Jaký obraz o životě podaly dávnověké fekálie. To byste nečekali

Proč vlastně hygiena?

Hygeia byla řecká Bohyně zdraví, dcera Aesculapia, odtud podle historylearningsite pochází slovo hygiena. Staří Řekové a Římané byli jedněmi z průkopníků, pokud jde o různé moderní vychytávky, jako vodovodní trubky, mýdlo, pravidelné koupání či záchůdky nebo nočníky. První z nich se objevily v době 600 př. n. l. Přibližně o 300 let později se začalo řešit omývání nebo utírání po vykonané potřebě, v podobě vlny nebo růžové vody. Rozšířená byla také verze houby nasáknuté v solené vodě. 

Nečekaný nález v Jeruzalémě

Při budování nového centra pro turisty na promenádě Armon Hanatziv v Jeruzalémě narazili dělníci na nečekaný objev. Nebylo jím nic menšího než palác nebo luxusní vila vybudovaná v polovině 7. století př. n. l. Smithsonianmag uvádí, že fragmenty byly té nejvyšší kvality, jež kdy byla v Izraeli objevena. Jak výkopové práce pokračovaly, narazili ještě na něco potenciálně zajímavějšího, starověkou latrínu. Navíc dokonce se zachovalým exkrementem. Jak tohle může být zajímavější než luxusní pozůstatky paláce?

Exkrementy bohatých aneb rozdíl nehledejte

Toalety z doby železné nejsou častým nálezem. Většinou se nedochovaly a ke všemu jich zase tolik nebylo, mohli si je dovolit jen lidé z vyšších vrstev. Běžní občané tehdy vykonávali potřebu do křoví. Ale právě toalety, které přežily, jsou neskutečnou studnicí informací o našich předcích, o jejich zvyklostech, potravě a v neposlední řadě samozřejmě zdraví. 

Původně se mělo za to, že problémy s parazity a nehygienickými podmínkami existovaly hlavně za zdmi paláců. Chudí lidé si nemohli dovolit výdobytky tehdejší moderní doby, ovšem boháči žijící v čistých a útulných palácích měli alespoň tu možnost vyhnout se jistým nepříjemnostem. Po prozkoumání již zmíněného exkrementu se ale historie musí trochu poupravit. 

Nečekaná nálož parazitů a vajíček

Po prozkoumání vzorků stolic byly objeveny zbytky parazitických červů a neskutečné množství jejich vajíček, což ukazovalo na fakt, že se jim ve střevech našich předků náramně dařilo. Nalezeny byly čtyři druhy parazitů: Ascaris lumbricoides (Škrkavka dětská), jež může způsobit křeče a zvracení, Trichuris trichiura (Tenkohlavec lidský), ten má na svědomí nepříjemnosti s trávením, Taenia (Tasemnice), kvůli které mohou nastat bolesti břicha a také váhový úbytek, a nakonec Enterobius vermicularis (Roup dětský), jež způsobuje svědění kolem konečníku. 

Kde se ti parazité vzali?

Parazitické infekce bývaly tedy hlavně výsadou chudších nešťastníků, kteří se jimi mohli nakazit buď kvůli nedostatečné hygieně, životu poblíž hospodářských zvířat, jež byla přenašeči celé spousty různých parazitů nebo pozřením špatně upraveného masa. Fakt, že parazité našli cestu i do střev vyšší vrstvy tedy poukazoval na to, že se museli vyskytovat v celé určité oblasti, neboli se stali endemickými pro tuto oblast. 

Toto mohlo souviset s tehdejší invazí asyrského krále Sennacheriba v roce 701 př. n. l, který se pokusil dobýt Jeruzalém. Sice se mu to nakonec nepovedlo, ale podařilo se mu podrobit si mnoho blízkých osad. Začal vybírat vysoké daně ve formě velmi žádaných produktů, jež se v této části světa pěstovaly, například víno nebo olivový olej.

Lidé byli nuceni tyto daně odvést, a proto byla potřeba pěstovat více plodů a rychleji a jak jinak toho dosáhnout než kvalitním hnojivem. Hnojili tedy svými výkaly, což se může zdát jako dobrý nápad, ale aby se mohly použít bezpečně, musejí se kompostovat po celé měsíce.

Tento postup eliminuje parazity, bohužel tehdejší obyvatelé neměli ani čas a dost možná ani znalost této problematiky. Takto se vajíčka a parazité mohli dostat na rostliny a pak také do jídla všem lidem a způsobit i neočekávané infekce u vyšší vrstvy, jež by jimi jinak netrpěla.