Zatřásly zemí a proměnily krajinu i lidské životy. Největší zemětřesení v historii

Zatřásly zemí a proměnily krajinu i lidské životy. Největší zemětřesení v historii

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Zemětřesení – jeden z nejničivějších přírodních masových vrahů. Kromě statisíců lidských obětí mají tyto živelné pohromy na svědomí stovky zničených měst, včetně Antiochie, hlavního města Seleukovské říše a později významné metropole Římské říše.

Reklama
Obsah článku
  1. Velké lisabonské zemětřesení (1755)
  2. Zemětřesení v Antiochii (115)
  3. Zemětřesení v Antiochii (526)
  4. Zemětřesení v Tchang-šanu (1976)
  5. Zemětřesení v provincii Šen-si (1556)

Velké lisabonské zemětřesení (1755)

  • odhadovaný počet obětí: 60 000+
  • datace: 1. 11. 1755
  • lokalita: Lisabon, Portugalsko

Jedno z nejničivějších zemětřesení, které postihly Evropu, uděřilo 1. listopadu 1755 v Lisabonu. Série silných otřesů srovnala se zemí řadu velkých významných budov a zničila asi 12 000 obydlí. Počty obětí a zraněných byly tak vysoké, neboť v osudný den, 1. listopadu na Den všech svatých, se většina lidí soustředila v kostelích, které se vlivem otřesů zhroutily jako jedny z prvních. Zemětřesení následně vyvolaly asi 6 m vysoké vlny tsunami, které putovaly až do vzdálenosti 6 100 km a napáchaly škody i v alžírském Cádizu. Katastrofa si vyžádala nejméně 60 000 lidských životů.

Zemětřesení v Antiochii (115)

  • odhadovaný počet obětí: 260 000 
  • datace: 13. 12. 115 
  • lokalita: Antakya, jihovýchodní Turecko

Starobylé město Antiochie se rozkládalo na řece Oronte v jihovýchodním Turecku asi 20 km od pobřeží Středozemního moře. Město založil na konci 4. století př. n. l. Seleuk, jeden z vojevůdců Alexandra Velikého, který z něj vytvořil hlavní město Seleukovské říše. V době svého největšího rozkvětu měla metropole populaci asi 500 000 obyvatel a hned po Alexandrii a Římu byla třetím nejdůležitějším městem Římské říše. 

Oblast východního Středomoří, kde leží Antiochie, patří mezi jedno z nejnestabilnějších míst planety typické častým výskytem zemětřesení. Důvodem je střetávání čtyř litosférických desek. Dva z antiochijských zemětřesení byla obzvláště silná, a druhé z nich dokonce vedlo k zániku této antické metropole.

K prvnímu z těchto zemětřesení došlo ráno dne 13. prosince 115 n. l. V tu dobu ve městě pobýval sám císař Hadrian, který zde zimoval se svojí armádou před neúspěšným partským tažením. Zemětřesení podle odhadů dosáhlo 7,5 stupně Richterovy škály a téměř zničilo Antiochii a pět dalších starověkých měst. Otřesy byly údajně cítit na celém blízkém východě a východním Středomoří až k Rhodosu a způsobily vznik vln tsunami, které postihly přístavní město Caesarea v Judeji. Zemětřesení trvalo několik dní. Následkem této hrůzy bylo zabito okolo 260 000 lidí, z toho asi 100 000 přímo v Antiochii.  

Římský historik Cassius Dius barvitě líčí tuto katastrofu ve své knize Římská historie: „Nejprve se náhle ozvalo velké hřmění a po něm následovalo ohromné ​​třesení. Celá země se zvedla a budovy vyskočily do vzduchu; některé byly vyneseny do vzduchu, aby se zhroutily a rozbily na kusy… A jak nebe pokračovalo v zemětřesení několik dní a nocí, lidé byli v hrozné tísni a bezmocní, někteří z nich byli rozdrceni a zahynuli pod tíhou budov, které na ně tlačily, a jiní umírali hlady.“

Zemětřesení v Antiochii (526)

