Joe Valachi, člen mafie, který popsal strukturu mafie, a tím ji zradil. Přesto se dožil celkem úctyhodného věku
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
3 min
Americká mafie fungovala dlouhá léta prakticky beztrestně a zdálo se, že jí nic nemůže uškodit. To však platilo pouze do chvíle, než se Joe Valachi rozhodl promluvit.
Reklama
Od dětství aspiroval ke kriminální činnosti
Joseph Valachi se narodil 22. září 1904 neapolským přistěhovalcům ve východním Harlemu na Manhattanu. Již od útlého věku měl pletky s porušováním zákona či problémy s uznáváním autorit. Nakonec se tak uchýlil k páchání zločinu prostřednictvím drobných krádeží. Tím se postupně dostával do hledáčku slavných mafiánských rodin Cosa Nostra.
Se vstupem do rodiny otálel
Pouliční zločinecká aktivita Valachiho nakonec dostihla a Joe byl několikrát odsouzen k trestu odnětí svobody. Při jednom z pobytů v americké věznici Sing Sing se seznámil s gangsterem Alessandrem Vollerem, který ho zasvětil do fungování mafie a nabídl mu práci v Chicagu pod vedením samotného Al Caponeho.
Když však byl Valachi v červnu 1928 propuštěn, opět si založil vlastní lupičskou skupinu zvanou Minutemen. Nechtělo se mu totiž opouštět rodný New York. Banda se zaměřovala na loupeže s využitím únikových vozidel. Bohužel však nestíhala sledovat tempo vývoje policejních vozů a řemeslo se s postupem času stalo značně prodělečné. Nakonec tedy v roce 1930 souhlasil se vstupem do mafie.
Život v mafii
Součástí zasvěcovacího rituálu do mafiánské rodiny bylo splnění dvou úkladných vražd, které Joe Valachi bez námitek uskutečnil. Stal se tak součástí rodiny gangstera Vita Genovese, který operoval na území New Yorku.
Valachi byl aktivním členem mafie od roku 1930 až po jeho zatčení v roce 1960, kdy si měl ve vězení v Georgii odpykat dva po sobě jdoucí patnáctileté tresty za obchodování s drogami. Během pobytu ve vězení se Valachi doslechl, že se jej rodina chce zbavit kvůli porušení mafiánského kodexu mlčení, tzv. omerty. Ve vězení přežil celkem tři pokusy o vraždu, díky čemuž se stal značně paranoidní. Později pak Valachi napadl a zabil nevinného vězně, kterého si spletl s mafiánským vymahačem. Tato událost vedla k výpovědi, která zamávala samotnými základy uskupení Cosa Nostra.
Výpověď u soudu i před Kongresem
Úřady Valachiho poslaly do cely smrti. Aby se vyhnul konečnému rozsudku, začal Joe plně spolupracovat s americkými úřady, a sdělil tak agentům FBI všechno, co se za desítky let v mafii dozvěděl a naučil. Policii poměrně rychle došlo, že se jeho výpověď zakládá na skutečných případech, a rozhodli se mu tak přiznat pouze obvinění z vraždy druhého stupně, a tedy doživotní trest.
Joe Valachi nakonec svůj příběh vyprávěl i před americkým Kongresem, který tak měl možnost nahlédnout pod roušku tajemství americké mafie. Robert Kennedy, bratr prezidenta J. F. Kennedyho, tehdy prohlásil, že jde o „dosud největší průlom v oblasti zpravodajských služeb v boji proti organizovanému zločinu a vydírání ve Spojených státech“.
Smrt a odkaz Valachiho výpovědi
Valachi strávil konec života v nápravném zařízení v Texasu, kde nakonec zemřel na infarkt v roce 1971. O dva roky dříve na něj zemřel i jeho bývalý don Vito Genovese. Joeovy rozhovory a svědectví využil novinář Peter Maas k vydání knihy The Valachi Papers. Podle této knihy byl později natočen stejnojmenný film, v němž Valachiho ztvárnil Charles Bronson.
