Bakterie v ústech: Některé z nich se mohou rozložit až na 14 buněk naráz
Foto: lightsource / Depositphotos
2 min
To, že se v ústech nachází mnoho bakterií, ať už prospěšných, či nikoli, pro některé z vás jistě není žádnou novinkou. Věděli jste však, že se mezi těmito bakteriemi nachází i některé, které jsou schopny rozložení se až na 14 buněk najednou?
Reklama
V ústech se nachází více než 500 druhů bakterií, jedna specifická bakterie se však od všech ostatních poměrně zásadně odlišuje. A to svou schopností reprodukce. Běžné bakterie se dělí takovým způsobem, že se zkrátka rozdělí na 2, Corynebacterium matruchotii se však umí dělit až na 14 jednotek.
Běžné dělení buněk
Dělení se ve více než 2 buňky není až taková neobvyklost. Je zcela běžné, že se nějaké organismy dělí na více dceřiných buněk, tím vytvářejí tzv. spory neboli spící buňky. Jak už název vypovídá, tyto buňky zůstávají po dělení neaktivní a postupně se mohou stát aktivními. Podle vědců se však žádný jiný známý druh nedělí na mnoho dceřiných buněk, které pak také okamžitě začnou růst a dělit se.
Corynebacterium matruchotii
Corynebacterium matruchotii je vláknitá bakterie, vyskytující se v blízkosti dásní. Faktu, že jsou tyto bakterie schopny takového neobvyklého dělení, si všiml mikrobiolog Scott Chimileski, při svém studiu mikrobiálního společenstva v lidských ústech.
Vlákna C. matruchotii fungují jako lešení v zubním plaku, který je biofilmem. Zubní plak je jen jedním mikrobiálním společenstvím v rámci obrovské populace mikroorganismů, které žijí ve zdravém lidském těle a koexistují s ním – prostředí známé jako „lidský mikrobiom“. Tento objev vrhá světlo na to, jak se tyto bakterie množí, soupeří o zdroje s jinými bakteriemi a udržují si svou strukturální integritu ve složitém prostředí zubního plaku.
Jakmile nález předložil, pomysleli jsme si: Panebože! To je naprosto úžasné,
říká spoluautor studie Gary Borisy, mikrobiolog z Institutu ADA Forsyth v Cambridge ve státě Massachusetts.
Tato jedinečná bakterie postrádá bičíky, organely, které bakteriím umožňují pohyb. Protože tyto bakterie nemohou plavat, vědci se domnívají, že jejich jedinečné prodlužování a dělení buněk může být způsob, jakým zkoumají své prostředí, podobně jako myceliální sítě pozorované u hub a bakterií rodu Streptomyces, které žijí v půdě.
