Tajemství dopisů Marie, královny skotské
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
3 min
Mezitím, co byla sesazená panovnice držena v anglickém zajetí, vytvořila více jak 57 zašifrovaných dopisů, které se podařilo rozluštit teprve nedávno.
Reklama
Místo útočiště domácí vězení
Marie, královna skotská, napsala během svého devatenáctiletého zajetí tisíce dopisů oddaným velvyslancům, vládním úředníkům, spojeneckým panovníkům i svým spiklencům. Dopisy byly psány s jediným cílem – zajistit vězněné panovnici svobodu.
Po svém svržení ze skotského trůnu, v roce 1567, uprchla Marie do Anglie s vírou, že zde nalezne útočiště u dvora své sestřenice a tehdejší anglické královny, Alžběty I. Pokud bychom se zaměřili na bližší příbuzenské vztahy, zjistili bychom, že Mariina babička z otcovy strany, Markéta Tudorovna, byla sestrou Alžbětina otce, známého anglického krále Jindřicha VIII.
Místo pochopení od své sestřenice nalezla Marie v Anglii opovržení a byla uvržena do domácího vězení, v němž strávila dlouhých devatenáct let. V roce 1587 byla popravena.
Touha po svobodě ukrytá v symbolech
Mariiny dopisy dlouhá léta fascinovaly vědce i širokou veřejnost, neboť jejich rozluštění by umožnilo nahlédnout do příběhu jejího neúnavného úsilí vymanit se ze zajetí. Korespondence bývalé skotské královny nezahrnovala pouze dopisy tvořené z tajemných šifer a kódů, ale také psaní, která byla svým adresátům doručena díky metodě zvané letterlocking. Ta spočívala v pečlivém skládání popsaného papíru takovým způsobem, že vznikla „zapečetěná“ obálka. Nepopsaná místa papíru byla postupně odřezána a použita jako domácky vyrobený zámek. Dosud není známo, zda dopisy Marie „zamykala“ sama či úkolem pověřila některou ze svých dvorních dam, které jí byly zcela oddány.
Vraťme se však k výše zmíněným zašifrovaným dopisům. Po více jak čtyřech stovkách let bylo v jedné ze skrýší Francouzské národní knihovny objeveno 57 dopisů psaných dosud nerozluštitelnými šiframi. Později byl smysl dopisů částečně odhalen. Vytvořeny byly v průběhu let 1578 až 1584. Adresátem byl francouzský velvyslanec sídlící v Anglii, Michel de Castelnau, jehož Marie žádala o svou záchranu.
Odhalení díky moderním technologiím
O dešifraci Mariiných dopisů se zasloužil počítačový odborník a kryptograf působící v Izraeli, George Lasry. Na rozluštění šifer se spolu s ním podílel i německý klavírista Norbert Biermann a japonský fyzik Satošim Tomokijem. Jejich práce spočívala v přepsání dopisů tak, aby se jednotlivé symboly staly čitelnými pro počítač. Následně použili algoritmy využívající různé šifrovací klíče, díky kterým byly Mariiny dopisy částečně rozluštěny. Dešifrace spočívá v postupném nahrazování symbolů jednotlivými písmeny, čísly či celými slovy. Pouhých 30 % šifry bylo odhaleno za pomoci dešifrovacích algoritmů, zbylých 70 % rozluštil Lasry ručně.
