Vyhladily i celé civilizace a přitom nejsou vidět - přehled nejsmrtelnějších pandemií v dějinách lidstva

Pojďme společně nahlédnout do historie největších pandemií od starověku až po 20. léta 20. století. Vynechme posledních 100 let, přestože Covid-19 (od 2019), AIDS (od 1981), prasečí chřipka (2009–10), asijská chřipka (1957–58), ebola (2014-16) nebo zika (od 2015) si vyžádaly mnohem více obětí než mnohé nákazy ve starších dobách. V minulosti však často neexistovaly žádné účinné metody, jak se nemocem bránit, tudíž byly následky pandemie pro tehdy výrazně nižší populace katastrofální.

Přečtěte si také

Čtyři jezdci Apokalypsy: Válka, Hladomor, Mor a Smrt. Biblická symbolika neštěstí a možného zničení…

14. 4. 2023

Antoniánský (Galénův) mor 

• odhadovaný počet obětí: 5 milionů
• datace: 165–180
• lokalita: Římská říše
• původce: neznámý – asi pravé neštovice

Římští vojáci si přinesli z válečného tažení na Blízkém východě kromě vítězné kořisti také zhoubnou nákazu. Ačkoliv je dodnes původce antické pandemie neznámý, spekuluje se o pravých neštovicích. V Římě denně umíralo okolo 2 000 lidí. Celkový počet obětí se po celé Římské říši vyšplhal na 5 milionů. 

Justiniánský mor 

• odhadovaný počet obětí: 30–50 milionů
• datace: 540–542
• lokalita: Byzantská říše
• původce: dýmějový mor (bakterie Yersinia Pestis) přenášený blechami parazitující na hlodavcích

Zpustošení Byzantské říše dýmějovým morem v polovině 6. století předznamenal její konec. Morové epidemie se následně periodicky opakovaly a šířily do okolního světa. Podle některých odhadů mohlo v důsledku těchto morových ran vymřít téměř 20 % světové populace. V Byzanci denně umíralo až 10 000 lidí. Epidemie byla pojmenována po byzantském císaři Justiniánovi, který vládl v letech 527–565 a zasloužil se o největší slávu a rozsah říše. Justinián také nechal v hlavním městě Konstantinopoli (dnešní Istanbul) vystavět chrám Hagia Sophia („Svatá moudrost“). Sám vladař také onemocněl morem, ale přežil, jeho říše však v důsledku epidemie začala postupně upadat. 

Přečtěte si také

Co vědci předvídali, že by způsobila pandemie z roku 1918 v roce 2004: Prý by zahubila miliony lidí…

15. 8. 2021

„Morové rány“ v Novém světě 

• odhadovaný počet obětí: 56 milionů
• datace: od r. 1520
• lokalita: Amerika
• původce: virus neštovic a jiné původem evropské nákazy

Tyto „morové rány“ byly sérií nemocí (neštovice, chřipka), které do Ameriky přivlekli evropští kolonisté. Místní obyvatelstvo nebylo vůči novým patogenům imunní, což vedlo k úplnému kolapsu civilizace Inků a Aztéků. Vlny evropských nákaz se Amerikou prohnaly opakovaně. Kdo přežil neštovice, zemřel na chřipku. Podle některých odhadů vymřelo až 90 % původní americké populace. Pandemie umožnila Evropanům kolonizovat nový kontinent, jehož původní obyvatelstvo bylo následkem nemocí prakticky vyhlazeno a neschopno se cizincům bránit. Velké vymírání na americkém kontinentě mělo globální dopad. Vědci se domnívají, že „masivní opuštění zemědělské půdy v důsledku této velké vlny infekcí a smrti mohlo následně způsobit ochlazení globálního klimatu v 17. století.“ 

Španělská chřipka 

• odhadovaný počet obětí: 50–100 milionů
• datace: 1918–1919
• lokalita: prakticky celý svět
• původce: virus chřipky A (subtyp H1N1)

Podle některých odhadů španělská chřipka postihla až půl miliardy obětí po celém světě a každý pátý na její následky zemřel. Byla dokonce až 10krát vražednější než 1. světová válka. Některé komunity v zaostalejších nebo izolovanějších částech světa byly téměř vyhlazeny – přežilo zde pouze okolo 10 % obyvatel. 

Oproti Covid-19, který postihuje především starší věkové kategorie, španělská chřipka napadala nejvíce lidi mezi 20–30 lety. V mnoha státech USA klesla výroba až o 50 % a v Africe zapříčinil úbytek pracovní síly v zemědělství těžký hladomor. 

Rychlé šíření nákazy umocnily stísněné podmínky vojáků a celkově špatná výživa všech válkou postižených zemí. Španělská chřipka ale nevznikla ve Španělsku. Z válečně neutrálního Španělska, kde tisk nepodléhal cenzuře, se však jako první šířily zprávy o nemoci.

Přečtěte si také

Mnoho morových ran prošlo přes Evropu. Ale jedna z nich vás možná zaskočí – taneční morová rána

21. 2. 2023

Černá smrt 

• odhadovaný počet obětí: 75–200 milionů
• datace: 1334–1353
• lokalita: Asie, Evropa
• původce: dýmějový mor (bakterie Yersinia Pestis) přenášený blechami parazitující na hlodavcích

Historicky druhá a největší pandemie dýmějového moru vypukla nejdříve v Číně, kde zabila asi 5 milionů lidí. Následně se nákaza rychle šířila na západ. V roce 1347 se krysy, jejichž blechy jsou přenašeči morové bakterie, dostaly lodní dopravou z přístavu Kaffa u Černého moře až k sicilské Messině. Dvanáct obchodních lodí vezoucích černou smrt dorazilo do přístavu s téměř vyhlazenými posádkami. Než si toho místní všimli, bylo už pozdě. Mor celkově vyhubil 51 % světové populace. Trpící lidé si hledali obětní beránky – vinili většinou židy, na kterých byly následně spáchány zuřivé pogromy. 

Mrtvol bylo tolik, že jejich těla musely pohřbívat v masových hrobech. Pandemie však měla i své světlejší stránky, neboť zásadně ovlivnila evropské dějiny nevolnictví. Zdravé pracovní síly bylo tak málo, že si mohla diktovat lepší pracovní podmínky.