Podzimní únava není jen lenost. Tělo může volat o pomoc a některé signály přehlížíme
Foto: Susan Law Cain/ Shutterstock
více než 5 min
Ráno se vám nechce vstávat, odpoledne byste nejraději usnuli v křesle a ani po víkendu nemáte dost energie? Podzimní počasí může hrát svou roli. Někdy ale únava upozorňuje na problém, který se s příchodem chladných dnů jen snadněji přehlédne.
Reklama
Když tělo zpomalí spolu s přírodou
Ještě před pár týdny jsme si užívali dlouhé dny, světlo až do večera a více příležitostí vyrazit ven. Teď se stmívá podstatně dříve, rána bývají chladná a sychravé počasí nás často láká spíše k teplé dece než k procházce. Není proto divu, že se mnozí lidé cítí ospalejší, méně aktivní a hůře hledají motivaci k běžným povinnostem. Zatímco někdo se s podzimem vyrovná bez větších obtíží, jiný má pocit, jako by mu někdo ze dne na den vypnul vnitřní baterii.
Podzimní únava přitom není jen výmluva ani důkaz lenosti. Naše tělo reaguje na změny prostředí, denního režimu i množství světla, kterému jsme vystaveni. Kratší dny mohou ovlivňovat biologické hodiny, které pomáhají řídit střídání bdění a spánku. Světlo se podílí také na regulaci procesů souvisejících s melatoninem, hormonem důležitým pro spánek. Když se náš běžný režim posune, trávíme více času uvnitř a méně se hýbeme, může se to projevit na náladě i energii.
Občasná ospalost v pochmurném počasí je normální. Problém nastává ve chvíli, kdy únava přetrvává, zhoršuje se nebo nám začíná komplikovat každodenní život. Jestliže se člověk dlouhodobě budí neodpočatý, nezvládá běžné činnosti a ani po odpočinku se necítí lépe, neměl by všechno automaticky svádět na podzim. Právě tehdy je vhodné hledat skutečnou příčinu.
Méně světla může ovlivnit i naši náladu
Podzimní změny se nemusí projevit jen tím, že bychom nejraději spali o hodinu déle. Někteří lidé si všimnou, že jsou podrážděnější, hůře se soustředí, ztrácejí chuť do činností, které je dříve těšily, nebo se jim nechce mezi lidi. Když se k tomu přidá únava a větší potřeba spánku, může jít o výraznější reakci na změnu ročního období.
U části lidí se totiž objevuje takzvaná sezónní afektivní porucha, tedy forma deprese spojená s určitým obdobím roku. Potíže se nejčastěji rozvíjejí na podzim nebo v zimě. Nejde tedy jen o běžnou nechuť vstát do deště. Pokud změny nálady trvají týdny, zasahují do vztahů nebo člověku brání normálně fungovat, je namístě vyhledat odbornou pomoc.
Pomoci může pravidelný denní režim, pobyt venku za denního světla a přiměřený pohyb. Procházka nemusí znamenat dlouhý výšlap do kopců. I svižnější cesta do obchodu nebo krátké kolečko parkem je lepší než celý den strávený v přítmí bytu. U výraznějších potíží ale samotné procházky nemusejí stačit. Sezónní deprese je léčitelná a lékař může doporučit vhodný postup včetně psychoterapie, případně dalších forem léčby.
Když za únavou stojí nedostatek železa
A teď přichází důležitá věc, kterou bychom neměli přehlížet. Únava totiž nemusí souviset s počasím vůbec. Jednou z možných příčin je nedostatek železa, který může vést až k chudokrevnosti neboli anémii. Železo je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu, bílkoviny v červených krvinkách, která přenáší kyslík do tkání. Když ho tělo nemá dostatek, může se objevit slabost, vyčerpání a pocit, že i běžná činnost stojí mnohem více sil než dříve.
Nedostatek železa se může projevovat také bledostí, zadýcháváním při námaze, bušením srdce, bolestmi hlavy nebo závratěmi. Tyto příznaky však nejsou specifické pouze pro anémii a podle samotného pocitu únavy ji nelze spolehlivě poznat. Riziko může zvyšovat například dlouhodobá ztráta krve, některé potíže se vstřebáváním živin nebo jídelníček, který nepokrývá potřeby organismu. U žen po menopauze by se nově zjištěný nedostatek železa neměl odbýt pouhým doporučením, aby jedly více špenátu. Lékař by měl hledat také jeho možnou příčinu.
