- Projekt Averze
- Dopis pro komisi
- Projekt Averze
- Jak se poznalo, že je daný jedinec homosexuál?
- Jak se jednalo s lidmi s homosexualitou?
- Jaké metody byly použity v projektu Averze?
- Jak se pohlíželo na homosexualitu?
- Vyloučení homosexuality ze seznamu duševních chorob
- Kolik asi lidí podstoupilo tuto krutou léčbu?
Krutý projekt Averze: Záměrem byla selekce lidí, kteří vykazovali známky homosexuality
Foto: actualtime / Depositphotos
4 min
V různorodých odborných oblastech se věda zabývá výzkumem a také pokusy. Mezi časté pokusná zvířata patří například krysy nebo potkani. Avšak některé se provádějí i na lidech.
Reklama
Obsah článku
Projekt Averze
Kdo inicioval tento projekt? Dr. Aubrey Levin. Narodil se v roce 1938 v Johannesburgu. Studoval Univerzitu v Pretorii. Zabýval se medicínou. Získal si reputaci mezi svými vrstevníky sabotáží schůzek obhajujících komunismus a rasismus. V roce 1969 se stal kvalifikovaným odborníkem v oboru psychiatrie.
Dopis pro komisi
Aubrey Levin napsal dopis, ve kterém žádá výbor zákona o nemorálnosti, aby jim představil svůj „lék“ na homosexualitu.
„Doktor šok“
Takovou přezdívku si psychiatr Aubrey Levin získal svými medicínskými postupy. Navrhoval terapii elektrošokem.
Projekt Averze
Projekt se zaměřil na sexualitu, respektive homosexualitu. Lidé, kteří patřili ke skupině gayů nebo lesbiček, museli podstoupit léčbu. Léčba se prováděla v armádě Apartheid v jižní Africe. Záměrem byla selekce lidí, kteří vykazovali známky homosexuality. Tito lidé byli nuceni podstoupit drastické experimenty, díky nimž jim byli prováděny operace kvůli změně pohlaví.
Jak se poznalo, že je daný jedinec homosexuál?
Vojákům byly ukazovány černobílé fotografie nahého muže. Vojáci byli stimulováni k fantazírování. Pokud se prokázala u vojáků jakákoliv sexuální reakce, tak v tom momentě dostal elektrošok.
Léčebné elektrody byly připevněny k horní části paže pomocí drátů a poté vedeny číselníkem kalibrovaným od 1 do 10, měnícím proud. Vojákovi byla ukázána barevná fotografie ženy, která měla evokovat sexuální nabuzení. To však bylo v mnoha případech neúspěšné.
Jak se jednalo s lidmi s homosexualitou?
V armádě nemohli zastávat vedoucí pozice a také jim nebyly svěřovány citlivé informace.
Jaké metody byly použity v projektu Averze?
Jednalo se o kruté medicínské metody. Elektrošoky, chemické kastrace apod. Někteří vojáci nemohli být vyléčeni, ti byli posíláni do vojenské nemocnice blízko Pretorie. V tamní nemocnici se vojákům nabízely v rámci léčby drogy a chemikálie. Museli podstoupit hormonální léčbu nebo změnu pohlaví.
Jak se pohlíželo na homosexualitu?
V letech, kdy tento krutý experiment Averze probíhal, byla homosexualita zahrnována do duševních nemocí. Bylo proto zapotřebí lidi s „touto nemocí“ léčit. Psychiatři tento projekt podporovali. V „diagnostickém a statistickém manuálu duševních chorob“ jste ho mohli v této době nalézt.
Vyloučení homosexuality ze seznamu duševních chorob
V roce 1973 definice homosexuality jako duševní choroby byla vyňata Americkou psychiatrickou asociací z „diagnostického a statistického manuálu duševních chorob“.
Tento projekt byl velmi neetický. V projektu se používaly kruté metody pro změnu pohlaví. Cílem bylo vyléčit duševně choré pacienty. Další problém spočíval v tom, že těmto lidem bylo nuceno opačné pohlaví, tedy s tím spojené další úkony. Například jim byla vnucována nová identita. To mělo samozřejmě velmi negativní důsledky ohledně duševního zdraví. Vojáci po operaci upadali do depresí a bylo pro ně velmi těžké zvyknout si na nové tělo a novou identitu.
Kolik asi lidí podstoupilo tuto krutou léčbu?
Přesný počet pacientů přesně zjistit nelze, ale přibližně se jednalo o až 900 mužů, většinou 16–24letých. Operace byly prováděny ve vojenské nemocnici a bohužel během operace někteří pacienti nepřežili. Po operaci nebyli vojáci nijak kontrolováni, co se týče jejich následného fyzického i psychického stavu. V důsledku šoku na novou identitu a nové tělo a fyzickou i psychickou nepřipravenost na tuto radikální změnu došlo bohužel k několika sebevraždám.
