Zálohování má zvýšit počty nápojových PET lahví a plechovek k recyklaci

Hlavní motivací je dramatické zvýšení míry návratnosti obalů, snížení směsného odpadu a zlepšení kvality vstupní suroviny pro recyklaci. V Česku proběhly pilotní programy v některých řetězcích (Lidl, Kaufland) a vláda schválila zákonnou změnu v zásadě už v roce 2024. Bohužel se ukázalo, že zákon byl ušitý horkou jehlou a zavedení do praxe bylo v některých verzích posunuto a odloženo a finální harmonogram se stále upřesňuje. EU ukládá členským státům ambiciózní cíle sběru (do roku 2029), ale zatím jde o sny úředníků, kteří chtějí ukázat, že si své nemalé platy zaslouží.

Nejpalčivější otázka zní: Kdy to tedy bude povinné?

Vláda ČR schválila návrh novely zákona o obalech, která má zavést zálohování PET lahví a plechovek (oznámeno říjen 2024). Podrobnosti měly být vyřešeny prováděcími předpisy.

Plánované termíny se stále posouvají. V diskusích se mluvilo o spuštění v letech 2025–2026, některé zprávy uváděly odklad kvůli legislativním neshodám. Konečný start se posouval dál (uvádí i rok 2028). EU nyní ukládá členským státům požadavek na 90% separovaný sběr nápojových plastů do konce roku 2029.

Jak to funguje v programech „na zkoušku“

Lidl a Kaufland spustily pilotní programy zpětného odběru PET lahví a plechovek v Česku už od února 2023. Dle tiskových zpráv během dvou let vrátili zákazníci více než milion obalů.

Některé obchody v Evropě (Irsko, Nizozemsko, Rakousko) uvádějí až 90 % obalů vrácených na základě zálohování. V praxi se navíc objevují i „return shops“ pro velké objemy plastů. Nizozemsko je v této metodě zacházení s plasty nejdále a kvůli velkému objemu vratných obalů mají zvláštní sběrná místa s velkokapacitními automaty na vracení lahví.

Další byrokracie nebo užitečná věc?

Zálohování má zvýšit počty nápojových PET lahví a plechovek k recyklaci oproti standadnímu sběru tříděného odpadu pomocí běžných kontejnerů na tříděný odpad. Tam jsou také lahve špinavé, poškozené a nevhodné pro recyklaci. Nový sběr by měl zajistit méně plastu v přírodě a na veřejných prostranstvích (snížení nákladů měst na úklid) a více kvalitního vstupního materiálu pro recyklaci. Záloha (ve zprávách přibližně 4 Kč na lahev v návrhu ČR) motivuje spotřebitele vracet obaly a přináší jim malý, ale hmatatelný ekonomický benefit.

Co to přinese obchodům a výrobcům

Pro velké supermarkety a řetězce:

Zavedení automatů nebo prostorů na vrácení obalů, investice do strojů, IT a logistiky, ale také příležitost pro vyšší návštěvnost obchodů, loajalita zákazníků, možnost nabízet „zálohové karty“/vouchery. Řetězce, které jsou průkopníky, deklarují, že systém funguje a zákazníci jej přijímají.

Pro malé obchody (maloobchod do 50 m²):

Legislativní návrhy často obsahují výjimky nebo povinnosti jen pro obchody nad určitou plochu (v návrhu ČR se mluvilo o 50 m²). Pro malé prodejny by to byla náročná administrativní i prostorová zátěž — skladování obalů, provoz, manipulace a převzetí. To jsou klíčové body odporu malých prodejců.

Přečtěte si také

Při nákupu je nutné číst informace na obalu

5. 9. 2025

Co to přinese zákazníkům

Pozitivně: finanční motivace vrátit obal, čistší veřejné prostory, snadnější recyklace. Ve vyspělých systémech lze zálohu získat v hotovosti, jako voucher nebo na zákaznickou kartu.

Negativně / praktické obtíže: nutnost skladovat obaly prázdné, neslisované (nesmíme je zcela zmáčknout), což v malých bytech a u lidí, kteří nakupují hromadně (autem i hromadnou dopravou), vytváří logistické potíže. Existují stížnosti z jiných zemí (např. Irsko) o tom, že lidé musí doma hromadit velké množství lahví, dokud se nedostanou k vratnému místu. To bývá považováno za hlavní nevýhodu v hustě osídlených městech a mezi uživateli MHD. Často se objevuje problém s prohledáváním odpadních košů lidmi hledajícími obaly. To vytváří sociální napětí a hygienické problémy. V neposlední řadě by si obchody mohly kompenzovat zvýšené náklady za výkup obalů zdražením nápojů.