Paní v šatě zdobeném šperky, Chalchiuhtlicue. Aztécká bohyně, o kterou bylo nutno pečovat, jinak mohla vyhladit celé civilizace
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
3 min
Chalchiuhtlicue je aztéckou bohyní vody. Její přítomnost lze cítit ve veškeré sladké vodě, která proudí z hor, ve kterých sídlí. Je také patronkou rodících matek a novorozeňat. Patřila proto k nejdůležitějším bohům Aztéků.
Reklama
Chalchiuhtlicue v aztécké mytologii
Bohyně vody Chalchiuhtlicue je v některých pramenech často spojována s bohem deště Tlalokem. Jejich vztah však není nikde jednoznačně objasněn. Podle některých byla Tlalokovou manželkou nebo jeho ženským protějškem, podle jiných je Tlalokovou sestrou. Někteří vědci dokonce zastávají názor, že Chalchiuhtlicue a Tlalok jsou jedna a tatáž osoba. Jiné zdroje ji pro změnu uvádí jako manželku aztéckého boha ohně Xiuhtecuhtliho.
Bohyně Chalchiuhtlicue sídlí v horách a řídí tok horských pramenů. Voda tak vyvěrá z lůna hory a prostřednictvím potoků a řek putuje do údolí k lidem, aby je napojila a očistila.
Vzhled bohyně
Bohyně Chalchiuhtlicue je v předkolumbovských a koloniálních knihách zvaných kodexy často zobrazována v modrozelené suknici – jak ilustruje její jméno – z níž vytéká dlouhý a vydatný proud vody. Někdy jsou v tomto vodním proudu zobrazovány vznášející se novorozené děti. Aztécké sochy, které ji zachycují, jsou často vytesány z nefritu nebo jiných zelených kamenů.
Nahuatlské slovo chalchihuitl v překladu znamená „kapka vody“ a, odkazuje na zelený kámen jadeit. V Kodexu Borgia má Chalchiuhtlicue na hlavě navíc i hadí čelenku a ozdoby šatů se stejnými znaky jako Tlalok. Její nos pak zdobí samotný had, označený pruhy a tečkami.
Mýty
Podle španělského conquistadora a kněze Fraye Diega Durana (1537–1588), který shromažďoval aztécké pověsti, byla Chalchiuhtlicue Aztéky všeobecně uctívána. Byla vnímána jako přínosný bůh, který přinášel blahodárnou vodu do zavlažovacích kanálů pro pěstování kukuřice. V případě, že si ji lid rozzlobil, naopak zavládlo období sucha.
Jeden z příběhů, ve kterém Chalchuihtilcue vystupuje, uvádí, že bohyně vládla a zničila předchozí svět, v aztécké mytologii známý jako Čtvrté slunce, který skončil v mexické verzi mýtu o potopě.
Aztécký vesmír vycházel z Legendy o pěti sluncích, která říkala, že před vznikem současného světa (Pátého slunce) se různí bohové a bohyně pokusili vytvořit čtyři verze světa a pak je postupně zničili. Čtvrtému slunci pak vládla právě Chalchiutlicue. Šlo o vodní svět, kde žil nespočet ryb. Na konci světa pak bohyně způsobila jeho zkázu potopou a všechny lidi proměnila v ryby.
Únor plný oslav
Chalchiuhtlicue je jako její partner Tlalok jedním ze skupiny bohů, kteří dohlíželi na vodu a plodnost. Těmto božstvům byla zasvěcena řada obřadů zvaných Atlcahualo, které trvaly celý měsíc únor. Během těchto obřadů Aztékové prováděli mnoho rituálů, obvykle na vrcholcích hor, kde obětovali děti. Pro aztécké náboženství byly dětské slzy považovány za dobré znamení pro hojný déšť.
Je zajímavé, že i přes tyto časté lidské oběti byla Chalchiuhtlicue stále považována za patronku nově narozených.
