Ze Slovenska přichází varování, ze kterého mrazí. Česko je další na řadě

Slovenský parlament schválil třetí konsolidační balíček už v září 2025. Jeho celkový objem dosáhl 2,7 miliardy eur, tedy přibližně 67 miliard korun. Po předchozích úsporných opatřeních z let 2024 a 2025 tak přišla další vlna změn, která tentokrát výrazně zasáhla také podnikatele a zaměstnavatele. Podle slovenského ministerstva financí mají úspory na straně státu dosáhnout přibližně 1,3 miliardy eur. 

Stát omezuje výdaje a šetřit musí také samosprávy

Část konsolidace se zaměřila na provoz státní správy. Úřady dostaly přísnější rozpočtové limity a omezení se týkají nákupů zboží, služeb i dalšího vybavení. Vláda počítala také se zmrazením platů části státních a místních úředníků, zatímco učitelé, lékaři a zdravotní sestry měli mít výjimku.

Do úspor se zapojily rovněž obce a vyšší územní celky. Nižší příjmy z přerozdělování daní znamenají větší tlak na jejich rozpočty a nutnost hledat úspory v provozu.

Nejde přitom jen o účetní změny uvnitř úřadů. Pokud samosprávám chybějí peníze, mohou se omezení projevit také v rozsahu služeb, investicích nebo v odměňování zaměstnanců.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Vědomostní jackpot na dosah ruky. Dokážete pokořit hranici deseti správných…

11. 10. 2026

Živnostníci platí vyšší odvody

Jednou z nejvýraznějších změn je zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné, na Slovensku označované zkratkou SZČO. Ten se zvýšil z 50 na 60 procent příslušného průměrného vyměřovacího základu.

Pro rok 2026 činí minimální měsíční vyměřovací základ pro sociální pojištění 914,40 eura. Samotné minimální sociální pojistné se tak u dotčených živnostníků zvýšilo z 237,02 eura na 303,11 eura měsíčně. Jde o nárůst o 66,09 eura, nikoli o částku, kterou by každý živnostník platil navíc celkem za všechny své odvody. Zdravotní pojištění se totiž počítá samostatně.

Změnily se také podmínky pro začínající podnikatele. Období, během něhož nemusí platit sociální pojištění, se zkrátilo. Povinnost může vzniknout už od prvního dne šestého kalendářního měsíce po zahájení činnosti, takže už není možné spoléhat na dosavadní dlouhé čekání až do podání prvního daňového přiznání.

Vyšší náklady se netýkají pouze nových živností. Pro část drobných podnikatelů mohou znamenat citelný zásah do rozpočtu, zejména pokud mají nepravidelné příjmy nebo podnikají jen v menším rozsahu.

Zdravotní pojištění zdražilo zaměstnancům i podnikatelům

Od ledna 2026 se zvýšily také sazby zdravotního pojištění. Zaměstnancům bez zdravotního postižení vzrostla sazba ze 4 na 5 procent, zatímco u samostatně výdělečně činných osob a samoplátců se zvýšila z 15 na 16 procent.

Vyšší odvody tak dopadají na více skupin obyvatel. Zaměstnancům snižují čistou mzdu, podnikatelům zvyšují náklady na činnost.

Zástupci zaměstnavatelů a odborů už při projednávání balíčku varovali, že vyšší odvody mohou zdražovat výrobu i služby. Firmy, které nemají dostatečnou marži, mohou část nákladů přenést na zákazníky, případně omezit investice nebo přijmout méně zaměstnanců.

To, jak velký bude skutečný dopad na ceny a zaměstnanost, však závisí také na vývoji ekonomiky a na tom, jak se jednotlivé firmy s vyššími náklady vypořádají.

Vyšší daně pro nejlépe placené zaměstnance

Konsolidace změnila také zdanění příjmů fyzických osob. Vedle dosavadních sazeb 19 a 25 procent se zavedly další dvě vyšší sazby, a to 30 a 35 procent pro nejvyšší příjmová pásma.

