Černobylští vlci potulující se opuštěnými planinami a městy jsou od malička vystaveni radioaktivnímu záření. Nová zjištění ale ukazují, že právě oni mohou být užiteční k hledání léku na rakovinu.
Během střední doby bronzové proudily na území dnešního Polska a Ukrajiny četné migrační vlny, píší polští vědci v časopise Nature Communications. Stopy těchto dávných putujících národů se badatelům daří rozluštit díky novému genetickému výzkumu.
Koně byli obětováni pro svého pána a před brutální likvidací jim byla podána alkoholová dávka. Byly jim rozbity lebky, což naznačuje použití tupých nástrojů. Po obětování byla zvířata pečlivě uložena do dvou řad.
V tomto kontinentálním mrazáku o velikosti Spojených států a poloviny Kanady jsou uzamčena vodítka k zodpovězení nejzákladnějších otázek lidstva. Země ledu a sněhu může obsahovat klíč k návštěvě mimozemšťanů v minulosti, ke globálnímu oteplování a možnému zániku Země.
Tajemné město, ležící hluboko v srdci Sahary, fascinuje badatele i zlatokopy již stovky let. Je opředeno legendami, ale díky moderním technologiím možná již brzy odhalí svá tajemství.
Panteon bohů, které uctívali staří Slované, je poměrně široký stejně jako například u Keltů, Germánů nebo Egypťanů. V závislosti na konkrétní době a místě se měnila jména bohů a jejich oblast působení. Měnily se postupně také způsoby jejich uctívání.
Ponorky, tanky, kulomety. Tyto vynálezy jsou tradičně spojovány s první světovou válkou, během níž byly zdokonaleny a prvně použity ve větším rozsahu. Ničivý válečný konflikt však přispěl k řadě dalších objevů, které používáme dodnes.
Nejstarší lékárna v Praze, o jejíž existenci máme důkazy, existovala již v roce 1135 pražském Ungeltu, nedaleko nemocnice pro cizince. Běžným obyvatelům města začali lékárníci však sloužit až v polovině 14. století.
Indiánský národ, nejpočetnější v celých Spojených státech, dnes obývá rezervaci, která je i nyní veliká skoro jako celá Česká republika. Sám si ji spravuje, a proto se tu mohly dodnes částečně zachovat poměry, jaké tu panovaly před příchodem bělochů.
„Hlavo má, hlavo, proč jsi chorá? Proč výhosť dala jsi myšlénce? (...) Já vím, že už jsem pro blázinec zralý, a z poloviny ještě nejsem kmet.“ Napsal o sobě geniální, avšak zapomenutý český spisovatel, lékař, hudební skladatel a vynálezce Jan Lukeš.