Do zahrad se vracejí mlatové chodníčky. Jsou přírodní a hezčí než betonové

Do zahrad se vracejí mlatové chodníčky. Jsou přírodní a hezčí než betonové

Foto: depositphotos.com

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Betonová dlažba dlouhé roky vládla českým zahradám. Teď ale stále více lidí staré chodníčky vytrhává a vrací se k materiálům, které působí přirozeněji, lépe stárnou a v horku nepřehřívají okolí. Do módy se vrací mlat i kamenné odseky z čediče a žuly.

Reklama
Obsah článku
  1. Návrat k přírodním zahradám
  2. Mlat se vrací ve velkém
  3. Povrch, který nestárne
  4. Čedič a žula místo betonu
  5. Kombinace, která funguje
  6. Trend, který jen tak nezmizí

Návrat k přírodním zahradám

Zahrady se v posledních letech mění. Místo dokonale rovných ploch a zámkové dlažby dávají majitelé přednost přírodním materiálům, které lépe zapadnou mezi trávník, stromy a záhony. Chodníček už nemá působit jako parkoviště.

Velkou roli hraje i klima. Beton a asfalt se v létě silně rozpálí a drží teplo ještě dlouho večer. Mlat nebo kamenné odseky se chovají jinak. Povrch zůstává přirozenější a zahrada díky němu působí vzdušněji.

Architekti zároveň upozorňují, že přírodní povrchy lépe hospodaří s vodou. Déšť se vsakuje přímo do země a nezatěžuje kanalizaci. To je důležité hlavně v období dlouhého sucha a přívalových dešťů.

Mlat se vrací ve velkém

Mlat patří k nejstarším zahradním povrchům vůbec. Používal se už v historických parcích, zámeckých zahradách nebo na cestách kolem venkovských stavení. Dnes zažívá velký návrat, jen v modernější podobě.

Klasický mlat vzniká smícháním jemného kameniva, písku a jílovité složky. Povrch se po vrstvách hutní a vytváří pevnou cestu s přírodním vzhledem. Správně položený mlat vydrží dlouhé roky a dobře zapadne téměř do každé zahrady.

Dříve měl mlat pověst materiálu, který se po dešti mění v bláto a v létě práší. Moderní technologie ale tyto problémy výrazně omezily. Stále častěji se používá takzvaný stabilizovaný mlat.

Ten obsahuje speciální pojiva nebo přírodní stabilizační přísady, které povrch zpevní. Cesta pak lépe odolává dešti, nevymílá se a zvládne i vyšší zatížení. Stabilizovaný mlat se proto používá nejen v zahradách, ale i v parcích nebo na cyklostezkách.

Výhodou je také jednoduchá oprava. Pokud se část povrchu poškodí, dá se snadno doplnit a zhutnit. U betonové dlažby bývá oprava často mnohem složitější a dražší.

Povrch, který nestárne

Mlat si lidé oblíbili hlavně kvůli vzhledu. Povrch nepůsobí tvrdě ani technicky. Naopak časem získává přirozenou patinu a do zahrady přináší klidnější atmosféru.

Velkou předností je také univerzálnost. Hodí se k moderním novostavbám, venkovským chalupám i minimalistickým zahradám. Dobře funguje kolem bazénů, skleníků i mezi vyvýšenými záhony.

Odborníci doporučují hlavně světlé odstíny mlatu. Na slunci se méně zahřívají a zahrada díky nim působí opticky větší. Tmavé směsi se naopak více rozpálí a mohou ztrácet barevnou stálost.

Důležité je kvalitní podloží. Pokud se podcení drenáž nebo hutnění, může se cesta časem deformovat. U dobře provedeného povrchu ale životnost dosahuje desítek let.

Čedič a žula místo betonu

Vedle mlatu rostou také prodeje čedičových a žulových odseků. Jde o drobné kamenné štěpky nepravidelných tvarů, které vytvářejí velmi elegantní povrch. Oblíbené jsou hlavně kolem moderních domů.

