Obří korýši z hlubin moře vydrží pět let bez jídla
Foto: NOAA Photo Library, Public Domain, Creative Commons
4 min
V temných hlubinách oceánu žije tvor, který překonává lidskou představivost. Batynomus obrovský dorůstá délky půl metru, váží přes tři kilogramy a dokáže přežít roky bez jídla. Tento vzdálený příbuzný nenápadné stínky z našich zahrad představuje fascinující příklad toho, jak extrémní podmínky formují živé organismy do neuvěřitelných podob.
Reklama
Představte si korýše velikosti malé kočky. Přesně takový je batynomus obrovský, který obývá chladné vody západního Atlantiku v hloubkách dosahujících až dvou kilometrů. Zatímco jeho vzdálená příbuzná stínka, kterou možná znáte ze zahrady, měří sotva centimetr a půl, tento mořský gigant dosahuje délky až 50 centimetrů a hmotnosti přesahující 3,5 kilogramu.
Tajemství obřích rozměrů
Proč je tento korýš tak monumentální? Odpověď tkví ve fenoménu, kterému vědci říkají hlubokomořský gigantismus. Bezobratlí tvorové v chladných oceánských hlubinách mají tendenci růst do mnohem větších rozměrů než jejich příbuzní z mělčích vod či souše.
Vysvětlení nabízí hned několik teorií. Nižší koncentrace kyslíku v hlubinách vyžaduje větší tělo pro efektivnější transport této životně důležité látky. Zároveň platí, že čím hlouběji se tvor nachází, tím méně predátorů mu hrozí – může si tedy dovolit luxus větších rozměrů bez obav z útoku.
Pancíř jako pevnost
Batynomus disponuje impozantní ochranou v podobě tvrdého vnějšího krunýře. Když zaznamenuje nebezpečí, stočí se do kompaktního klubíčka podobně jako ježek. Pro případné predátory představuje spíše problém než lahůdku – jeho tělo obsahuje výrazně méně masa než třeba krabi, takže energetická bilance lovu se prostě nevyplatí.
Pohyb zajišťuje čtrnáct končetin. První pár slouží k manipulaci s potravou, zbývající nohy pak k přesunu po mořském dně.
Strategie přežití v hladu
Mořské dno v extrémních hloubkách není zrovna rájem hojnosti. Batynomus loví pomalu se pohybující organismy jako mořské okurky, ale hlavně spoléhá na to, co spadne shora – mrtvá těla mořských živočichů klesající ke dnu.
Korýš vyvinul unikátní strategii. Když narazí na potravu, dokáže během pouhých deseti minut zkonzumovat až polovinu vlastní váhy, jak zjistili japonští výzkumníci. Po takové hostině je doslova naplněný natolik, že má potíže s plováním.
Tato schopnost mu umožňuje přečkat neuvěřitelně dlouhá období bez jídla. Jedinec chovaný v japonském akváriu proslul tím, že vydržel bez jediného sousta celých pět let. Takový rekord v půstu je mezi živočichy naprosto výjimečný.
Navigace v absolutní tmě
V hloubkách, kde batynomus žije, nepanuje jen nedostatek potravy, ale také naprostá tma. Proto se tento korýš spoléhá na speciální smyslové orgány. Disponuje dvěma páry tykadel – kratší slouží k vnímání chemického složení okolní vody, delší fungují jako hmatové receptory.
Zajímavostí jsou jeho poměrně velké oči. Obsahují reflexní vrstvu, která odráží světlo zpět přes sítnici, což výrazně zlepšuje vidění v podmínkách minimálního osvětlení. Tento mechanismus způsobuje, že oči korýše zdánlivě svítí – stejný efekt znáte třeba od koček, když na ně v noci posvítíte.
Rozmnožování a péče o potomstvo
Samice batynomuse vytváří speciální váčky, kde uchovává vajíčka až do vylíhnutí. Mláďata vypadají jako zmenšeniny dospělých jedinců s jedním podstatným rozdílem – chybí jim sedmý pár nohou, který se vyvine až později. Novorozená mláďata mohou měřit až šest centimetrů.
Od mořského dna na talíř
Zatímco pro většinu mořských predátorů je batynomus nevýhodnou kořistí, lidé v některých asijských zemích ho považují za delikatesu. V restauracích se nejčastěji podává vařený s rýží. Chuť připomíná kombinaci krabího a humřího masa, byť ho korýš obsahuje podstatně méně.
Batynomus obrovský zůstává fascinujícím příkladem adaptace na extrémní podmínky. Jeho schopnost přežít roky bez potravy, orientovat se v naprosté tmě a odolávat obrovskému tlaku vody z něj činí jednoho z nejpozoruhodnějších obyvatelů oceánských hlubin.
