Saturační potápěči vydělávají až půl milionu korun měsíčně. Drsnou práci ale zvládne málokdo

Saturační potápěči vydělávají až půl milionu korun měsíčně. Drsnou práci ale zvládne málokdo

Foto: Pexels

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Kovový válec o průměru dva metry. Tři chlapi, kteří se nemohou ani pořádně natáhnout. Čtyři týdny bez čerstvého vzduchu, bez možnosti vystoupit, bez úniku. Když vám doma umře někdo blízký, nemůžete prostě odejít – dekomprese trvá pět dní a rychlejší výstup by vás zabil. Proč lidé dobrovolně vstupují do tohoto pekla v oceánských hlubinách, kde se jejich hlas mění v kačeří pískot a kde sebemenší chyba znamená smrt?

Reklama
Obsah článku
  1. Elitní klub, do kterého se nedostanete jen tak
  2. 28 dní v tlaku 16 atmosfér: Jak to vypadá uvnitř
  3. Psychologické vězení bez možnosti úniku
  4. Mýtus o patnáctiprocentní úmrtnosti a realita dneška
  5. Pohádkové jmění vykoupené samotou

Elitní klub, do kterého se nedostanete jen tak

Na celém světě existuje jen úzká skupina profesionálů – zhruba 2 000 až 3 000 aktivních potápěčů. Cesta mezi ně? Brutálně náročná a pekelně drahá.

Ještě než vůbec sáhnete na práci pod vodou, musíte investovat obrovské peníze do výcviku. Kompletní certifikace podle mezinárodních standardů IMCA či britských HSE, kurzy přežití na moři BOSIET, přísné lékařské prohlídky – to všechno vás vyjde na 12 000 až 20 000 liber. V přepočtu 350 000 až 600 000 korun jen za to, abyste mohli začít.

A pak teprve přijde ta skutečná zkouška. Ta, která vás zavře do ocelové rakve na dně oceánu.

28 dní v tlaku 16 atmosfér: Jak to vypadá uvnitř

Celý pracovní cyklus, takzvaný hitch, trvá typicky 28 dní. Během této doby jsou vaše tělesné tkáně plně nasyceny inertním plynem – proto se tomu říká saturační potápění. Odpadá nutnost dekomprese po každém ponoru. Zní to skvěle, že? Jenže realita je mnohem drsnější.

Den 1 až 2: Komprese. Tříčlenný tým vstoupí do těsné saturační komory na palubě lodi. Plocha? Pouhých 10 až 15 metrů čtverečních. Komora se natlakuje na cílovou hloubku – třeba 150 metrů. To znamená drtivý tlak 16 atmosfér. Vzduch nahradí směs helia a kyslíku zvaná heliox. Váš hlas se okamžitě změní v kačeří pískot, takže pro komunikaci s povrchem musíte používat elektronické dekodéry řeči.

Den 3 až 24: Tvrdá práce. Potápěči se střídají v osmihodinových směnách. Dva z nich se přesunou do potápěčského zvonu a sestoupí k pracovnímu místu. Zatímco jeden zůstává ve zvonu jako jištění, druhý vystupuje v obleku vyhřívaném teplou vodou o teplotě 38 stupňů Celsia do ledové čtyřstupňové vody. Naprostá temnota. Svařování nebo řezání potrubí. Jídlo a čisté prádlo vám na palubě podávají pouze přes tlakové propusti.

Den 25 až 28: Kritická dekomprese. Tlak v komoře se pomalu snižuje rychlostí pouhých 1 až 1,5 metru za hodinu. Tento proces nelze za žádných okolností urychlit. Jakékoliv selhání tlaku nebo příliš rychlý výstup znamená okamžitou dekompresní nemoc. Nebo smrt.

Psychologické vězení bez možnosti úniku

Izolace v kovovém válci si vybírá obrovskou daň. Život v neustálém tlaku, bez možnosti úniku, vyžaduje specifický typ osobnosti. Ne každý to zvládne.

Představte si to. Měsíc v kovové trubce. Bez soukromí. Bez možnosti odejít. Bez čerstvého vzduchu.

