Zatřásly zemí a proměnily krajinu i lidské životy. Největší zemětřesení v historii

Zatřásly zemí a proměnily krajinu i lidské životy. Největší zemětřesení v historii

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Zemětřesení – jeden z nejničivějších přírodních masových vrahů. Kromě statisíců lidských obětí mají tyto živelné pohromy na svědomí stovky zničených měst, včetně Antiochie, hlavního města Seleukovské říše a později významné metropole Římské říše.

Reklama
Obsah článku
  1. Velké lisabonské zemětřesení (1755)
  2. Zemětřesení v Antiochii (115)
  3. Zemětřesení v Antiochii (526)
  4. Zemětřesení v Tchang-šanu (1976)
  5. Zemětřesení v provincii Šen-si (1556)

Velké lisabonské zemětřesení (1755)

  • odhadovaný počet obětí: 60 000+
  • datace: 1. 11. 1755
  • lokalita: Lisabon, Portugalsko

Jedno z nejničivějších zemětřesení, které postihly Evropu, uděřilo 1. listopadu 1755 v Lisabonu. Série silných otřesů srovnala se zemí řadu velkých významných budov a zničila asi 12 000 obydlí. Počty obětí a zraněných byly tak vysoké, neboť v osudný den, 1. listopadu na Den všech svatých, se většina lidí soustředila v kostelích, které se vlivem otřesů zhroutily jako jedny z prvních. Zemětřesení následně vyvolaly asi 6 m vysoké vlny tsunami, které putovaly až do vzdálenosti 6 100 km a napáchaly škody i v alžírském Cádizu. Katastrofa si vyžádala nejméně 60 000 lidských životů.

Zemětřesení v Antiochii (115)

  • odhadovaný počet obětí: 260 000 
  • datace: 13. 12. 115 
  • lokalita: Antakya, jihovýchodní Turecko

Starobylé město Antiochie se rozkládalo na řece Oronte v jihovýchodním Turecku asi 20 km od pobřeží Středozemního moře. Město založil na konci 4. století př. n. l. Seleuk, jeden z vojevůdců Alexandra Velikého, který z něj vytvořil hlavní město Seleukovské říše. V době svého největšího rozkvětu měla metropole populaci asi 500 000 obyvatel a hned po Alexandrii a Římu byla třetím nejdůležitějším městem Římské říše. 

Oblast východního Středomoří, kde leží Antiochie, patří mezi jedno z nejnestabilnějších míst planety typické častým výskytem zemětřesení. Důvodem je střetávání čtyř litosférických desek. Dva z antiochijských zemětřesení byla obzvláště silná, a druhé z nich dokonce vedlo k zániku této antické metropole.

K prvnímu z těchto zemětřesení došlo ráno dne 13. prosince 115 n. l. V tu dobu ve městě pobýval sám císař Hadrian, který zde zimoval se svojí armádou před neúspěšným partským tažením. Zemětřesení podle odhadů dosáhlo 7,5 stupně Richterovy škály a téměř zničilo Antiochii a pět dalších starověkých měst. Otřesy byly údajně cítit na celém blízkém východě a východním Středomoří až k Rhodosu a způsobily vznik vln tsunami, které postihly přístavní město Caesarea v Judeji. Zemětřesení trvalo několik dní. Následkem této hrůzy bylo zabito okolo 260 000 lidí, z toho asi 100 000 přímo v Antiochii.  

Římský historik Cassius Dius barvitě líčí tuto katastrofu ve své knize Římská historie: „Nejprve se náhle ozvalo velké hřmění a po něm následovalo ohromné ​​třesení. Celá země se zvedla a budovy vyskočily do vzduchu; některé byly vyneseny do vzduchu, aby se zhroutily a rozbily na kusy… A jak nebe pokračovalo v zemětřesení několik dní a nocí, lidé byli v hrozné tísni a bezmocní, někteří z nich byli rozdrceni a zahynuli pod tíhou budov, které na ně tlačily, a jiní umírali hlady.“

Zemětřesení v Antiochii (526)