Neznamená to, že by člověk s vysokým příjmem odváděl tuto sazbu z celé své mzdy. Vyšší sazba se vztahuje pouze na část základu daně, která překročí stanovenou hranici.

Ještě vyšší zdanění se týká vybraných příjmů ústavních činitelů a poslanců. Balíček tak rozšířil progresivní zdanění především na lidi s nadprůměrnými příjmy.

Změny zasáhly rovněž velké společnosti. Firmám s nejvyššími zdanitelnými příjmy se zvýšila minimální daňová licence, tedy minimální daňová povinnost, kterou musí splnit i tehdy, když jejich vypočtená daň vyjde nízká. Zvýšilo se také zdanění některých dalších odvětví včetně hazardu a vybraných finančních činností.

Některé svátky už neznamenají den volna

Viditelnou změnou pro běžné obyvatele bylo omezení počtu dnů pracovního klidu. Na Slovensku přestal být dnem pracovního klidu 17. listopad, Den boje za svobodu a demokracii. V roce 2026 se změna dotkla také svátků 6. ledna a 8. května.

Rozhodnutí se týká nejen zaměstnanců, kteří v těchto dnech musejí počítat s běžným pracovním režimem, ale také obchodů. S omezením některých dnů pracovního klidu se změnila i pravidla pro maloobchodní prodej.

Změna má ekonomický rozměr: stát očekává vyšší pracovní aktivitu a příjmy, zatímco zaměstnanci přicházejí o část volna, na které byli zvyklí.

Přečtěte si také

Jaké důchody dostávají čeští herci a zpěváci? Neuvěříte vlastním očím

11. 10. 2026

Sladkosti a slané pochutiny podléhají vyšší DPH

Další část balíčku se promítla do cen vybraných potravin. U některých výrobků s vysokým obsahem cukru nebo soli se zvýšila sazba DPH z 19 na 23 procent.

Týká se to například vybraných sladkostí, sušenek, zmrzliny, slazených nápojů, chipsů a slaných pochutin. Neznamená to ale, že se vyšší sazba vztahuje na všechny potraviny obsahující cukr či sůl. Pravidla obsahují výjimky pro určité druhy výrobků, mimo jiné některé mléčné produkty a dětskou výživu.

Do cen se může změna promítnout různě podle toho, zda obchodník nebo výrobce vyšší daň přenese na zákazníka v plném rozsahu.

Nová pravidla pro platby a firemní auta

Změny se dotkly také každodenního fungování obchodníků. Slovensko zavedlo možnost bezhotovostních plateb prostřednictvím QR kódů a od dubna 2026 je tento způsob placení součástí nového systému. Zákazník může naskenovat kód vygenerovaný pokladnou a platbu potvrdit ve své bankovní aplikaci. 

Podnikatelé zároveň přišli o možnost uplatnit si plný odpočet DPH u některých firemních automobilů, které používají také pro soukromé účely. V takových případech se odpočet omezuje na 50 procent, a to i u souvisejících nákladů na provoz, servis nebo palivo.

Další opatření zasáhla hazardní průmysl, vybrané druhy pojištění a těžbu některých nerostných surovin.

Co to znamená pro Česko?

Slovenský příklad ukazuje, kam až může zajít snaha zalepit díru ve státním rozpočtu, když se jeho výdaje dlouhodobě navyšují a politici problém příliš dlouho odkládají. Nakonec přijdou škrty, vyšší daně a odvody, které zaplatí podnikatelé, zaměstnanci i běžné domácnosti. A právě to by mělo být varováním také pro Česko. Také u nás politici hospodaří s veřejnými penězi, jako by se rozpočet mohl nafukovat donekonečna. Jenže účet se dříve či později musí zaplatit. Slovenská zkušenost ukazuje, jak může vypadat chvíle, kdy už stát nemá příliš na výběr a začne hledat peníze tam, kde je ještě dokáže získat.