Mýtus o patnáctiprocentní úmrtnosti a realita dneška

Kolem této profese koluje spousta mýtů. Nejčastější je, že ročně umírá patnáct procent aktivních potápěčů. To je nesmysl, který by během pěti let zlikvidoval celou profesní komunitu.

Tento mýtus vznikl špatnou interpretací starých amerických studií z roku 1998, které odhadovaly celoživotní kariérní riziko v minulém století. V moderní éře po roce 2000 je saturační potápění díky přísným regulacím úřadů jako IMCA nebo norského Havtil jednou z nejbezpečnějších průmyslových činností na světě.

Například v Norsku za rok 2025 nezaznamenali jediné úmrtí, pouze jednu nehodu a dvě lehká zranění na více než 53 000 odpracovaných hodin v saturaci. Reálné riziko úmrtí během celé kariéry se dnes odhaduje na pouhé jedno až dvě procenta.

To neznamená, že je to bezpečná práce. Znamená to jen, že už to není sebevražedná mise.

Pohádkové jmění vykoupené samotou

Extrémní nepohodlí a riziko jsou však vyváženy královským finančním ohodnocením.

Profesionálové pracují za denní sazby ve výši 1 000 až 1 500 liber, což je v přepočtu 30 000 až 45 000 korun za jediný den. Při průměrném pracovním nasazení 120 až 150 dní v roce si vydělají 120 000 až 200 000 liber ročně, tedy přibližně 3,5 až 6 milionů korun.

V přepočtu na aktivní měsíce práce tak jejich reálný příjem činí 300 000 až 500 000 korun měsíčně.

Tyto peníze jsou však vykoupené naprostou izolací od okolního světa a rodiny. Měsíc v kovové rouře. Měsíc bez svobody. Měsíc, kdy nemůžete odejít, i kdyby se doma dělo cokoliv.

Podle komentářů fanoušků na diskusních fórech pro komerční potápěče je to cena, kterou ne každý dokáže zaplatit. Peníze jsou obrovské, ale co s nimi, když vám uteče život?

Reklama

Možná jste zmeškali

Zkuste správně spočítat 8 - 3 × 5 + 12. Uvidíte, jestli si ještě pamatujete úplné základy

Zkuste správně spočítat 8 - 3 × 5 + 12. Uvidíte, jestli si ještě…

Někdy stačí jedno zapomenuté pravidlo ze základní školy a výsledek zdánlivě jednoduchého příkladu zamíří úplně jinam. Právě tohle se stane většině lidí, kteří se pustí do tohoto příkladu.

Drobné šperky po babičce mohou mít vysokou hodnotu. Které jsou nejcennější?

Drobné šperky po babičce mohou mít vysokou hodnotu. Které jsou…

Na první pohled vypadají nenápadně. Malé brože, náušnice nebo náhrdelníky, které ležely roky v šuplíku u babičky, často bez větší hodnoty v očích rodiny. Jenže právě tyto „staré cetky“ dnes dokážou mezi sběrateli vyvolat velký zájem a v některých případech i cenu v řádech desetitisíců až statisíců korun.

Do zahrad se vracejí mlatové chodníčky. Jsou přírodní a hezčí než betonové

Do zahrad se vracejí mlatové chodníčky. Jsou přírodní a hezčí než…

Betonová dlažba dlouhé roky vládla českým zahradám. Teď ale stále více lidí staré chodníčky vytrhává a vrací se k materiálům, které působí přirozeněji, lépe stárnou a v horku nepřehřívají okolí. Do módy se vrací mlat i kamenné odseky z čediče a žuly.

Co hledat u auta pro klidné každodenní ježdění: Přehledné ovládání, dobrý výhled a snadné parkování

Co hledat u auta pro klidné každodenní ježdění: Přehledné ovládání,…

Hledání dostupného auta se v posledních letech stalo pro mnoho českých seniorů náročným úkolem. Existuje však model, který kombinuje nízkou pořizovací cenu s vysokým podvozkem pro pohodlné usedání za volant. Díky úspornému pohonu na plyn navíc šetří rodinný rozpočet.