  • odhadovaný počet obětí: 250 000 – 300 000
  • datace: konec května 526
  • lokalita: Antakya, jihovýchodní Turecko

I přesto nebylo zemětřesení v roce 115 tak katastrofální jako v květnu 526. Celá Antiochie, důležité strategické místo Východořímské říše, byla tehdy srovnána se zemí. Za oběť padl i veliký kostel, který nechal ve 4. století vybudovat císař Konstantin II., syn Konstantina Velikého. Budovy, které se nezřítily po otřesech, pohltit požár, který vypukl následující den. Odhaduje se, že zahynulo nejméně 250 000 obyvatel. Rok po zemětřesení nastoupil na byzantský trůn císař Justinián, který štědře zafinancoval obnovu zničeného města. Jeho snaha však byla marná, neboť o 12 let později město dobyli a vyplenili Peršané.

Zemětřesení v Tchang-šanu (1976)

  • odhadovaný počet obětí: až 255 000
  • datace: 28. 7. 1976
  • lokalita: Tchang-šan, východní Čína

Zemětřesení o síle 7,8 st. Richterovy škály udeřilo ve 3:42 ráno dne 28. července 1976. Jeho důsledkem bylo zničení milionového průmyslového města Tchang-šanu a poničení třímilionového Tianjinu. Zemětřesení si vyžádalo až 255 000 lidských životů a 700 000 zraněných. Počet obětí byl vysoký především proto, že většina lidí byla doma v postelích, a ne venku na otevřených prostranstvích. Následné záchranné akce navíc zkomplikovala série menších otřesů. Celá oblast je typická častým výskytem zemětřesení – samotný Tianjin zasáhlo mezi lety 1345–1990 téměř 2 000 otřesů. Ještě v roce 1982 žila většina poškozených lidí v provizorních obydlích a teprve v roce 1991 byly dokončeny opravy poničeného Tianjinu.

Zemětřesení v provincii Šen-si (1556)

  • odhadovaný počet obětí: 830 000?
  • datace: 23. 1. 1556
  • lokalita: provincie Šen-si, Čína

Zemětřesení v provincii Šern-si je nejničivějším zemětřesením v historii lidstva. Došlo k němu 23. ledna 1556 a podle pozdějších vědeckých výzkumů dosáhlo síly 8 – 8,3 st. Richterovy škály, což se blíží k nejsilnějšímu zaznamenanému otřesu. Odhady počtu mrtvých po rozsáhlých katastrofách před 20. století jsou vždy nepřesné. Nicméně vzhledem k masivním sesuvům půdy, obrovskému množství zcela zničených měst a vzniku až 18 m širokých trhlin v zemi však musel být počet obětí obrovský. Navíc k výrazným škodám a úmrtím docházelo i ve vzdálenosti téměř 500 km od epicentra. Odhadovaný počet obětí (830 000) je ale pravděpodobně mírně nadhodnocený.

Reklama

Možná jste zmeškali

Češi to považují za národní tradici, ale jeho původ byste v Česku hledali marně

Češi to považují za národní tradici, ale jeho původ byste v Česku…

Voňavý trdelník se stal symbolem Prahy a lákadlem pro miliony turistů. Jenže jeho příběh je složitější, než by se zdálo – a rozhodně není tak český, jak nám stánky na Staroměstském náměstí tvrdí.

Za bolševika je dostal k životnímu jubileu každý druhý. Teď mají cenu luxusní dovolené

Za bolševika je dostal k životnímu jubileu každý druhý. Teď mají cenu…

Hodinky Prim Diplomat a Orlík se staly kultovními sběratelskými kousky, jejichž cena může dosáhnout až 150 tisíc korun. Co rozhoduje o jejich hodnotě a jak se vyhnout drahým chybám při nákupu?

Vytápění krok za krokem: Od kotle po správně vyschlé dřevo

Vytápění krok za krokem: Od kotle po správně vyschlé dřevo

Každý člověk se snaží v dnešní době ušetřit. Nejde jen o drahé potraviny, ale také o energie. Čím je lepší topit? Plynem, elektřinou nebo přejít zpátky na uhlí a dřevo?

