Legendární bojovník Vikingů. K mučení svých nepřátel používal kruté praktiky
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
4 min
Björn Železný Bok, krutý válečník, dobyvatel a král, je jednou z nejvýznamnějších postav vikingského věku. Zároveň je také předmětem řady legend, mezi kterými je mnohdy náročné najít skutečné historické reálie.
Reklama
Syn legendárního krále Ragnara
Jedna z mála věcí, které o Björnu Železném Boku víme s jistotou, je, že žil v 9. století. Jeho skutečný původ není znám, ale podle severských pověstí byl synem slavného Ragnara Lodbroka. Lodbrok byl jedním z nejznámějších starých králů Švédska a Dánska.
Stejně jako Björnův příběh je i ten Ragnarův směsicí legend a střípků skutečné historie. Obě postavy tak plní podobnou roli jako anglický král Artuš. Byly to právě legendy o Ragnarovi Lodbrokovi, ve kterých se Björn Železný Bok objevil jako králův syn a spolubojovník.
První zprávy o Björnu Železném Boku
Jedno z prvních vyobrazení Björna lze nalézt ve spisech benediktinského mnicha Viléma z Jumièges z 11. století. Vypráví o zvláštním zvyku dánských králů té doby, který spočíval ve vyhánění vlastních synů z království, aby nemohli být potenciální hrozbou pro trůn. Podle Viléma se Ragnar Lodbrok držel tradice a poté, co se stal králem, vyhnal Björna z Dánska.
Krutý bojovník i plenitel
Vyhnaný Björn se klasickým vikingským způsobem zaměstnal tím, že vzal své muže na loupeživou výpravu do Západofranské říše. Historické záznamy potvrzují Vilémovo vyprávění o Björnových nájezdech do této oblasti v polovině 9. století, kdy měl údajně bojovat s vojsky západofranského panovníka Karla II. Holého. Björn později uzavřel s Karlem spojenectví, aby udržel mír, ačkoli Západní Franky a Vikingové se v následujících letech ještě mnohokrát střetli.
Podle Viléma z Jumièges, ale také dalších středověkých pramenů, pak Björn vyrážel také do Středomoří. Zde ho doprovázel vikingský bojovník Hastein, který byl popisován jako krutý a nelítostný válečník. Jednou se prý předstíráním choroby a obměkčením obyvatel vkradli do italského města Luna, které následně vyplenili. Poněkud úsměvnou okolností na tomto pustošení však byl fakt, že si Vikingové spletli Lunu s hlavním městem Římem.
Další zdroje vypráví o krutém mučení, které Björn praktikoval
O Björnovi se můžeme dočíst také v sáze Příběh Ragnarových synů, která vznikla někdy mezi 13. a 14. stoletím. Zde je Železný Bok a jeho bratři vykreslován jako parta nájezdníků, kteří útočili a pustošili vše, co jim přišlo do cesty. Vyhlásili prý dokonce válku švédskému králi, Ragnarovu spojenci. V bojích se Švédy padli dva z bratří, což podnítilo sourozeneckou mstu, a Björn se svými bratry nakonec vtrhl do královského města a krále zabil.
Po Ragnarově smrti rukou anglického krále Ælla z Northumbrie se jeho potomci vydali na další vendetu. Zahájili masivní invazi do Anglie a nakonec zajali samotného Ællu. Podle ságy jej pak mučili a následně i zabili strašlivou metodou krvavého orla, když mu rozřízli záda a zezadu vytáhli žebra a plíce, aby vytvořili podobu okřídleného dravce. Přestože řada historiků tvrdí, že Ælla byl zabit v bitvě, lze na základě jistých podobností přisoudit podíl na jeho smrti právě Björnovi.
O Björnovi se zmiňuje i dílo Gesta Danorum
Dalším klíčovým zdrojem informací o Björnovi je Gesta Danorum, dánská kronika ze 13. století, jejímž autorem je historik Saxo Grammaticus. V této verzi událostí Björn pomohl svému otci Ragnarovi Lothbrokovi v drtivé přesile napadnout Švédsko a Ragnar mu za odměnu udělil švédský trůn. Saxo Grammaticus také podává vlastní zprávu o invazi Velké pohanské armády do Anglie, kterou přisuzuje opět Björnovi a jeho bratrům.
Ať už je tedy skutečnost jakákoli, Björn Železný Bok má s největší pravděpodobností svůj původ ve skutečném bojovníkovi, který byl nejen nelítostný, ale také pomstychtivý a krutý.