Pokud máte podezření, že vám železo chybí, nezačínejte bez vyšetření užívat vysoké dávky doplňků. Nadbytek železa může škodit a únava může mít úplně jiný původ. Praktický lékař může podle potíží doporučit krevní testy, které pomohou zjistit, zda jde o anémii nebo nedostatek železa. Teprve podle výsledků má smysl řešit další postup.
Štítná žláza umí zpomalit celé tělo
Dalším důvodem, proč bychom neměli dlouhodobou únavu přehlížet, je snížená funkce štítné žlázy. Tento malý orgán na přední straně krku vytváří hormony, které ovlivňují řadu tělesných procesů včetně metabolismu. Pokud jich produkuje málo, organismus může fungovat pomaleji a člověk se cítí unavený, i když nemá za sebou žádnou mimořádnou námahu.
Kromě vyčerpání se mohou objevit další nenápadné příznaky: větší citlivost na chlad, přibývání na váze, zácpa, suchá kůže, řídnutí vlasů nebo potíže se soustředěním. Někdo si všimne také poklesu nálady či chraplavějšího hlasu. Protože se tyto změny často rozvíjejí postupně, mohou být mylně považovány za běžnou součást stárnutí nebo za důsledek nedostatku pohybu.
Samotné příznaky však diagnózu nepotvrzují. Sníženou funkci štítné žlázy lze ověřit krevními testy a při potvrzení ji obvykle možné léčit podáváním chybějícího hormonu. Pokud tedy únava přetrvává a přidává se k ní například zimomřivost, zácpa nebo nevysvětlitelné přibývání na váze, je rozumné probrat tyto změny s praktickým lékařem. Není důvod čekat, až se z drobných potíží stane problém, který zasáhne celý den.
Jak si na podzim vrátit trochu energie
První pomoc nemusí být složitá ani drahá. Zkuste každý den vyjít ven za denního světla. Pohyb zařazujte podle svých možností a zdravotního stavu, ideálně pravidelně. I mírná aktivita může přispět k lepšímu spánku a náladě. Důležitý je rovněž přibližně stejný čas usínání a vstávání. Pokud večer dlouho sledujete obrazovku a ráno vstáváte nevyspalá, může být právě úprava režimu prvním krokem ke zlepšení.
Nezapomínejte na dostatek tekutin a pravidelné jídlo. Káva může krátkodobě povzbudit, ale nenahradí spánek a neodstraní příčinu dlouhodobého vyčerpání. Opatrnost je na místě také u různých „energetických“ doplňků a vysokých dávek vitaminů. Pokud člověku konkrétní živina nechybí, její užívání nemusí únavu vůbec zmírnit. U vitaminu D má smysl řešit případný nedostatek podle individuální situace, nikoli předpokládat, že každý podzimní pokles energie znamená jeho deficit.
A kdy už se objednat k lékaři? Pokud únava trvá několik týdnů, nemá zřejmou příčinu, nelepší se ani po odpočinku nebo vás omezuje v běžném životě, je vhodné nechat se vyšetřit. Lékaři popište, kdy potíže začaly, jak spíte, zda se změnila vaše hmotnost a jestli pozorujete i další příznaky. Podle situace může doporučit krevní testy nebo další vyšetření. Náhlá výrazná slabost, bolest na hrudi, dušnost v klidu či mdloba vyžadují neodkladné posouzení.
Podzimní ospalost tedy nemusí znamenat nic vážného. Někdy opravdu stačí více denního světla, pravidelnější režim a trochu pohybu. Pokud se ale únava stane každodenním společníkem, není nutné ji přemáhat silou vůle ani se za ni obviňovat. Tělo nám někdy neříká, že jsme líní. Snaží se upozornit, že něco není v pořádku. A čím dříve mu nasloucháme, tím dříve můžeme zjistit, co skutečně potřebuje.
