Výběr dobrých zpráv, které vás potěší: Pokácený strom nezemřel nebo rostliny umí mluvit a zvířata je slyší
Foto: Beauty Hero / Shutterstock
4 min
Zoufale chybí zprávy, které zlepší mediální obraz o stavu světa. Zaměřili jsme se na ně a máme pro vás výběr dobrých zpráv, které vás potěší. Na světě je hodně dobrého a zlepšujícího se.
Reklama
Dobré zprávy jsou tady.
Sviňuchám se líbí v Labi
Prvními hrdinkami jsou sviňuchy, tito kriticky ohrožení kytovci. Sviňucha obecná (Phocoena phocoena) se má dobře a líbí se jí v Labi. Běžně se tato zvířata vyskytují v evropských mořích, a zároveň jsou jedinými mořskými obyvately, jež lze čas od času spatřit i ve vnitrozemí. Většinou je nevidíme, protože nad hladinu vyplouvají jen velmi málo. Jeden a půl metrů velcí obři milují Labe v oblasti Wedelu. Čas, který je tam lze sledovat, se stále zvyšuje a blíží se už skoro polovině času, kdy můžete Labe pozorovat. Spekuluje se, že se jim v Labi může natolik líbit, že se tu i natrvalo usadí.
Počet pozorování se zvýšil i pro běžné lidi v této oblasti až desetkrát.
Pokácený strom se vzpamatoval a žije!
Tak tohle je neuvěřitelné. Pokácený strom nezemřel. V Polici nad Metují se stal zázrak. Místní lípa byla v roce 1968 pokácena, pak na ni všichni zapomněli. Ekolog Petr Kuna se pak jal po historických pramenech pátrat, kde lípa stála. Našel zázrak. Strom obrazil a rostl dál.
Dalších celých 56 let. Nemá již tvar stromu, je to spíše rozvětvený keř, ale stalo se.
Lípy jsou houževnaté stromy a často dokáží skutečně i po pokácení znovu vyrůst.
Počet krkavcovitých ptáků u nás stoupá
Atmosféru zimních pohádek, kde krákají vrány, havrani a krkavci, budeme mít brzy víc a víc. Počet těchto ptáků u nás stoupá. Loňský trend bude i nadále pokračovat, protože je dlouhodobý. Může za to zrušení odstřelu těchto ptáků a také to, že se přikrmují na skládkách.
Neměli to vždy jednoduché. Pokládání otrávených návnad, vystřelování hnízd, kácení stromů s hnízdy či odstřely krkavců vedly k tomu, že u nás na dlouho dobu dokonce úplně vymizel.
Přitom to jsou ptáci s inteligencí tříletého dítěte a skvělou sociální organizovaností jejich hejn. Pamatují si, vymýšlí a jsou schopni dedukcí. Od osmdesátých let se jejich počet u nás zhruba zdvojnásobil.
Lidé zachraňovali škeble, podařilo se
Desítky dobrovolníků v říjnu zachraňovali škeble v Lipenské přehradě. Stala se jim taková nepříjemnost, voda klesala rychleji, než stačily chránění mlži při cestě za zimováním reagovat. Lidé neváhali pomoci a sbírali je a přemisťovali do nižších vodních hladin. Pak budou moci bezpečně přezimovat.
Rostliny umí mluvit, zvířata je slyší
Vědci zjistili skvělou zprávu. Rostliny skutečně umí komunikovat s okolním světem. Mnoho příslušníků zvířecí říše na jejich mluvu umí reagovat. Slyší ji.
Když jsou rostliny ve stresu, reagují silným ultrazvukovým zvukem, zjistili vědci z Tel Avivu. Slyší je například moli a jiné druhy hmyzu. V jejich experimentu samičky molů odmítaly klást vajíčka na stresované rostliny.
Ve hře je možnost toto volání umět zachytit a například v zemědělství tak předcházet problémům s rostlinami dřív, než se projeví i lidskému oku.
Lepidlo inspirované přírodou, drží dokonale
Vědci našli díky přírodě recepturu na dokonalý hydrogel, lepidlo, které udrží všechno. Může to změnit lékařství i stavebnictví.
Pro inspiraci se šlo do moře. Mlži nebo korýši se dokážou pevně přichytit k mokrým povrchům pomocí speciálních proteinů. Jak silná tato lepidla musí být?
Tým vědců z Washingtonovy univerzity v St. Louis nedávno analyzoval struktury těchto přírodních lepidel a implementoval je do nového hydrogelu. Povedlo se. Drží! Vše je zatím ve fázi výzkumů a testů.