Tuhle věc mělo za normalizace 90 % českých domácností. Dnes se prodává jako designový skvost za 4 000 Kč

Tuhle věc mělo za normalizace 90 % českých domácností. Dnes se…

Cena 4 000 korun za starý sifon z dob socialismu zní jako pohádka. Jenže některé kusy se za ni skutečně prodávají. Co rozhoduje o tom, jestli máte doma sběratelský klenot, nebo jen nostalgickou dekoraci?

Cena kosmetiky odráží víc než obal: Platí se i za výzkum a testování

Cena kosmetiky odráží víc než obal: Platí se i za výzkum a testování

Prémiová kosmetika slibuje zázraky, ale co se skutečně skrývá za vysokou cenou? Podívali jsme se na vědu za luxusními krémy a zjistili, kde končí marketing a začíná reálný rozdíl.

Obsah tuku a vlhkosti: klíčové faktory kvality škvarků

Obsah tuku a vlhkosti: klíčové faktory kvality škvarků

Co stojí za tím, že se obyčejná prasečí kůže promění v neodolatelně křupavou pochoutku? Odpověď se skrývá v kolagenu a precizní alchymii přípravy.

Nakupování na zahraničních e-shopech: Pozor na nečekané zásilky

Nakupování na zahraničních e-shopech: Pozor na nečekané zásilky

Na AliExpressu si lidé dnes a denně objednávají zboží, které je jen za pár korun. Jenže mnohdy vás překvapí příběh, který zažije někdo, kdo se s ním podělí na sociálních sítích.

Výzva jen pro bystré: 10 rozdílů za minutu. Zvládnete to?

Výzva jen pro bystré: 10 rozdílů za minutu. Zvládnete to?

Přinášíme vám zábavnou obrázkovou hádanku, ve které je vaším úkolem odhalit všech deset rozdílů mezi dvěma na první pohled identickými obrázky. Budete potřebovat trpělivost a skvělý zrak - některé detaily jsou opravdu záludné.

Známé řetězce tiše upravují složení oblíbených výrobků: Cena roste a kvalita klesá

Známé řetězce tiše upravují složení oblíbených výrobků: Cena roste a…

Všimli jste si, že sušenka z dětství nebo jogurt, který kupujete roky, najednou chutná jinak? Nejste sami. Za tichou proměnou potravin v regálech stojí vlna reformulací, o kterých se moc nemluví.

Jak vypadaly kuchyně za socialismu: umakart, cibulák a rohová lavice, kterou má někdo doma dodnes

Jak vypadaly kuchyně za socialismu: umakart, cibulák a rohová lavice,…

Retro je neustále na vzestupu. Věci, které jsme měli doma, možná ještě někteří stále máme, jsou opět na výslunní. Jedna taková věc je opět žádaná, možná ji máte ještě stále doma v kuchyni.

Doporučené články

Zítra večer se nikdo neodtrhne od televize. Na ČT poběží úplně nejlepší film Stevena Spielberga. Tohle musíte vidět

Zítra večer se nikdo neodtrhne od televize. Na ČT poběží úplně nejlepší film Stevena Spielberga. Tohle musíte vidět

Luxusní vila v Thajsku se mění v dějiště seznamovací show Are You The One? Česko. Pro účastníky by to mohla být dovolená snů

Luxusní vila v Thajsku se mění v dějiště seznamovací show Are You The One? Česko. Pro účastníky by to mohla být dovolená snů

Kteří čeští herci jsou pro diváky sázkou na jistotu?

Kteří čeští herci jsou pro diváky sázkou na jistotu?

Jan Plouhar často hraje záporáky. Doma má baletku

Jan Plouhar často hraje záporáky. Doma má baletku

Příští týden v Ulici: Jiřina vyšetřuje podezřelé zásilky a Prokop by rád do chomoutu. Není to vtip

Příští týden v Ulici: Jiřina vyšetřuje podezřelé zásilky a Prokop by rád do chomoutu. Není to vtip

Reklama