Obyvatelstvo starověké Evropy a Středomoří se nemísilo tak, jak se dosud vědci domnívali

Obyvatelstvo starověké Evropy a Středomoří se nemísilo tak, jak se dosud vědci domnívali

Foto: PantherMediaSeller / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Podle mezinárodního výzkumu 204 genomů lidských pozůstatků z dob Římské říše byli její obyvatelé méně mobilní, než se dosud předpokládalo. Osm procent zkoumaných ostatků pocházelo z oblastí značně vzdálených od místa pohřbu.

Reklama
Obsah článku
  1. Populační historie v novém světle
  2. Bohatí starověcí cestovatelé

Výzkum starověké DNA, který byl prováděn v letech 1996-2015 polským Centrem středomořské archeologie a Ústavem archeologie Varšavské univerzity, ukázal, že obyvatelé Římské říše byli méně mobilní, než se dosud předpokládalo, přinesl server Science in Poland. 

Výzkum Mezinárodní tým vědců koordinovaný odborníky ze Stanfordovy univerzity v americké Kalifornii určil rozsah a důsledky migrace v rámci Středomořské pánve a střední Evropy v době Římské říše. Členy týmu byli dr. Arkadiusz Sołtysiak a profesor Tomasz Waliszewski z Archeologické fakulty Varšavské univerzity.

V posledních třech tisíciletích bylo Středomoří a později i severnější oblasti Evropy oblastí intenzivní migrace, která byla způsobena válečnými konflikty, obchodem a environmentálními faktory. Donedávna se badatelé zkoumající starověké populace a migrační trasy spoléhali na informace ze starých písemných pramenů, jazykových analýz a hmotných stop archeologických kultur. Rozšíření keramiky používané k přepravě výrobků například naznačovalo rozsáhlou síť kontaktů spojující Řím a další významná městská centra s centry produkce zboží.

„Nižší efektivní míru migrace lze vysvětlit rozsáhlým přechodným rozptylem, který vznikl v důsledku drasticky zlepšených dopravních sítí a mobilizace obyvatelstva Římské říše pro obchod, práci a armádu.“

Populační historie v novém světle

Výsledky výzkumu starověké DNA publikované v časopise eLife vrhají nové světlo na populační historii Římské říše a okolních oblastí v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Vědci sekvenovali 204 nových genomů z 53 archeologických nalezišť v 18 zemích. Naprostá většina vzorků pocházela od jedinců pohřbených v době největšího rozmachu říše a jejích politických dědiců, tedy od 1. do 7. století našeho letopočtu. Výzkum zahrnoval také genomy z o něco starších období (1. tisíciletí př. n. l.) z území dnešní Arménie, Alžírska, Rakouska a Francie.

Výsledky ukazují, že nejméně 8 % jedinců nebylo původními obyvateli oblastí, v nichž byli pohřbeni. To je ve srovnání s očekáváním poměrně nízká míra, která naznačuje omezenou migraci osob mezi regiony. Zjištění identifikují regiony méně náchylné k migraci, jako je horská oblast Arménie, a také země podléhající v tomto období zvýšené výměně obyvatelstva, jako je Sardinie, Balkán a některé části střední a západní Evropy.

„Výsledky genetického výzkumu ukazují mimořádnou rozmanitost populací obývajících starověké Středomoří a Evropu, ale také jejich relativně vysokou stabilitu v průběhu staletí," říká profesor Tomasz Waliszewski.

Bohatí starověcí cestovatelé

Závěry ze studií starověkých genomů umožňují vědcům ověřit hypotézy, které v minulých desetiletích vytvořili historici a archeologové. Poukázaly na vysokou míru mobility lidí obývajících oblasti starověkých středomořských civilizací a na nová mocenská a kulturní centra vznikající na evropských územích.

„Historické prameny podávají neúplný obraz, protože se týkají především vyšších společenských vrstev, které mají ze své podstaty větší možnosti cestování. Proto jsou výsledky archeogenetického výzkumu tak důležité, protože vycházejí z reprezentativnějších vzorků,' řekl dr. Arkadiusz Sołtysiak pro Science in Poland.

„Díky genetickému výzkumu jsme schopni doplnit stávající pramennou databázi o důležité informace, které nám umožní lépe zachytit populační toky mezi různými populacemi žijícími v Římské říši," dodává. Čtyři z genomů zkoumaných v rámci projektu pocházejí z lidských ostatků objevených při výzkumu archeologů z Varšavské univerzity ve starověké vesnici Chhim v dnešním Libanonu, uvedl server Science in Poland.

Reklama

Možná jste zmeškali

Planeta se soustavně otepluje, poslední doba ledová skončila před 11 500 lety. Podívejte se, proč tomu tak bylo a jaké jsou šance na další dobu ledovou

Planeta se soustavně otepluje, poslední doba ledová skončila před 11…

Další doba ledová nám v nejbližší době rozhodně nehrozí, ba naopak – teplota rapidně stoupá. Pojďme se zaměřit na to, co dobu ledovou vlastně způsobilo, jak je pravděpodobné, že se ještě někdy zopakuje a co by se stalo, kdyby doba ledová nikdy neskončila.

