Pojízdné obchody, které spojovaly vesnice se světem
Foto: kuco / Depositphotos
3 min
Za časů komunismu byl nákup potravin úplně jiným zážitkem než dnes. V dnešní době se tomu věnují i různé výstavy, které rozhodně zaujmou i mladší generace. Co takové sledování televize, bylo stejné jako dnes?
Reklama
Pojízdné obchody, které spojovaly vesnice se světem
Prodejna na kolech, byla běžnou součástí života během minulého režimu. Především v menších obcích a na samotách suplovaly běžné obchody. Do těchto míst totiž často nevedla pravidelná autobusová linka a obchod byl mnohdy v nedohlednu. Velká vozidla, většinou upravené autobusy nebo nákladní auta, přivážela lidem potraviny, drogerii i knihy. Přijeli jednou či dvakrát týdně, obvykle podle pevného rozvrhu, a obyvatelé jejich příjezd netrpělivě vyhlíželi.
Pravidla nákupu
Nákup v pojízdné prodejně měl svá specifika. Například čerstvé pečivo nebo mléko bylo nutné objednat předem, protože se vozilo pouze na základě poptávky. Trvanlivější zboží, jako sušenky, konzervy, olej nebo kompoty, bylo běžně dostupné bez objednávky. Prodejny provozoval od konce 50. let československý svaz spotřebních družstev (Jednota). Po roce 1989 význam pojízdných prodejen postupně upadal.
Média
Rozhlas a televize postupně začaly hrát čím dál větší roli v trávení volného času. Podle průzkumu z roku 1961 trávili dělníci poslechem nebo sledováním zhruba třetinu svého času, úředníci přibližně čtvrtinu. V první polovině 60. let dokonce dvě třetiny diváků sledovali televizní vysílání denně, a to od začátku až do konce. Je ale důležité si uvědomit že vysílání tehdy začínalo až po 17. hodině a končilo kolem 22. hodiny.
Televize tak lidem zapadala do běžného rytmu dne, zapnuli po návratu z práce nebo školy a vypnuli, když šli spát. Dnes si už těžko představíme, že lidé sledovali stejné pořady ve stejný čas a o přepínaní kanálů si mohli nechat zdát. Přesto v omezených podmínkách vznikaly pořady, na které si mnoho lidé dodnes s nostalgií rádo vzpomene.
Retro výstavy
Na retro výstavách bývá často samostatná část věnována socialistickým samoobsluhám a tehdejším značkám. Návštěvníci si mohou připomenout mléko v sáčcích, konzervy s krevní tučnicí nebo luncheon meat, oblíbené potraviny chatařů a chalupářů. Nechybí ani Vitana polévky, remosky, sifonové láhve s bombičkami, malinovka, citronovka, Kofola nebo Granko v původních obalech.
Všechny tyto potraviny dnes u mnohých vyvolávají až překvapivou nostalgii. Je ale potřeba připomenout, že v obchodech tehdy zboží moc nebylo, spíše prázdných regálů bylo dost. Produkty jako Znojemské okurky, játra patřily k luxusu. K tomu všemu sirky Solo ze Sušice, papiňáky, mixéry značky ETA nebo hliníkové příbory.
