Nejsilnější bůh slovanského panteonu Perun: Byl patronem a ochráncem všech vojáků
Foto: yulek1985 / Depositphotos
3 min
Panteon bohů, které uctívali staří Slované, je poměrně široký stejně jako například u Keltů, Germánů nebo Egypťanů. V závislosti na konkrétní době a místě se měnila jména bohů a jejich oblast působení. Měnily se postupně také způsoby jejich uctívání.
Reklama
Kdo byl slovanský bůh Perun
Perun byl označován také jako Perkun nebo Perkunas. Původ a význam jména je vysvětlován jako „ten, který bije či pere“. Teorií o tomto jméně a překladů je samozřejmě více. Perun byl nejsilnější bůh slovanského panteonu. Byl to bůh hromu, blesku, síly a války. V době, kdy panoval na zemi mír a klid, byl také bohem deště a bouře. Mimo to byl označován za pána nebe a ochránce země. Představoval přírodní božstvo a zosobnění přírodních sil. V neposlední řadě byl také patronem a ochráncem všech vojáků.
Bůh slunce Dažbog: Lidé věřili, že slovanský bůh vedl každý den slunce po obloze pomocí vozu, který…
Jak si ho lze představit
Jeho hlavním atributem byla hromová sekera a ohnivý luk, kterým střílel blesky. V levé ruce držel hromovou sekeru a v pravé ruce ohnivý luk. Hlavu mu zdobila koruna z hromosvodu. Kdykoliv Perun udeřil hromovou sekerou, hrom se rozezněl po celé zemi. Kamkoliv vystřelil šíp z ohnivého luku, oblohu zasáhl blesk. Pro naše předky to bylo, jako by se nebe otevřelo do jiné dimenze.
Perun byl označován za mocného, nekompromisního, ale také laskavého a spravedlivého boha. Pokud bylo vše na zemi i na nebi v rovnováze, byl spokojený a štědrý k přírodě (bohatá úroda, mírná zima, dostatek vody). Ale v případě, že byla harmonie narušena, každý pak pocítil Perunovu sílu.
Jeho posvátným zvířetem byl býk a je mu zasvěcen nejsilnější strom v přírodě (dub). Záznamy ukazují, že Perun byl jedním z mála slovanských bohů, kterému lidé skutečně přinášeli oběti. Obvykle to byl právě býk, ale v některých velmi extrémních případech se jednalo i o lidské oběti.
Po stopách Peruna
Rodina
Jeho manželkou byla slovanská bohyně Mokoš. Tato bohyně byla spojována s plodností, vláhou, zemí a ženskými pracemi. Ve své podstatě byla chápána jako bohyně matka či bohyně země. Perunovou matkou byla bohyně Lada. Ta byla bohyní lásky, radosti a plodnosti. Jeho dětmi byly Morana (bohyně zimy a smrti), Jarilo (bůh jara a zemědělství) a Devana (bohyně lesů, divokých zvířat a lovu).
Bitva mezi Perunem a Velesem
Doslechnout se můžete o bitvě mezi Perunem a Velesem. Veles (též zvaný Vales, Velinas, Volos) je bohem úrody, dobytka, moudrosti, umění, ale také bohatství, vlastnictví a obchodu. V bitvě byl Veles představován jako had, který se snažil způsobit ve světě lidí nekonečné sucho. Perun se velice rozzuřil a rozhodl se s hadem bojovat. Po usilovném boji se Perunovi podařilo zabít hada sekerou. V tu chvíli sucho na zemi ustalo, rovnováha a život se dostaly zpět do rovnováhy.
Veles během bitvy samozřejmě skutečně nezemřel. Za nedlouho povstal a znovu vyzval Peruna na souboj. Od té doby naši předci věřili, že cyklus bitev mezi Perunem a Velesem se odehrával vždy bezprostředně předtím, než přišla bouře a déšť. Bitva mezi těmito dvěma bohy je dodnes považována za bitvu mezi chaosem a řádem.
Byl bůh Perun skutečný?
Možná vás napadne myšlenka, zda bohové, o kterých není mnoho písemných důkazů, nejsou vymyšleni. O Perunovi však přeci jen nějaké důkazy existují. Nejstarší písemná zpráva o slovanském hromovládci je z 6. století od byzantského historika Prokopise. Samotné jméno Perun se pak objevuje v písemnostech z 11. století. Většinou se jedná o křesťanská kázání či záznamy.
