Notre Dame: Podzemí katedrály skrývaly mnohá tajemství, včetně starověké civilizace. Naposledy se našly dva sarkofágy
Foto: AndreyKr / Depositphotos
3 min
Notre Dame patří mezi největší památky Paříže. V roce 2019 tuto historickou katedrálu zachvátily plameny. Při její obnově objevili archeologové dva záhadné sarkofágy pohřbené pod katedrálou.
Reklama
První sarkofág – velekněz
Po zdrcujícím požáru, jenž zachvátil katedrálu Notre Dame v Paříži, byly objeveny dva zajímavé objekty. Jednalo se o dva olověné sarkofágy pohřbené pod katedrálou Notre Dame. V prvním sarkofágu byly nalezeny ostatky velekněze, který zemřel v roce 1710. Velekněz se jmenoval Antoine de la Porte a dožil se 83 let. Během uplynulých 300 let byla rakev poškozena, což umožnilo průnik kyslíku dovnitř a následné poškození těla. Zbyly pouze kosti, vlasy na hlavě, vousy a nějaké textilie. Na základě výsledků analýzy bylo vyhodnoceno, že se muž dobře staral o svůj chrup, zároveň bylo potvrzeno, že vedl sedavý život. Podle nálezu vykazovaly kosti známky dny.
Druhý sarkofág – jezdec na koni
Ve druhé rakvi byl nalezen neznámý muž ve věku okolo 30 let, který pravděpodobně žil v dřívější době než velekněz. Na základě poznatků pánevní kosti bylo zjištěno, že tento muž patřil mezi velmi zkušené jezdce na koni. Uvnitř rakve byly nalezeny zbytky listů a květů, pravděpodobně z věnce nebo koruny. Tělo bylo rovněž balzamováno. Oba muži byli pohřbeni v olověných sarkofágech, což byla známka pro elitu. Podle poznatků je patrné, že oba muži nežili ve stejné době. Rakev tohoto sarkofágu byla vytvarována podle jeho těla.
Významné osoby
Oba dva pohřbení muži museli být ve své době velmi důležití, protože byli pohřbeni v prestižních hrobkách přímo v srdci katedrály. Co bylo ale zajímavé, tak že mladý jezdec nejspíše trpěl nějakou chronickou chorobou, protože vykazoval známky mnoha poškozených zubů. Pokud by se mládenec dožil vyššího věku, měl by pravděpodobně těžký zbytek života. Archeologové si všimli dalšího zajímavého poznatku: muž měl zdeformovanou lebku, pravděpodobně způsobenou nošením pokrývky hlavy.
Obrovské archeologické naleziště pod Notre Dame
Země, kde se nyní nachází Paříž, byla obydlena více než 2500 let. Nejstaršími osadníky byli Keltové z kmene Parisii. Právě kvůli tomuto kmeni získalo město jméno Paříž. Římané dobyli Parisii 52 let př. n. l. a rychle založili město Lutetia. Město Lutetia bylo až do pátého století n. l. pod nadvládou Římanů, dokud invaze Franků neukončila jejich vládu. V 9. století zaútočili Vikingové na Lutetii a mnoho památek z této doby nebylo zachováno. Nejimpozantnější památky jsou k vidění v archeologické kryptě pod Notre Dame.
Římský rukopis
Krypta byla přestavěna v roce 1980 pod náměstím před katedrálou Notre Dame k vystavení archeologických pozůstatků objevených během vykopávek v letech 1965 až 1972. Uvnitř krypty naleznete římské ruiny, konkrétně pozůstatky lázní a nábřežní zdivo tehdejšího přístavu, sloupy a zdi budov a část hradeb. Ze středověku se dochovalo sklepení bývalé kaple nemocnice a také základy sirotčince. Dále narazíte na jasné obrysy budov a cest, vytesané znaky do kamene a mnohé další pozůstatky. Je fascinující, že tyto pozůstatky vydržely déle jak 2000 let.