Čedičové odseky mají tmavou barvu a výraznější strukturu. Zahradě dodávají luxusnější vzhled a dobře kontrastují se zelení. Žulové odseky bývají světlejší a působí jemněji.

Kámen navíc patří k nejtrvanlivějším materiálům vůbec. Čedič i žula odolávají mrazu, vodě i mechanickému poškození. Správně položený povrch může bez problémů vydržet celé generace.

Velkou výhodou je minimální údržba. Stačí občas doplnit menší množství kameniva a odstranit plevel. Povrch není nutné natírat ani chemicky ošetřovat.

Kombinace, která funguje

Mnoho zahradních architektů dnes kombinuje mlat s kamennými odseky. Hlavní cesty bývají zpevněné mlatem a kolem záhonů nebo stromů se používá kámen. Výsledek působí přirozeně a zároveň velmi elegantně.

Oblíbené jsou také přechody mezi různými materiály. Například mlatová cesta doplněná velkými šlapáky z přírodního kamene. Takové řešení působí méně strojeně než klasická dlažba.

Přírodní povrchy mají ještě jednu výhodu. Když se zahrada časem promění, dají se snadno upravit nebo doplnit. U betonových chodníků bývá každá změna spojená s bouráním a odpadem.

Trend, který jen tak nezmizí

Zájem o přírodní materiály podle odborníků dál poroste. Lidé chtějí zahrady, které budou působit klidněji, přirozeněji a nebudou připomínat veřejné parkoviště.

Mlat i kamenné odseky navíc splňují požadavky na dlouhou životnost a udržitelnější hospodaření s vodou. Právě spojení estetiky a praktičnosti z nich dělá jeden z největších zahradních trendů posledních let.

Zatímco betonová dlažba po několika sezonách často zestárne a ztratí barvu, přírodní povrchy vypadají dobře i po mnoha letech. A právě to je důvod, proč je dnes Češi pokládají místo starých chodníků stále častěji.

Reklama
Zdroj článku:
Autorský text

Možná jste zmeškali

Bojovní Černonožci si barvili podrážky a pohřbívali své mrtvé na stromech

Bojovní Černonožci si barvili podrážky a pohřbívali své mrtvé na…

V původním jazyce se Černonožcům říká Siksika, což je pojem odvozený z algonkinského slova siksinam znamenající „černá noha“. Proč se jim tak říká, není zcela jasné, ale rozhodně se to týká zbarvení jejich mokasínů.

Kulturně ceněný hmyz pamatuje dinosaury, signalizuje čistotu vody a hledí si jen svého rozmnožování

Kulturně ceněný hmyz pamatuje dinosaury, signalizuje čistotu vody a…

„Slečno, slečno, vy se mračíte, že po celý den vám pršelo? Co by měla říkat tamhle ta malá jepice, které pršelo po celý život?“ zmiňuje fascinujícího živočicha patřícího do hmyzího řádu Ephemeroptera básník Jaroslav Seifert v básni Útěcha. Navzdory krátkému životu dospělých jedinců hrají jepice zásadní roli v ekosystému jako indikátory kvality vody.

Od pravěku Sanové nepotřebují minulost, umí vysát vodu z pouště a komunikují mlaskáním

Od pravěku Sanové nepotřebují minulost, umí vysát vodu z pouště a…

Sanové, jedno z nejstarších afrických etnik, jsou přímými potomky pravěkého boskopoidního člověka. Ten má velmi zřetelné křovácké znaky a je nejbližším příbuzným. Před příchodem negroidního obyvatelstva a vyloděním prvních Evropanů v 17. století osidlovali Sanové rozlehlou oblast.

Duhový Houten je skrytým pokladem a jedno z nejbezpečnějších míst v Nizozemsku

Duhový Houten je skrytým pokladem a jedno z nejbezpečnějších míst v…

Asi deset kilometrů jihovýchodně od Utrechtu ve stejnojmenné nizozemské provincii leží město Houten, jež je ve světě známé svým současným urbanistickým designem.

