Co bylo za socialismu standard, dnes vyvolává úsměv i údiv

Co bylo za socialismu standard, dnes vyvolává úsměv i údiv

Foto: Tereza Koudelkova / Shutterstock

Publikováno:
2 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Kdysi to byla běžná součást našeho života. Každý to měl doma víceméně stejně, navíc se něco podobného dělo i ve školách a v práci. Nic, nad čím by se tehdy člověk podivil. Dnes už by něco takového vyvolalo úsměv a údiv.

Obsah článku
  1. Pojďme do kuchyně: Hutné omáčky s knedlíky několikrát týdně
  2. Je toho víc, co mizí v propadlišti dějin
  3. Co bylo pro vás kdysi normální, ale vaše děti by se nad tím dnes spíše ošklíbly?

A nesetkalo by se to s úspěchem. To, co kdysi bylo běžné na denní bázi, je dnes vzácností. Může za to čas, módní trendy, nebo prostě obměna generací?

Asi tušíte správně, podíváme se na stůl. 

Pojďme do kuchyně: Hutné omáčky s knedlíky několikrát týdně

Na jídlo za dob socialismu často vzpomínáme. Na výtečný gothaj, kvalitní špekáčky nebo mléčné koktejly v barech s lahůdkami. Domácí puding se šťávou! Na stolech jsme měli skutečně hodně lahůdek, ale také něco, co se dnes rozhodně v takové míře už běžně neobjevuje.

A zkuste s něčím takovým přijít na dnešní děti nebo mládež. Omáčky. Zatracované. Kdysi milované.

Knedlíky byly denním chlebem. Doslova. Domácí houskový knedlík je majstrštyk. Omáčky se stávají zatracenými nebo na ně jdeme do restaurace. Na denní bázi jako dřív už je dnes vaří jen málokdo.

Lidé stále milují svíčkovou. Nebo rajskou. Tyto dvě jsou na vrcholu žebříčku oblíbenosti a často si je doma také dopřejeme. Pak jsou ale takové, na které velmi snadno zapomeneme. Křenová, koprová, znojemská (klidně i v té nejjednodušší formě).

Svíčková omáčka
Svíčková omáčka | Zdroj: Helena Zezulkova / Shutterstock

Potkáme je někteří už jen ve školních nebo závodních jídelnách nebo v restauracích. A dost často se dnes již stává, že na tyto omáčky už chodíme jenom tam. Nakonec ale restaurace, která je proslulá svými omáčkami a českou kuchyní, ta se (snad) udrží vždycky. 

Je toho víc, co mizí v propadlišti dějin

Stejně tak dnes již mizí i další zvyky, které za socialismu měli na našich stolech neochvějné místo. A kdo je neměl, byl divný. Dnes je to skoro naopak. Například:

  • Polévka k hlavnímu jídlu (často ji dnes vynecháváme nebo ji necháváme jako večeři)
  • Domácí zavařování marmelád (kdo nemá domácí zdroje, většinou nezavařuje ani pro radost z kupovaných zásob)

Ostatně, podělte se, co je vaše nejmilejší vzpomínka?

Co bylo pro vás kdysi normální, ale vaše děti by se nad tím dnes spíše ošklíbly?

Reklama
Reklama