Zálohování má zvýšit počty nápojových PET lahví a plechovek k recyklaci
Zálohování PET lahví a plechovek (DRS) je systém, kdy spotřebitel zaplatí při koupi nápoje malou zálohu (deposit), kterou obdrží zpět po vrácení prázdného obalu do sběrného místa (automat, přepážka).
Hlavní motivací je dramatické zvýšení míry návratnosti obalů, snížení směsného odpadu a zlepšení kvality vstupní suroviny pro recyklaci. V Česku proběhly pilotní programy v některých řetězcích (Lidl, Kaufland) a vláda schválila zákonnou změnu v zásadě už v roce 2024. Bohužel se ukázalo, že zákon byl ušitý horkou jehlou a zavedení do praxe bylo v některých verzích posunuto a odloženo a finální harmonogram se stále upřesňuje. EU ukládá členským státům ambiciózní cíle sběru (do roku 2029), ale zatím jde o sny úředníků, kteří chtějí ukázat, že si své nemalé platy zaslouží.
Nejpalčivější otázka zní: Kdy to tedy bude povinné?
Vláda ČR schválila návrh novely zákona o obalech, která má zavést zálohování PET lahví a plechovek (oznámeno říjen 2024). Podrobnosti měly být vyřešeny prováděcími předpisy.
Plánované termíny se stále posouvají. V diskusích se mluvilo o spuštění v letech 2025–2026, některé zprávy uváděly odklad kvůli legislativním neshodám. Konečný start se posouval dál (uvádí i rok 2028). EU nyní ukládá členským státům požadavek na 90% separovaný sběr nápojových plastů do konce roku 2029.
Jak to funguje v programech „na zkoušku“
Lidl a Kaufland spustily pilotní programy zpětného odběru PET lahví a plechovek v Česku už od února 2023. Dle tiskových zpráv během dvou let vrátili zákazníci více než milion obalů.
Některé obchody v Evropě (Irsko, Nizozemsko, Rakousko) uvádějí až 90 % obalů vrácených na základě zálohování. V praxi se navíc objevují i „return shops“ pro velké objemy plastů. Nizozemsko je v této metodě zacházení s plasty nejdále a kvůli velkému objemu vratných obalů mají zvláštní sběrná místa s velkokapacitními automaty na vracení lahví.
Další byrokracie nebo užitečná věc?
Zálohování má zvýšit počty nápojových PET lahví a plechovek k recyklaci oproti standadnímu sběru tříděného odpadu pomocí běžných kontejnerů na tříděný odpad. Tam jsou také lahve špinavé, poškozené a nevhodné pro recyklaci. Nový sběr by měl zajistit méně plastu v přírodě a na veřejných prostranstvích (snížení nákladů měst na úklid) a více kvalitního vstupního materiálu pro recyklaci. Záloha (ve zprávách přibližně 4 Kč na lahev v návrhu ČR) motivuje spotřebitele vracet obaly a přináší jim malý, ale hmatatelný ekonomický benefit.
Co to přinese obchodům a výrobcům
Pro velké supermarkety a řetězce:
Zavedení automatů nebo prostorů na vrácení obalů, investice do strojů, IT a logistiky, ale také příležitost pro vyšší návštěvnost obchodů, loajalita zákazníků, možnost nabízet „zálohové karty“/vouchery. Řetězce, které jsou průkopníky, deklarují, že systém funguje a zákazníci jej přijímají.
Pro malé obchody (maloobchod do 50 m²):
Legislativní návrhy často obsahují výjimky nebo povinnosti jen pro obchody nad určitou plochu (v návrhu ČR se mluvilo o 50 m²). Pro malé prodejny by to byla náročná administrativní i prostorová zátěž — skladování obalů, provoz, manipulace a převzetí. To jsou klíčové body odporu malých prodejců.
Co to přinese zákazníkům
Pozitivně: finanční motivace vrátit obal, čistší veřejné prostory, snadnější recyklace. Ve vyspělých systémech lze zálohu získat v hotovosti, jako voucher nebo na zákaznickou kartu.
Negativně / praktické obtíže: nutnost skladovat obaly prázdné, neslisované (nesmíme je zcela zmáčknout), což v malých bytech a u lidí, kteří nakupují hromadně (autem i hromadnou dopravou), vytváří logistické potíže. Existují stížnosti z jiných zemí (např. Irsko) o tom, že lidé musí doma hromadit velké množství lahví, dokud se nedostanou k vratnému místu. To bývá považováno za hlavní nevýhodu v hustě osídlených městech a mezi uživateli MHD. Často se objevuje problém s prohledáváním odpadních košů lidmi hledajícími obaly. To vytváří sociální napětí a hygienické problémy. V neposlední řadě by si obchody mohly kompenzovat zvýšené náklady za výkup obalů zdražením nápojů.