodu v rakouském Raabsu.
Zločinů postupně přibývalo, lidé se ho báli
Počet trestných činů a jejich závažnost se každým rokem zvyšovaly. V roce 1807 spáchal zločin „jen“ 7krát, v roce 1812 už to bylo 32krát a v roce 1814, rok před jeho zatčením, 71krát.
Působiště jeho zlodějské bandy bylo obrovské. Zaujímalo oblast mezi rakouskými městy Gmund, Zwettl, Raabs a českými Chlum u Třeboně, Nová Bystřice, Slavonice, Jemnice a Znojmo. Grasel určitě nebyl žádný Jánošík, který by chudým rozdával. U prostého lidu naopak jeho loupežnická banda vzbuzovala strach.
Jeho činy často spojovala obrovská brutalita
Jako jeho nejtěžší zločin byla později u soudu označena brutální vražda 66leté Anny Marie Schindlerové. Grasel se v noci 18. května 1814 vloupal do jejího bytu v rakouském Zweitelu a naléhal na ženu, aby mu prozradil úkryt svých úspor. Protože odmítla, umlátil ji železnou tyčí.
Dalším ohavným činem jeho tlupy bylo přepadení fary v Matějovci u Českého Rudolce v noci 13. května 1814. Hluk vzbudil místního faráře, kterého následně několik loupežníků krutě bilo pěstmi po dobu půl hodiny. Grasel tehdy ukořistil jen jeden farářův dukát, kapesní hodinky a stříbrné lžíce.
Jeho největším lupem, bylo vykradení skladu Loidolta, obchodníka s látkami, v rakouském Grossieghartsu, kde se zmocnil zboží v hodnotě 5 343 zlatých. Překupník jeho kořist odkoupil jen za 300 zlatých, z čehož většinu Grasel prohýřil v hospodách.
Dopaden byl až za pomoci léčky
V listopadu 1815 byla po celém jeho působišti vyvěšena vyhláška s vysokou odměnou 4 000 zlatých za Graselovo dopadení. Nakonec byl dopaden léčkou, kterou nastražil brněnský policejní ředitel von Okacz za pomoci Graselovy bývalé milenky.
Byl uvězněn ve Vídni, kde strávil téměř 3 roky, po které se soud zabýval jeho rozsáhlým případem. Nakonec se přiznal k 205 zločinům a dvou vraždám. Ve spisech stálo jako odůvodnění jeho zločinnosti: „... za všechno, co se mu stalo, mohou jeho rodiče, zejména otec, který mu nejen nedal dobrou výchovu, ale povzbuzoval ho, aby kradl a loupil už od dětství, a dokonce ho bil, pokud nezbohatl...” Jan Jiří Grasel byl oběšen 31. ledna 1818 před zraky asi 60 000 lidí. Jeho posledními slovy mělo být: „Ježiš, tolik lidí.”
Graselův odkaz
Označení „grázl“, německy „grasel“, je dodnes u nás a v německy mluvících zemích používáno jako synonymum pro zločince. V místech Graselova působení bylo jako marketingový tah vybudováno mnoho turistických stezek nesoucích jeho jméno. Příkladem je „Graselova stezka“ u Slavonic, na jejíž nejvyšším bodě leží Graselova sluj, kde se údajně schovával před zákonem.