Dýňová sezóna v Česku je tady. Skliďte si tu svoji, na polévku nebo pro radost dětem

Jaké dýně mají Češi nejraději, kdy je správný čas na sklizeň a jak je nejlépe skladovat? A proč se z dýně stala doslova hvězda českých zahrad i gastronomických pořadů? Je to nenáročná rostlina, která nikdy nezklame. Nepotřebuje ani velkou péči a rodí „jedna báseň“.

Od semínka k podzimní úrodě

Dýně potřebují dostatek slunce a tepla, a proto se vysazují až po zmrzlých mužích, tedy v druhé polovině května, podobně jako rajčata, cukety, okurky a další citlivé rostliny.  Zahrádkáři vědí, že je dobré dopřát jim výživnou půdu s pořádnou dávkou kompostu či hnoje. Někdy je můžete dokonce vídat na hromadách uleželého kompostu. Díky mohutným šlahounům a velkým listům dokáže jedna rostlina obsadit klidně celý kout zahrady.

Na českých polích se dýně pěstují i ve velkém. Hlavní sklizeň přichází od září do října a je nutné stihnout ji před prvními mrazíky, které by plody poškodily. Zralost se pozná podle tvrdé slupky a stopky, která začíná korkovatět a zasychat.

Fenomén samosběru

Jedním z nejpříjemnějších způsobů, jak přijít k čerstvé dýni, je vyrazit na samosběr. Tento trend, který se v posledních letech těší čím dál větší oblibě, nabízí lidem nejen možnost vybrat si svůj ideální kousek, ale i zažít venkovskou atmosféru přímo na poli. Tak vzhůru na víkendový výlet!

K nejoblíbenějším místům pro samosběr patří například Dýňová farma Bykoš na Berounsku, která je známá obrovskou nabídkou odrůd a podzimním dýňovým královstvím pro děti. Populární je také Statek u Pipků v Nových Dvorech u Kutné Hory, který kromě dýní nabízí i dlabací dílny a doprovodný program. Na Moravě se vyplatí zajet na Samosběr dýní v Rousínově u Brna, kde místní farmáři pěstují desítky druhů od malých okrasných až po obří giganty.

Samosběr má jednu velkou výhodu – zákazník platí méně než v obchodě, ale zároveň získává čerstvou a kvalitní dýni. A navíc, vybrat si tu „svoji“ je prostě zábava.

Odrůdy, které Česko miluje

Když se řekne dýně, většině Čechů se vybaví především hokkaido. Její kompaktní velikost, jemná nasládlá chuť a možnost konzumace i se slupkou z ní udělaly stálici českých kuchyní. Na paty jí šlape máslová dýně (butternut), kterou si lidé oblíbili pro její máslově jemnou dužinu ideální do pyré a polévek.

Další klasikou je muškátová dýně, která se vyznačuje výraznější chutí a často se používá na pečení či přípravu kompotů. Zapomenout nesmíme ani na originální špagetovou dýni, která po upečení vytvoří vlákna připomínající těstoviny a stala se tak oblíbenou alternativou pro ty, kteří hledají lehčí pokrmy.

A pak jsou tu samozřejmě obří oranžové dýně, které sice nemají tak výraznou chuť, ale kralují Halloweenu a českým domácím dekoracím.

Přečtěte si také

Václavky: Podzimní houby, které voní lesem a patří na náš stůl

30. 9. 2025

Jak je správně uskladnit

Pokud chcete, aby vám dýně vydržely co nejdéle, je potřeba vědět, jak na to. Po sklizni je dobré je nechat pár dní na suchém a teplém místě „vytvrdnout“. Díky tomu se slupka zpevní a dýně získají delší trvanlivost.

Nejlépe se skladují při teplotě kolem 10–15 °C na suchém, větraném místě. Rozhodně je nedávejte do chladného sklepa s vysokou vlhkostí – rychle by začaly plesnivět. Pokud je uskladníte správně, vydrží vám některé odrůdy až do jara.

Na českém stole kraluje polévka

A jak Češi dýně nejraději zpracovávají? Jednoznačně vede dýňová polévka. Krémová, sametová a s trochou smetany nebo kokosového mléka zahřeje v sychravých dnech snad každého.

Velkou oblibu si získala i pečená dýně na plechu, posypaná bylinkami (někdo ji má rád štědře potřenou česnekem), solí a zakápnutá olivovým olejem. Dýňové pyré se zase hodí do sladkého i slaného pečení, a kdo má rád experimenty, ten sáhne po špagetové dýni. Zapomenout bychom neměli ani na pražená dýňová semínka, která jsou nejen chutná, ale i zdravá. A v některých regionech, především na jižní Moravě, se lisuje i ceněný dýňový olej s typicky oříškovou chutí.

Dýně jako symbol českého podzimu

Dýně v Česku už dávno nejsou jen „exotickou novinkou“. Staly se přirozenou součástí naší podzimní kuchyně i venkovských tradic. Zahrádkáři je s nadšením pěstují, rodiny vyrážejí na samosběr, restaurace tvoří sezónní menu a děti se těší na dlabání lampionů.

Ať už skončí ve vaší kuchyni jako polévka, na plechu jako pečená pochoutka, nebo na zápraží jako svítilna, dýně mají jedno společné: přinášejí barvu, chuť a kus podzimní radosti.