Všichni otvírají ve vedrech okna v noci. Ministerstvo zdravotnictví doporučuje mnohem více zásad
Tropické teploty dokážou potrápit i zdravého člověka. Zatímco většina lidí řeší hlavně větrání, odborníci upozorňují, že během veder hrozí také přehřátí organismu, vyčerpání nebo kolaps. Nejvíce ohroženi jsou senioři, malé děti, těhotné ženy a lidé s chronickými onemocněními.
Ministerstvo zdravotnictví proto zveřejnilo seznam doporučení, jak horké dny zvládnout co nejbezpečněji. Některé rady jsou dobře známé, jiné mnoho lidí podceňuje.
Pijte dříve, než dostanete žízeň
Základem je dostatečný příjem tekutin. Pocit žízně totiž přichází až ve chvíli, kdy tělu voda začíná chybět.
Nejvhodnější je čistá voda, slabé čaje nebo minerální vody. Naopak alkohol a větší množství slazených nápojů mohou organismus zatěžovat a zvyšovat riziko dehydratace.
U seniorů je třeba dávat pozor zvlášť. S přibývajícím věkem totiž pocit žízně slábne, takže mohou pít méně, aniž by si uvědomili, že jim tekutiny chybí.
Omezte pobyt na přímém slunci
Pokud nemusíte, vyhýbejte se pobytu venku mezi 11. a 15. hodinou, kdy je sluneční záření nejsilnější.
Jestliže se ven vydat musíte, chraňte se pokrývkou hlavy, slunečními brýlemi a používejte opalovací krém s dostatečně vysokým ochranným faktorem.
Důležité je také pravidelně vyhledávat stín a nepřetěžovat organismus fyzickou aktivitou.
Větrejte chytře, ne nepřetržitě
Mnoho lidí nechává během veder otevřená okna po celý den. Pokud je ale venku tepleji než uvnitř, dostává se do bytu ještě více horkého vzduchu.
Ministerstvo doporučuje větrat hlavně v noci a brzy ráno, kdy jsou venkovní teploty nejnižší. Přes den je naopak vhodné okna zavřít a zabránit pronikání slunečních paprsků pomocí žaluzií, rolet nebo zatažených závěsů.
Právě omezení přímého slunce často pomůže ochladit interiér více než celodenní větrání.
Nepodceňujte oblečení
V horkém počasí volte volnější oděvy ze světlých a prodyšných materiálů, jako je bavlna nebo len. Tmavé oblečení pohlcuje více slunečního záření a organismus se může rychleji přehřívat.
Při pobytu venku nezapomínejte ani na pokrývku hlavy.
Pozor na jídlo i léky
Vysoké teploty urychlují kažení potravin. Ministerstvo proto doporučuje nenechávat jídlo dlouho mimo lednici a dodržovat zásady bezpečné manipulace s potravinami.
Opatrnost je na místě také u některých léků. Některé přípravky mohou ovlivňovat hospodaření organismu s tekutinami nebo zvyšovat citlivost na teplo. Pokud trvale užíváte léky a nejste si jistí, jak se během veder chovat, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Myslete na seniory i malé děti
Největší riziko představují vedra pro seniory, malé děti a chronicky nemocné. U starších lidí bývá oslabený pocit žízně, děti se zase přehřívají mnohem rychleji než dospělí.
Ministerstvo proto doporučuje pravidelně kontrolovat, zda starší příbuzní nebo sousedé dostatečně pijí a zda se u nich neobjevují příznaky přehřátí.
Samozřejmostí je nikdy nenechávat děti ani domácí zvířata v zaparkovaném autě, a to ani na několik minut.
Jak poznat, že už je horko nebezpečné?
Přehřátí organismu se může projevit silnou žízní, bolestí hlavy, závratěmi, nevolností, zrychleným tepem nebo výraznou únavou. V závažnějších případech může dojít ke zmatenosti, ztrátě vědomí nebo kolapsu.
Pokud se tyto příznaky objeví, je potřeba postiženého co nejrychleji přemístit do stínu nebo chladnější místnosti, podat mu tekutiny a podle potřeby přivolat zdravotnickou pomoc.
Vedra není radno podceňovat
Extrémně vysoké teploty nejsou jen nepříjemné, ale mohou představovat vážné zdravotní riziko. Dodržování několika jednoduchých zásad přitom dokáže riziko výrazně snížit.
Ministerstvo zdravotnictví proto doporučuje myslet nejen na sebe, ale také na své blízké, zejména seniory, malé děti a chronicky nemocné. Právě oni bývají během tropických dnů nejzranitelnější.