Mohyly v Andách ukrývají monumentální starověké stavby: Peruánci kopali hroby do tisíce let starých nekropolí

Mohyly v Andách ukrývají monumentální starověké stavby: Peruánci…

Čtyři mohyly na kopci Cerro Colorado nedaleko města Barranca, které ukrývají monumentální stavby včetně pozůstatků chrámu s pohřebišti, jsou cílem badatelů z Peru a Polska. Ti zjistili, že počátky komplexu sahají do 2. poloviny 3. tisíciletí př. n. l.

Kvíz, ve kterém si připomenete, jak moc znáte slovenskou současnost, budoucnost i minulost

Kvíz, ve kterém si připomenete, jak moc znáte slovenskou současnost,…

Česká republika má se Slovenskem desítky let dlouhou společnou historii. Není tak náhodou, že o ní víme poměrně dost. Jak jste na tom se znalostmi Slovenska vy? Vyzkoušejte si náš kvíz.

Incident v Maracaibu: Rodina si myslela, že přišel konec světa. Místo toho je pálilo záření z neznámého vznášejícího se objektu

Incident v Maracaibu: Rodina si myslela, že přišel konec světa. Místo…

„Jedné bouřlivé noci v roce 1886 zažila rodina žijící na okraji Maracaiba něco strašného. Děsivý příběh obsahuje důkazy o otravě radiací téměř deset let předtím, než byla radioaktivita vůbec objevena. 24. října v noci probudilo devítičlennou rodinu ostré, intenzivní světlo,“ popisuje Sarah Bartlettová.

Výborný politik, nebojácný bojovník. Přesto se u nás Janu Lucemburskému říkalo Král cizinec

Výborný politik, nebojácný bojovník. Přesto se u nás Janu…

Jan Lucemburský, syn římského císaře, manžel Elišky Přemyslovny, zvaný Slepý a v zahraničí také známý jako Jan Český. Proč byl tedy v našich zemích cizincem?

Ze svatby naslepo láskyplný a plodný vztah panovníků: Svatá Ludmila a kníže Bořivoj se poprvé uviděli až u oltáře

Ze svatby naslepo láskyplný a plodný vztah panovníků: Svatá Ludmila a…

Ludmila byla Bořivojovi věrnou manželkou i zkušenou rádkyní. Později se stala první – nejen - českou, ale vůbec slovanskou světicí, jejíž kult byl slaven již v 11. století.

Dějiny Olomouce: V 16. a 17. století město sužovalo hned několik morových epidemií

Dějiny Olomouce: V 16. a 17. století město sužovalo hned několik…

Město Olomouc je srdcem Hané i celé severní Moravy. Dějiny tohoto města jsou po všech ohledech protkány nejrůznějšími příběhy, z nichž ty nejvýznamnější si společně připomeneme v tomto textu.

Retro hudební kvíz: Zvládnete tenhle hudební kvíz? 82 % lidí nepozná ani polovinu retro hitů

Retro hudební kvíz: Zvládnete tenhle hudební kvíz? 82 % lidí nepozná…

Synth pop je hudební žánr, který se zrodil v osmdesátkách. Je to pop, který využívá hlavně elektronicky znějících zvuků a syntezátorů. Nyní se vrací v modernějším nádechu, umělci se jím hojně inspirují.

Dlouhé vlasy, krátký rozum. Toto Kosmas napsal do legendy o kněžně Libuši

Dlouhé vlasy, krátký rozum. Toto Kosmas napsal do legendy o kněžně…

Kněžna Libuše z všeobecně známých pověstí je jednou z osobností, na níž se zakládá identita českého národa. Prorokovala prý slávu naší metropole, přivedla na trůn přemyslovskou dynastii. Avšak její skutečná identita zůstává zahalena tajemstvím.

Božská Pinga je pro Inuity bohyní lovu a lékařství. Bylo ale možné skrze ni komunikovat i s duchy

Božská Pinga je pro Inuity bohyní lovu a lékařství. Bylo ale možné…

Víra Inuitů v porovnání se středoevropskou mytologií působí exoticky. Více podobností najdeme se starým Řeckem, zejména díky přítomnosti více bohů. Pinga, bohyně lovu a lékařství, pro Inuity byla obdobně důležitá jako bohyně lovu Artemis pro Řeky.

Doporučené články

Kvíz: Osm správných odpovědí je pořádná výzva. Česká filmová klasika ukáže, co všechno si pamatujete

Kvíz: Osm správných odpovědí je pořádná výzva. Česká filmová klasika ukáže, co všechno si pamatujete

Ulice: Tvůrci už zkazili i oblíbenou profesorku. Stává se z ní protivná a otravná postava

Ulice: Tvůrci už zkazili i oblíbenou profesorku. Stává se z ní protivná a otravná postava

Miroslav Hrabě má novou lásku a chtěl by i vlastní děti

Miroslav Hrabě má novou lásku a chtěl by i vlastní děti

Polabí: Roman si buduje paralelní rodinu a Lenka jen přihlíží

Polabí: Roman si buduje paralelní rodinu a Lenka jen přihlíží

RECENZE: Něco jako rodina mělo být komedií roku. Místo chytrého humoru ale přichází zklamání

RECENZE: Něco jako rodina mělo být komedií roku. Místo chytrého humoru ale přichází zklamání

Reklama