Jak často můžeme jíst rybí konzervy a jsou vůbec zdravé
Otázka do pranice. Rybí konzervy jsou kvalitním zdrojem bílkovin a cenných tuků. Jak to je ale se...
Žena, která se díky své kráse, moudrosti a vladařským schopnostem dokázala stát královnou dvou středověkých velmocí. Co víte o životě Eleonory Akvitánské?
Historie hlavního města Číny, Pekingu, je velmi pestrá. Zahrnuje celou řadu změn jak v samotném názvu hlavního města, jeho umístění či architektuře. Pojďme se nyní podívat na stručný průřez dějinami Pekingu a na to, jak se v průběhu staletí tato metropole razantně měnila.
K menším vrhacím zbraním, jež jsou součástí kajakářské výbavy grónských Inuitů, patří oštěp na ptáky, kterým se loví ptáci na vodní hladině nebo těsně nad ní. Zasáhnout z kajaku tuleně je velmi těžké, ale ještě těžší je zasáhnout ptáčka, který se houpe na hladině.
Dokonce byl téměř ve všech kulturách světa používán jako symbol štěstí. Může se s čím dál častěji objevujícími se důkazy o jeho dlouhé přednacistické historii v Evropě zbavit své ne příliš pozitivní pověsti?
Vědci z Londýnské univerzity provedli v roce 2020 unikátní výzkum. Povedlo se jim, díky moderním technologiím, simulovat hlas staroegyptského kněze Nesyamuna, který zemřel před více než 3000 lety. Zároveň tak bylo vyslyšeno knězovo poslední přání.
Definice čistoty se v průběhu staletí měnila. Pokud uvažujete o pompézním zámku a rozsáhlých zahradách ve Versailles v 17. století v této perspektivě, byli byste zděšeni. Všude byl cítit zápach a podle našich hygienických norem to bylo místo opravdu špinavé.
„Byl jednou jeden muž a jeho žena, kteří přišli o své děti okamžitě po každém porodu. Konečně jednoho dne měli malého chlapce, který přežil, a říkali mu Kaassassuk.
Zřícenina stojí opravdu vysoko na skalnatém ostrohu nad pravým břehem Vranovské přehrady. Ze samotného hradu se otevírá pár pěkných výhledů do údolí. Je to jen matná připomínka toho, jaké výhledy se z něj otevíraly v dobách, kdy kopec nebyl zalesněný.
Příběhy psané v Bibli lze ve většině případů alespoň rámcově zařadit do některého z historických období našich dějin. V případě knihy Exodus však není chronologická katalogizace tak jednoduchá.
Odkud se vzala kultura, která na přivítanou vyplazovala jazyk, ukazovala bělmo očí, chvěla prsty a švihala stehny? Překvapiví jsou její předci i vzdálené místo, odkud připluli první kolonizátoři Nového Zélandu.