  • odhadovaný počet obětí: 250 000 – 300 000
  • datace: konec května 526
  • lokalita: Antakya, jihovýchodní Turecko

I přesto nebylo zemětřesení v roce 115 tak katastrofální jako v květnu 526. Celá Antiochie, důležité strategické místo Východořímské říše, byla tehdy srovnána se zemí. Za oběť padl i veliký kostel, který nechal ve 4. století vybudovat císař Konstantin II., syn Konstantina Velikého. Budovy, které se nezřítily po otřesech, pohltit požár, který vypukl následující den. Odhaduje se, že zahynulo nejméně 250 000 obyvatel. Rok po zemětřesení nastoupil na byzantský trůn císař Justinián, který štědře zafinancoval obnovu zničeného města. Jeho snaha však byla marná, neboť o 12 let později město dobyli a vyplenili Peršané.

Zemětřesení v Tchang-šanu (1976)

  • odhadovaný počet obětí: až 255 000
  • datace: 28. 7. 1976
  • lokalita: Tchang-šan, východní Čína

Zemětřesení o síle 7,8 st. Richterovy škály udeřilo ve 3:42 ráno dne 28. července 1976. Jeho důsledkem bylo zničení milionového průmyslového města Tchang-šanu a poničení třímilionového Tianjinu. Zemětřesení si vyžádalo až 255 000 lidských životů a 700 000 zraněných. Počet obětí byl vysoký především proto, že většina lidí byla doma v postelích, a ne venku na otevřených prostranstvích. Následné záchranné akce navíc zkomplikovala série menších otřesů. Celá oblast je typická častým výskytem zemětřesení – samotný Tianjin zasáhlo mezi lety 1345–1990 téměř 2 000 otřesů. Ještě v roce 1982 žila většina poškozených lidí v provizorních obydlích a teprve v roce 1991 byly dokončeny opravy poničeného Tianjinu.

Zemětřesení v provincii Šen-si (1556)

  • odhadovaný počet obětí: 830 000?
  • datace: 23. 1. 1556
  • lokalita: provincie Šen-si, Čína

Zemětřesení v provincii Šern-si je nejničivějším zemětřesením v historii lidstva. Došlo k němu 23. ledna 1556 a podle pozdějších vědeckých výzkumů dosáhlo síly 8 – 8,3 st. Richterovy škály, což se blíží k nejsilnějšímu zaznamenanému otřesu. Odhady počtu mrtvých po rozsáhlých katastrofách před 20. století jsou vždy nepřesné. Nicméně vzhledem k masivním sesuvům půdy, obrovskému množství zcela zničených měst a vzniku až 18 m širokých trhlin v zemi však musel být počet obětí obrovský. Navíc k výrazným škodám a úmrtím docházelo i ve vzdálenosti téměř 500 km od epicentra. Odhadovaný počet obětí (830 000) je ale pravděpodobně mírně nadhodnocený.

Reklama

Možná jste zmeškali

První předpověď počasí na Velikonoce 2026. Tahle zpráva zarmoutí celé Česko

První předpověď počasí na Velikonoce 2026. Tahle zpráva zarmoutí celé…

Nepochybně se už těšíte na prosluněné Velikonoce, příjemné teploty a rozkvetlé zahrady všude kolem, zatímco půjdete s dětmi na koledu. Realita však může být trochu jiná, vlastně nevyzpytatelná. Podle všeho nás čeká vpravdě aprílové počasí.

Hospodský kvíz: 10 otázek na první dobrou? V ČR to dá prý jen 7 %

Hospodský kvíz: 10 otázek na první dobrou? V ČR to dá prý jen 7 %

Na první dobrou, bez přemýšlení, okamžitě, bez zaváhání. Schválně, jestli budete takto úspěšní u hospodského kvízu i vy. Vždycky je dobré, poměřit si své znalosti s ostatními.

Sedavý životní styl: Trpí srdce, mozek i metabolismus

Sedavý životní styl: Trpí srdce, mozek i metabolismus

Osm hodin v kanceláři, hodina v autě, večer na gauči. Zní to povědomě? Moderní pohodlí má svou cenu – a věda teď přesně ví, jak vysokou.