Autor Ferdy Mravenence a Brouka Pytlíka přivezl ragby do Československa

Autor Ferdy Mravenence a Brouka Pytlíka přivezl ragby do…

Ferdu Mravence či Brouka Pytlíka zná v České republice snad každý, dospělí i děti. Jejich tvůrce, Ondřej Sekora, brněnský spisovatel a ilustrátor by letos v září oslavil 124. narozeniny. Co je možná méně známo, Sekora nebyl pouze talentovaným vypravěčem, ale i aktivním sportovcem. Během novinářské stáže ve Francii si oblíbil ragby a toto sportovní odvětví uvedl do Československa

Kam zmizeli, když neodešli? Nikým nepřemožení, potetovaní předchůdci Skotů byli téměř záhadně vymazáni z historie

Kam zmizeli, když neodešli? Nikým nepřemožení, potetovaní předchůdci…

Piktové. Je docela možné, že jste o nich nikdy neslyšeli. Tento národ, kdysi tak významný ve Skotsku, byl zcela vymazán z mapy a téměř zmizel v písku času. Tedy až do doby, než se objevili badatelé jako dr. Gordon Noble, profesor archeologie na univerzitě ve skotském Aberdeenu.

KVÍZ: Otestujte své znalosti o zvířatech, která hrají klíčovou roli v pohádkách, bájích a legendách

KVÍZ: Otestujte své znalosti o zvířatech, která hrají klíčovou roli v…

Zvířata mají v lidovém folkloru nezastupitelnou úlohu. Objevují se v legendách, bájích a mýtech, pohádkách i bajkách. V tomto kvízu si můžete otestovat, jak dobře se vyznáte v pohádkách a legendách, kde hrají zvířata hlavní roli.

Neandrtálci nežili v jeskyních a zřejmě ani ne ve starší době kamenné

Neandrtálci nežili v jeskyních a zřejmě ani ne ve starší době kamenné

Je vědecky potvrzeno, že neandrtálci byli zcela jednoduše lépe přizpůsobeni chladným arktickým poměrům než „moderní“ lidé. Speciálním zkoumáním proporcí lidského těla dospěli vědci dokonce k závěru, že těla neandrtálců svědčí o hyperpolární adaptaci.

Opatství Mortemer: V děsuplných ruinách se dodnes zjevuje královská dcera a nepohodlní mniši

Opatství Mortemer: V děsuplných ruinách se dodnes zjevuje královská…

Panství, které je nazýváno podle okolních mokřin morte mare, moře mrtvých, nechal postavit Jindřich I. Anglický v roce 1134. Za mlžných zimních jiter se mezi holými stromy prohánějí havrani, zatímco v zahradách opatství se zvedají přízračné siluety.

Záhadná arktická hysterie: V určitém období provádějí Gróňané vyšinuté věci

Záhadná arktická hysterie: V určitém období provádějí Gróňané…

„První písemná zmínka o vzácném onemocnění pibloktoq pochází z roku 1862, konkrétně z deníku manželky prvního muže stanuvšího na severním pólu, Roberta Pearyho.“

Doporučené články

Vladimír Menšík: Vyloučen z KSČM pro pasivitu

Vladimír Menšík: Vyloučen z KSČM pro pasivitu

Alain Delon proti Jean-Louisi Trintignantovi. Souboj dvou legend, na který se nezapomíná

Alain Delon proti Jean-Louisi Trintignantovi. Souboj dvou legend, na který se nezapomíná

Osobnostní test: Jste v Ulici spíš drbna Milena, intrikánka Soňa, nebo pohodář Eddie?

Osobnostní test: Jste v Ulici spíš drbna Milena, intrikánka Soňa, nebo pohodář Eddie?

Fešák Šimon Opp na koncertech chytá podprsenky, kalhotky i ponožky od fanynek

Fešák Šimon Opp na koncertech chytá podprsenky, kalhotky i ponožky od fanynek

Polabí: Zuzana konečně prohlédla. Je konec manipulátorovi Ivanovi, nebo se do domu vrátí zadními vrátky a okoření nám podzim?

Polabí: Zuzana konečně prohlédla. Je konec manipulátorovi Ivanovi, nebo se do domu vrátí zadními vrátky a okoření nám podzim?

Reklama