Výbojní Evropané, považováni zprvu za bohy, vybudovali v incké říši nevídaný „barokní klenot And"
Foto: Kostel de la Compañía, Quito. zdroj: Diego Delso / Creative commons, CC-BY-SA
4 min
Když do úzkého andského údolí ve výšce 2818 metrů, 24 km jižně od rovníku, přišli roku 1533 Španělé, zničili incké město Quito, jež zde vzkvétalo, a o rok později na jeho zříceninách začali budovat vlastní stejnojmenné sídlo. To je dnes dvoumilionovým hlavním městem Ekvádoru.
Reklama
Quito, hlavní město Ekvádoru, je považováno za jedno z nejkrásnějších měst Latinské Ameriky. Je druhým nejvýše položeným hlavním městem na světě, rozkládá se v kruhu andských vrcholků a sopek a na pravděpodobně jednom z nejkrásnějších míst na světě. Původně osídleno kmenem Quitu v prvním tisíciletí bylo důležitou součástí říše Inků, než bylo zničeno a znovu založeno španělským conquistadorem Sebastiánem de Benalcázarem v roce 1534.
Pupek světa
O původu jména města existuje několik teorií, nejpřijatelnější se týká toho, že pochází z jazyků tsa'fiki a cha'fiki: „qui" (de quitsa) znamená polovina a „to" nebo „tu" znamená země. Slovo „Quito" nebo „Quitu" se tedy překládá jako: „Země uprostřed světa".
Starobylá astronomická bašta
Zimní a letní rovnodennost mají ve městě a jeho okolí zvláštní význam a nedílnou funkci. A nejenom to: Předincké jméno města se shoduje s řadou astronomických úkazů viditelných z této oblasti a blízkého údolí, což vytváří oblast zvláštního zájmu pro astronomii. Dopad těchto jevů je tak hluboký a silný, že se v blízkosti Quita nachází několik archeologických památek, kde mají výsledky pozorování Slunce, Měsíce a hvězd matematickou přesnost.
Kde slunce nemá stín
Všechny tyto zmínky pocházejí z doby nejméně 700 nebo 800 let před příchodem Inků. Podle historických pramenů totiž tato civilizace záměrně přesunula svou říši směrem na sever, přesně do míst, „kde slunce nemělo stín“.
Moudré království
Historie města je nádherná. Předhispánské kultury s překvapivou moudrostí osídlily „království Quito". Ve skutečnosti je dnes možné navštívit v okolí místa muzea, která vystavují pozůstatky staveb a archeologické kousky - svědectví o úrovni společenské organizace, kterou starověké civilizace jako Quitové, Carasové atd. vyvinuly. Na tomto území a na posvátných místech založili Španělé město San Francisco de Quito.
Barokní klenot And a Staré město
Španělští conquistadoři využili domorodé stavební a astronomické znalosti k vytvoření jedinečné architektury, když se zmocnili Quita. Symbióza andských a evropských technik vyústila v tzv. barokní umění, které se promítlo do stavby budov, jež jsou součástí historického centra Quita, prohlášeného v roce 1978 organizací UNESCO za kulturní dědictví lidstva.
Doposud je zde dobře udržováno v 16. století založené městské jádro s několika kláštery a kostely, které městu přinesly přízvisko,,barokní klenot And" (anglicky The jewel of the Andes). Ze severozápadu shlíží na dnešní moře budov 4776 metrů vysoký vrchol sopky Pichincho.
Náboženské umění ohromilo svět
Španělské dobytí poznamenalo historii města Quito v mnoha ohledech. Kromě architektury se zde zrodila také Quitská umělecká škola (Escuela de Arte Quiteña), která vychovala řemeslníky, kteří vytvořili náboženské umění, jež ohromilo celý svět. Obrazy, sochy, oltářní obrazy a další díla jsou k vidění v kostelech, klášterech a muzeích, která ukazují nádheru doby kultu katolického náboženství (16., 17. a 18. století).
Zlaté oltáře, zlaté techniky
Je to snad jediné město na světě, které má obrovské oltáře pokryté zlatými listy, které lze navštívit a obdivovat. Většinu uměleckých předmětů vytvořili anonymní koloniální autoři. Některé se však podařilo identifikovat, jako v případě inspirativního Caspicara: Indiána, který použil techniky a materiály, jež jsou stále předmětem výzkumu.
Bohové to (bohužel) nebyli
Pokud indiáni považovali zprvu bělochy, kteří na počátku 16. století tak nečekaně zasáhli do jejich osudů, za bohy či jejich vyslance, pak si Evropani sami pospíšili, aby dali najevo, že nad nimi stojí ještě daleko vyšší moc, dokonce všemoc.