ČSSZ má pro všechny občany České republiky důležitý vzkaz. Neznalost tohto nařízení neomlouvá

ČSSZ má pro všechny občany České republiky důležitý vzkaz. Neznalost…

Sociální zabezpečení v Česku funguje na principu, který zní jednoduše: neznalost zákona neomlouvá. V praxi to ale znamená, že miliony lidí mohou přijít o peníze jen proto, že se nedozvěděli o změně, která se jich týká.

DPH, mzdy a trh: Proč jsou potraviny v Německu dostupnější než v Česku

DPH, mzdy a trh: Proč jsou potraviny v Německu dostupnější než v Česku

Ceny potravin v Česku a Německu se liší jen mírně, přesto si průměrný Němec za výplatu nakoupí násobně více. Za tímto paradoxem stojí kombinace daní, logistiky, tržní síly řetězců i historicky nižší produktivity.

Ovocné knedlíky nebo nudle s mákem: Nejodpornější česká jídla podle cizinců

Ovocné knedlíky nebo nudle s mákem: Nejodpornější česká jídla podle…

Češi na svou kuchyni a tradiční pokrmy nedají dopustit. Svíčková na smetaně, vepřové s knedlíkem a zelím nebo lahodné ovocné knedlíky, bez toho zkrátka nemůžeme být. Ani my ale nemilujeme všechna jídla, jimiž jsme proslulí – ve světě leckdy i neblaze.

Není tuk jako tuk: Rozdíl mezi máslem, margarínem a směsnými výrobky

Není tuk jako tuk: Rozdíl mezi máslem, margarínem a směsnými výrobky

Klasické máslo má rádo spousta lidí. Někteří se bez něj neobejdou ani jeden den. Někdo na něm dokonce smaží. Jaké máslo je pro nás stále kvalitní, a jaké raději nekupovat?

Barva vlasů a pleť po padesátce: Rozhoduje podtón, kontrast a práce se světlem

Barva vlasů a pleť po padesátce: Rozhoduje podtón, kontrast a práce…

Správný odstín vlasů dokáže opticky ubrat roky a rozzářit pleť lépe než drahé krémy. Jak funguje takzvaný efekt neviditelného botoxu a proč po padesátce platí úplně jiná pravidla?

Od Kofoly po Del Monte: Překvapivá cena historických plechovek

Od Kofoly po Del Monte: Překvapivá cena historických plechovek

Plechovky jsou dnes běžnou součástí supermarketů. Jenže dříve byly součástí každé domácnosti. Žádné plasty, ale sklenice a plechovky byly na prvním místě v některých domácnostech.

Studené tóny a vyšší IQ: Proč inteligentní lidé často volí modrou a jiné chladné barvy

Studené tóny a vyšší IQ: Proč inteligentní lidé často volí modrou a…

Každá barva dokáže poměrně často ovlivnit naši náladu. Někdo rád nosí černou, jiný naopak červenou barvu. Jedna studie nám nyní může objasnit víc, než si myslíme.

Doporučené články

Zítra v 17:30 se Česko přilepí k TV: Nova Cinema vysílá nejdojemnější film historie

Zítra v 17:30 se Česko přilepí k TV: Nova Cinema vysílá nejdojemnější film historie

Když syn skrývá něco, co matka vůbec nečeká. Nový český film odhalí neobvyklé rodinné tajemství

Když syn skrývá něco, co matka vůbec nečeká. Nový český film odhalí neobvyklé rodinné tajemství

Sedl na motorku a poslal vzkaz manželce. Zda ho Lucie Benešová pochválí, není jisté

Sedl na motorku a poslal vzkaz manželce. Zda ho Lucie Benešová pochválí, není jisté

Tento seriál nechal vzniknout slavnému pojmu. Přesto na 50 let zmizel

Tento seriál nechal vzniknout slavnému pojmu. Přesto na 50 let zmizel

Sympaťačku z Ulice čeká těžké rozhodování. Reakce nejbližšího člověka ji zabolí

Sympaťačku z Ulice čeká těžké rozhodování. Reakce nejbližšího člověka ji zabolí

Reklama