Toto je suma, kterou má naspořeno průměrná česká rodina. Číslo je velkým překvapením

Toto je suma, kterou má naspořeno průměrná česká rodina. Číslo je…

Kolik mají Češi skutečně naspořeno? Statistiky mluví o stovkách tisíc korun na domácnost, realita je ale mnohem pestřejší. Rozdíly mezi průměrem a skutečností jsou výrazné a záleží na příjmech, místě i životní fázi. Jak jsou na tom české rodiny doopravdy?

Pavoučí křesla od Jindřicha Halabaly mnohdy skončila na chalupách. Dnes mají velkou cenu

Pavoučí křesla od Jindřicha Halabaly mnohdy skončila na chalupách.…

Ještě před pár lety by nad ním většina lidí jen mávla rukou a bez váhání ho odnesla na chalupu, nebo rovnou do sběrného dvora. Dnes se ale situace otočila. Staré křeslo z doby socialismu, které dřív stálo v obývácích tisíců domácností, se stalo vyhledávaným designovým kouskem. Sběratelé i milovníci retro interiérů za něj dnes neváhají zaplatit i kolem 30 000 korun.

Může se člověk dožít 130 let? Odpověď vědců není jednoznačná

Může se člověk dožít 130 let? Odpověď vědců není jednoznačná

Lidé se dnes dožívají vyššího věku než kdykoliv v historii. Vědci navíc tvrdí, že některé ročníky mají mimořádnou šanci překonat rekordy v dlouhověkosti. Hranice 110 let už nemusí být výjimkou a podle některých expertů může člověk jednou překročit i 130 let.

Túje západní je nešvar českých zahrad: nudná a pro ekosystém neprospěšná

Túje západní je nešvar českých zahrad: nudná a pro ekosystém…

Túje západní ovládla české zahrady jako žádná jiná rostlina. Je levná, rychle roste a slibuje soukromí bez starostí. Jenže za touto zelenou uniformitou se skrývá estetická prázdnota i ekologický problém.

Znáte nejkratší název obce v Česku? Má pouhé jedno písmeno

Znáte nejkratší název obce v Česku? Má pouhé jedno písmeno

Většina lidí by tipovala Aš, znalci možná přidají Eš u Pelhřimova. Pravda je ale jiná. Existuje místo na Příbramsku, jehož název tvoří jediné písmeno. Málokdo o něm slyšel, přitom skrývá fascinující příběh spojenýs těžbou drahých kovů a největší důlní tragédií v českých dějinách.

Telecí líčka dříve řezníci házeli psům. Dnes je z nich drahá delikatesa

Telecí líčka dříve řezníci házeli psům. Dnes je z nich drahá…

Když si dnes v lepší restauraci objednáte telecí líčka nebo kvalitní tresku, můžete za jednu porci zaplatit částku, která by ještě před několika desítkami let působila absurdně. Přitom obě tyto suroviny měly kdysi úplně jinou pověst.

Doporučené články

Michaela Dolinová má práci, kterou by u známé rosničky čekal málokdo

Michaela Dolinová má práci, kterou by u známé rosničky čekal málokdo

Středeční únava? Zapomeňte na ni s bizarním pádem mocného muže a splněným snem sedmdesátníka

Středeční únava? Zapomeňte na ni s bizarním pádem mocného muže a splněným snem sedmdesátníka

Josef Dvořák tráví léto na chalupě. Herectví už hodlá pověsit na hřebíček

Josef Dvořák tráví léto na chalupě. Herectví už hodlá pověsit na hřebíček

Na Slapech se něco děje. Kriminálka, která měla být jen další detektivkou, si získala stovky tisíc diváků

Na Slapech se něco děje. Kriminálka, která měla být jen další detektivkou, si získala stovky tisíc diváků

Kaňkovský se oženil. Svatbu se mu povedlo utajit

Kaňkovský se oženil. Svatbu se mu povedlo utajit

Reklama