Jánské Koupele: Od prominentních lázní k chátrající památce

Lázně, které léčily tělo i duši

V hlubokém údolí řeky Moravice, na jižním okraji Slezska u obce Staré Těchanovice, vzniklo na počátku 19. století místo, které se brzy stalo pojmem. První písemné zmínky o zdejších léčivých pramenech pocházejí už z první poloviny 17. století, skutečný lázeňský život se však rozběhl až kolem roku 1810. Tehdejší majitel panství Jan z Tenczina zde v roce 1812 nechal postavit první lázeňský dům a položil tak základy Jánských Koupelí.

Zlom přišel o několik desetiletí později. Když lázně v roce 1895 koupil hrabě Camillo Razumovský, začala jejich zlatá éra. Jánské Koupele se proměnily v moderní lázeňské centrum, kam mířili hosté z celého Rakouska-Uherska. Léčivá voda pomáhala při chudokrevnosti, revmatismu, nespavosti i srdečních obtížích a vyhlášené uhličité koupele patřily k tomu nejlepšímu, co tehdejší lázeňství nabízelo.

To všechno odnesl čas

Idyla netrvala věčně. Druhá světová válka zasáhla i do osudu Jánských Koupelí. Původní léčebný účel skončil a areál byl Němci využíván jako zajatecký tábor, a to se na areálu podepsalo. Po roce 1945 přišlo znárodnění. Místo toho, aby se místo vrátilo do původního stavu, lázně se proměnily v prostou a lidovou dětskou ozdravovnu a rekreační středisko. Léčivá voda sice zůstala, ale lázeňská noblesa byla pryč.

Poslední rekreanti opustili areál v roce 1993. Dlouhodobé zanedbání údržby bylo vidět na každém kroku a nebyla vůle dělat velké investice, což byl osud, který potkal mnoho jiných kdysi krásných míst, které převzala vláda lidu. O rok později byly Jánské Koupele definitivně uzavřeny kvůli havarijnímu stavu. Tak začalo smutné období rychlého úpadku. Neudržované budovy chátraly, střechy se propadaly, zbylé vybavení mizelo. Z kdysi živého lázeňského městečka se postupně stávalo místo duchů.

Smutná vzpomínka na zlaté časy, skrytá uprostřed lesů

Dnes jsou Jánské Koupele velmi zdevastovaným areálem. Přes bývalé lázně vede červeně značená turistická trasa z Hradce nad Moravicí ke Kružberku, a tak sem míří turisté, zvědavci i milovníci opuštěných míst. Bohužel také vandalové a zloději, kteří byli schopni ukrást i poklopy z kanalizací. Některé objekty jsou ve velmi špatném technickém stavu, střechami zatéká, stropy se místy propadají. Zvlášť alarmující je stav hlavní budovy.

Existují ještě pamětníci, kteří na místo vzpomínají s nostalgií.

 Jezdili jsme sem pravidelně na firemní chatu. Po procházkách jsme se zastavili v restauracích a samozřejmě jsme si čepovali kyselku. Lidé si ji brali i do barelů, z té vody byla nejlepší káva,

vzpomíná paní Renáta Čechová.

Památka, která čeká na nový život. Dočká se?

Celý areál byl v roce 2005 zapsán na seznam kulturních památek České republiky. To znamená jediné: bourání nepřipadá v úvahu. Možná proto se roky nedařilo najít cestu, jak lázně zachránit. Jednání s památkáři každého odradí. Jejich požadavky jsou extrémně finančně náročné. Po neúspěšných pokusech o obnovu změnily Jánské Koupele několikrát majitele. V roce 2016 je koupil tenista Tomáš Berdych s podnikatelem Petrem Lesem, ani jejich plány se však nepodařilo naplnit. Po neúspěšném pokusu vyjmout lázně ze seznamu kulturních památek pokračoval čas chátrání a ani hlídání areálu nezabránilo vstupu bezdomovců a podobných lidí.

Zlom přichází až nyní. Jak uvádí turistický portál Kudy z nudy, lázně koupil ostravský advokát Karel Ležatka, který plánuje jejich postupnou obnovu. Prameny jsou podle čerstvých rozborů stále stejně léčivé jako kdysi. První fází má být zpřístupnění pramenů ke stáčení vody, následovat má rekonstrukce vybraných budov a návrat léčebných kúr. Místní voda pomáhá při potížích pohybového aparátu, trávicího ústrojí, nervové soustavy i dýchacích cest. Vše tak záleží na trpělivosti nového majitele a jeho odvahy do lázní investovat nemalé peníze.

Stane se malý zázrak?

Jánské Koupele dnes vyvolávají smutek i nostalgii. Zároveň ale představují obrovský potenciál. Léčivé prameny nezmizely, krajina zůstala krásná a historie místa je silnější než desítky let chátrání. Tyto lázně by si po všech peripetiích konečně zasloužily znovu sloužit lidem – tak, jak byly původně zamýšleny. Léčit, uklidňovat a dávat naději.