Z dodlestonských zpráv dodnes mrazí. Mohlo jít o předpověď budoucnosti, řádění ducha či výplod lidské fantazie

Z dodlestonských zpráv dodnes mrazí. Mohlo jít o předpověď budoucnosti, řádění ducha či výplod lidské fantazie

Foto: Nev1 / Creative commons, CC-BY-SA

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Duchové si někdy ke komunikaci s živými vybírají skutečně neobvyklé prostředky. Jedním z nich byl také osobní počítač, na kterém se jednoho dne v jedné z chalup v Dodlestonu začaly objevovat záhadné zprávy.

Meadow Cottage v anglickém Dodlestonu byl cihlový kamenný domek z 18. století, který v 80. letech 20. století vlastnil muž jménem Ken Webster. Dům pocházející z doby před mnoha staletími měl jistě mnoho tajemství ukrytých hluboko ve svých základech. Ken však měl teprve zjistit, že duchové tohoto místa s ním mají své vlastní plány.

První kontakt

Známkami nepřirozené aktivity v chalupě byly podivné, šestiprsté stopy v prachu, které jako by chodily po stěnách domu. Ken a jeho přítelkyně si nejprve mysleli, že jde o nevinný žert. Ani přetřením barvou se však stopy nepodařilo zakrýt a ty se pak objevovaly na stejném místě znovu a znovu.

Ken a další obyvatelé domu dále zažívali náhlé poryvy studeného větru. Viděli také pohybující se stíny a cítili přítomnost neviditelných bytostí v okolí domu. Dokonce našli konzervy s kočičím žrádlem záhadně uspořádané do symetrické pyramidy.

Duchové pro komunikaci zvolili Kenův počítač

Věci však postupem času zašly ještě dál. Prostředkem pro komunikaci duchů se světem živých se měl stát Kenův osobní počítač. Text, který se z přístroje postupně linul, pak vstoupil do povědomí veřejnosti jako tzv. dodlestonské zprávy. Ken Webster se ve zprávách nedokázal příliš vyznat, protože byly psány chybnou angličtinou a vypadaly téměř jako hádanky.

Ken a další, kteří zprávy četli, začali věřit, že pocházejí z dávné minulosti, a to se zdánlivě potvrdilo, když jedna z nich tvrdila, že pochází z roku 1546. Později pak dokonce duch obvinil Kena a jeho přítelkyni, že mu ukradli domov. Tehdy pár pochopil, že entita u nich žije už delší dobu.

Reklama

Nepříjemné otázky

První zpráva, kterou pár od počítače obdržel, se ptala přímo na ně dva. Vypadalo to, jako by je entita znala, avšak chtěla si k postavám přiřadit i jména. Zpráva byla podána formou tajuplné a zlověstné básně, která se nepodobala ničemu, co kdy Ken a Debbie četli.

Druhý text byl pro změnu napsán archaickou angličtinou. Ken byl v textu označen za důstojného muže, Debbie pak za rozmarnou ženou. V této zprávě však pár obdržel informaci, že zabrali entitě dům. Byli dokonce osočeni z krádeže toho, co jim vůbec nepatří.

Styl, jakým entita vzkazy psala, odpovídal době a regionálnímu dialektu, který entita ve svých vzkazech zmiňovala, tedy éře 16. století. Tím však dodlestonské vzkazy nekončily.

Tajuplný
Pravda zůstane nejspíš navždy ukryta v obvodech Kenova tajuplného počítače | Zdroj: Almonroth / Creative commons, CC-BY-SA

Kdo byl autorem zpráv

Po celou dobu, kdy Kena a Debbie entita kontaktovala a také s nimi hovořila, se jí oba snažili ptát na to, o koho jde. Následná analýza textu naznačila, že by skutečnou identitou entity byl Thomas Harden, který byl v minulém životě farářem. Thomas tvrdil, že vidí, co se děje v budoucnosti, jelikož se dívá přes speciální zařízení, který mu dal muž, který tvrdil, že je z roku 2109. Právě prostřednictvím tohoto zařízení byl Thomas schopen posílat zprávy Kenovi.

Matoucí příběhy nebyly dodnes vědecky objasněny. Je zřejmé, že obsah těchto zpráv bylo možné vyložit několika způsoby. Pravda však zůstane nejspíš navždy ukryta v obvodech Kenova tajuplného počítače.

Reklama
Reklama