Ecce homo Homolka nabízí nadčasový pohled na rodinné vztahy: Silné herecké výkony dodávají příběhu autenticitu
Foto: Pexels
4 min
Když se v roce 1969 objevil v kinech film Ecce homo Homolka od Jaroslav Papoušek, diváci možná čekali další nenáročnou komedii. Místo toho přišel snímek, který sice baví, ale zároveň trefně ukazuje méně lichotivé stránky běžného života. Právě tím odstartoval trilogii, která se stala legendou československé nové vlny.
Reklama
Název „Hle, člověk“ (v latině Ecce homo) je geniálně zvolený sarkasmus. Režisér nám neukazuje člověka v jeho velikosti, ale v jeho neuvěřitelné každodenní malosti. Celý film je postaven na detailech, které známe všichni: hašteření o hlouposti, citové vydírání u oběda a snaha urvat si pro sebe kousek toho pověstného „klidu“.
Jedna zkažená neděle
Děj filmu je záměrně banální, protože v banalitě se Homolkovi cítí nejlépe. Celá rodina – tedy děda, babi, jejich syn Ludva, snacha Heduš a vnoučata-dvojčata – vyráží v neděli do lesa. Cíl je jasný: užít si přírodu, vyvětrat se a být „slušnou rodinou“. Jenže stačí jeden vzdálený výkřik o pomoc, aby se ukázalo, jak křehká je jejich solidarita. Místo pomoci volí Homolkovi kolektivní útěk do bezpečí svého bytu.
Zbytek filmu se odehrává v kulisách jejich pražského bytu. Sledujeme nedělní odpoledne vyplněné jídlem, sledováním fotbalu v televizi, pokusy o „kulturní vyžití“ v podobě tance a nekonečným proudem malicherných sporů.
Obsazení, které definovalo generaci
Úspěch filmu stojí a padá s neuvěřitelným hereckým obsazením. Papoušek dokázal zkombinovat naprosté neherce s profesionály takovým způsobem, že výsledek působí jako dokumentární sonda.
- Josef Šebánek (Děda): Původní profesí řidič náklaďáku se stal ikonou. Jeho děda je prototypem chlapa, který už chce mít od všeho pokoj, miluje své pivo a občas vypustí moudro, které tne do živého. Šebánkova přirozenost je v českém filmu nepřekonatelná.
- Marie Motlová (Babi): Její postava je motorem rodinné manipulace. Je to ta „hodná“ babička, která ale svým neustálým servisem a starostlivostí drží všechny ostatní v šachu a v pocitu viny.
- Helena Růžičková (Heduš): Předvedla zde životní výkon. Její Heduš je plná nenaplněných snů, mindráků z nadváhy a touhy po „lepším“ životě, kterou si vybíjí na svém manželovi.
- František Husák (Ludva): Ztělesnil postavu podpantofláka, který rezignoval na jakýkoli vlastní názor a raději se utápí v pasivitě před televizní obrazovkou.
- Petr a Matěj Formanovi: Jako malá dvojčata jsou tichými pozorovateli chaosu dospělých a do filmu vnášejí prvek nevinnosti, která je v tomto prostředí postupně dusena.
Proč nás Homolkovi stále fascinují?
Kouzlo Ecce homo Homolka spočívá v tom, že je to film o nás všech. Papoušek se svými kolegy Formanem a Passerem vypiloval styl, kterému se říká „estetika trapnosti“. Smějeme se postavám, jak se snaží tančit balet v malém obýváku, nebo jak se hádají o to, kdo víc pracuje, ale v hloubi duše cítíme mrazení, protože v jejich hlasech slyšíme své příbuzné, sousedy nebo sami sebe.
Důležitým prvkem je i dobový kontext. Film vznikl krátce po srpnu 1968, v době, kdy československá společnost upadala do letargie normalizace. Homolkovi se svými malými radostmi a velkým sobectvím byli přesným obrazem tehdejší reality – lidé se stahovali do soukromí, na chalupy a do svých bytů, kde sice nebyli svobodní, ale měli své jisté pivo a „klid“.
Film je natočen s neuvěřitelným citem pro dialog. Postavy se neustále překřikují, mluví jeden přes druhého, opakují prázdné fráze a ve skutečnosti si nemají co říct. Tato komunikační prázdnota je jedním z hlavních témat snímku. Navíc černobílý obraz kameramana Jozefa Ort-Šnepa dodává scénám na autentičnosti a jisté syrovosti.
Nadčasovost české malosti
I když se od šedesátých let změnily kulisy – místo černobílých televizí máme ploché obrazovky a místo Trabantů moderní SUV – mentalita Homolkových se zdá být nesmrtelná. Stále řešíme stejné konflikty mezi generacemi, stále se snažíme „mít se dobře“ na úkor hlubších hodnot a stále máme tendenci zavírat oči před problémy, které se nás přímo netýkají.
Film Ecce homo Homolka (1969) ve středu 15. dubna v 18:10 na Nova Cinema.
