Oheň a vaření nám připadají jako běžné spojení. Od kdy jsme toho ale schopni?

V dnešní moderní době už si neumíme představit konzumovat tepelně neupravené potraviny. V dávné minulosti se však naši předci museli obejít bez ohně i vaření. Pojďme společně nahlédnout do historie, kdy a jak došlo k přelomovému objevu vaření.

Oheň, mocný živel, který pro lidstvo od pradávna symbolizuje teplo a bezpečí. Na Zemi byl ve formě přirozených požárů způsobených sopečnou činností, extrémním suchem nebo bleskem od nepaměti. Kdy však s ním přišel do styku poprvé předek člověka, kdy se naučil jej využívat a kdy ovládat?

První zkušenosti s ohněm 

Pokud budeme v odhadech optimističtí, mohli naši předci, konkrétně Homo erectus (člověk vzpřímený), přijít s ohněm do kontaktu poprvé už před více než milionem let ve střední Africe. Těžko však najdeme důkazy o prvním použitím ohně. Náznaky o možném využívání ohně našimi předky poskytuje jeskyně Wonderwerk v provincii severní Kapsko v jižní Africe. 

Dalším náznakem o používání ohně ve starší době kamenné naznačují ohořelé kosti v lokalitě Swartkrans v jižní Africe nebo ohořelý kámen v Gadebu v Etiopii. Nejstarší důkaz ovládání ohně mimo Afriku je starý okolo 790 tisíc let a pochází z Gesheru v Izraeli. Zde bylo objeveno ohořelé dřevo a spálená semínka.

Přečtěte si také

Jak oheň pomohl formovat lidskou řeč a jsou jím dnes přitahováni více muži, nebo ženy?

7. 4. 2022

Objev ohně znamenal víc než jen teplo

Nezpochybnitelný důkaz používání ohně k obvyklým účelům datovaný mezi 400 a 300 tisíci lety před naším letopočtem nalezneme v izraelské jeskyni Qesem. V jeskyni byly objeveny indicie svědčící o opakovaném používání ohně a také o pravděpodobném opékání masa.

Nespornou výhodou ohně byla kromě poskytování tepla a světla také skutečnost, že dokázal zahnat noční predátory nebo dotěrný hmyz. Zároveň však bylo nutné mu neustále dodávat palivo, jinak rychle vyhasl a bylo nutné opět čekat na samovolný požár. Další výzvou pro naše předky bylo naučit se oheň rozdělat a přestat být závislí na jeho získávání z přírody.

Podle vědců má schopnost používat oheň v každodenním životě přímý vztah se zvětšením kapacity mozku. S tím souvisel rozvoj sociálních vztahů, který napomohl vzniku řeči jako prostředku dorozumívání. Oheň vytvářel ohnisko sociálního života skupiny našich předků. Kolem něj se sdružovali, komunikovali, upravovali na něm pokrmy, společně je konzumovali i při jeho teple odpočívali. 

První používání křesadel k rozdělávání ohně pravděpodobně sahá až do doby před 400 tisíci lety, konkrétní důkaz je však starý jen 40 tisíc let. Archeologové si proto stále nejsou jistí, kdy si naši předci osvojili schopnost rozdělávat oheň.

Zásadní zlom přišel s vařením

Dle nalezených důkazů víme, že se naši předci naučili ovládat tento živel a využívat jej v běžném životě mezi lety 800 tisíc a 400 tisíc před naším letopočtem. Přesná doba, kdy jej začali používat, ale není známa. Někteří archeologové se však domnívají, že objevení tepelné úpravy potravin hrála klíčovou roli v lidské evoluci. Vařené potraviny mají oproti syrovým následující výhody:

• • jsou lépe a rychleji poživatelné,
  • jsou lépe stravitelné,
  • jsou výživnější, protože některé živiny jsou lépe vstřebatelné,
  • jsou chutnější,
  • vydrží déle poživatelné (uzení, sušení)

Zároveň vaření umožnilo našim předkům naučit se využívat širší spektrum různých zdrojů potravy a ingrediencí, které jim poskytovaly lepší živiny. 

Žvýkání syrového masa, šlach a chrupavek dříve trvalo několik hodin denně. Díky rychlejší konzumaci masa mohli lidé věnovat více času zdokonalování se v jiných činnostech (výroba nástrojů, lovecké schopnosti atd.). Následkem toho došlo k prudkému rozvoji mozku a zmenšení čelisti a zubů.

Sice je velmi pravděpodobné, že naši předci pokrmy tepelně upravovali již dávno předtím, definitivní důkaz je starý pouhých 170 tisíc let a pochází z Nizozemí. V této době již Evropu obývala raná forma Homo sapiens čili člověka moderního typu.

Přečtěte si také

Země, kde v době hladu jedli staré ženy. A teprve potom psy!

11. 12. 2022

Nejstarší pravěká kuchyně

Archeologické důkazy ukazují, jak naši předci živící se lovem a sběrem potravy, pokrmy připravovali. Zvířecí maso zpravidla prudce orestovali na ohni nebo uvařili ve vodě, aby změklo. Ovoce zbavili slupek a ořechy vyloupali se skořápek. Některé jídlo připravovali obezřetně, aby z něj odstranili jedovaté látky. Například původní obyvatelé Ameriky vynalezli postup, jak zbavit žaludy nepoživatelně hořkého taninu. Kvůli nedostatku potravin v zimním měsících si postupně osvojili schopnost potraviny udit a sušit, aby vydržely poživatelné delší dobu.