Stahování z kůže, polévání roztaveným olovem. Která mučednice zemřela takto příšernou smrtí?

Smrt všech mučedníků byla tak bolestivá, že si ji v dnešní době neumíme představit. Z příběhu svaté Eulálie, patronky Barcelony, nás však doslova zamrazí v kostech. Tato 13letá dívka kvůli své neoblomné víře zažila opravdová muka.

Patronka Barcelony

Barcelonská katedrála, sídlo španělského arcibiskupa, je monumentální gotická stavba, jejíž celý název je katedrála svatého Kříže a svaté Eulálie. 

Jednou z jejích nejznámějších a nejpozoruhodnějších částí je krypta barcelonské patronky, svaté Eulálie, po které nese Katedrála své jméno. Sarkofág této křesťanské mučednice je bohatě zdobený reliéfy vyprávějící její tragický příběh.

Kdo byla tato dívka a proč zemřela mučednickou smrtí?

Smutný osud mladé mučednice

Nejstarší písemná zmínka o umučení svaté Eulálie pochází až ze 7. století. Jedná se o pouhý opis básnické sbírky „Koruny mučednictví“ ze 4. století, jejíž autorem je římský básník Prudencius.

Dle legendy byla Eulálie (asi 290 n. l. – asi 12. 2. 303 nebo 304 n. l.) třináctiletá křesťanská dívka ze šlechtické rodiny, která žila s rodiči v Barceloně. Údajně měla být krásná ve všech aspektech – byla pohledná a zároveň měla mírnou povahu a nevinnou duši.

Pronásledování věřících a dívčin odvážný čin

V roce 304 n. l. vládl v Hispánii krutý prefekt Dacián, který z nařízení římského císaře Diokleciána zuřivě pronásledoval katolické křesťany ve snaze zbavit svět tohoto náboženství.

Aby Euláliina rodina unikla tomuto šílenství, rozhodli se přestěhovat za městské hradby, pravděpodobně do vesnice Sarrià. Eulálie však byla statečná dívka, která se nehodlala skrývat. Opustila bezpečnou Sarriu a vydala se do Barcelony za prefektem ve snaze jej přesvědčit, aby zastavil krvavé pronásledování křesťanů. Krutý Dacián však nechtěl dívku vyslechnout, a navíc ji za její drzost nechal zavřít do vězení. Propuštěna mohla být jen za podmínky, pokud se zřekne své víry. To však silně věřící dívka odmítla. Kvůli neústupnosti byla Eulálie prefektem odsouzena k 13 různým tělesným trestům – jeden za každý rok jejího života.

Před smrtí podstoupila 13 různých mučení

Podle legendy musela dívka před svojí smrtí vytrpět tyto hrůzné tresty:

1. věznění v malé kobce
2. bičování
3. stahování z kůže po částech
4. chození naboso po žhavých uhlících
5. odříznutí prsou
6. tření ran pemzou
7. cejchování žhavým železem
8. polévání vařícím olejem
9. polévání rozžhaveným olovem
10. vhození do jámy s nehašeným vápnem
11. uzamčení v bedně s blechami
12. válení z kopce v sudu plném čepelí a skla
13. mučení vyvrcholilo ukřižování na kříži ve tvaru X

Legendy se v popisu Euláliina mučení úplně neshodují – některé dokonce zmiňují, že byla při mučení zavěšena na hák, nebo popisují její vržení do ohně a následné stětí hlavy.

Jisté ale je, že její smrt byla velmi krutá.

Sníh a holubice

Eulálie zůstala i přes kruté mučení nezlomená a modlila se k Bohu až do chvíle, kdy svým zraněním podlehla. Ve chvíli, kdy vydechla naposled jí údajně z úst vyletěla holubice a vznesla se k nebesům.

Podle básně z „Koruny mučednictví“ začalo po Euláliině smrti hustě sněžit, takže její nahé zakrvácené tělo bylo rázem celé zakryté bělostnou pokrývkou.

Euláliin odkaz

Eulálie byla svatořečena roku 663 n. l. a v roce 878 n. l. byly nalezeny její údajné ostatky, které později přemístili do hrobky v jí zasvěcené barcelonské katedrále. V roce 1563 byla prohlášena za patronku Barcelony.

V Barceloně se každoročně v den jejího umučení (12. února) pořádá velkolepý festival pojmenovaný po této světici jako připomínka její odvahy a utrpení. 

Dvě různé svaté Eulálie, nebo jen jedna?

Osud svaté Eulálie z Barcelony je velmi podobný osudu její jmenovkyně svaté Eulálie z Meridy, o které dokonce existují starší písemné prameny. Obě dívky žily ve stejné době, zemřely přibližně stejně staré následkem pronásledování křesťanů císařem Diokleciánem a obě byly velmi podobným způsobem umučené pro svou pevnou víru v Ježíše Krista. Proto je velmi pravděpodobné, že se jedná o jednu a tutéž osobu, jejíž původ si přivlastnily dvě rozdílná města.