Ztracená nekropole pod pařížským nádražím čekala na své objevení 2000 let
Foto: Ninaras / Creative commons, CC-BY
3 min
Téměř cirkusový kousek se nedávno podařil archeologům v samém centru Paříže. V roce 2014 byly pod místním vlakovým nádražím odhaleny starobylé hroby, které byly součástí 2000 let staré nekropole.
Reklama
Tajemství ukryté kousek pod povrchem
Po mnoho století si Francouzi asi jen stěží dokázali představit, že během svých každodenních cest vlakem z pařížského nádraží Port-Royal šlapou po půdě, v níž leží významný odkaz naší historie. Tak tomu bylo i během uplynulých deseti let, kdy v oblasti probíhaly poměrně významné výkopové práce související s rekonstrukcí stanice. K objevu starodávné nekropole by tak možná nikdy nedošlo, kdyby se v roce 2023 do situace nerozhodl vložit Národní institut preventivního archeologického výzkumu, INRAP.
Ztracená a znovuobjevená nekropole Saint-Jacques
Zástupci úřadu INRAP před zahájením stavby provedli sérii zkušebních výkopů v okolí nádraží v domnění, že by se zde mohla ztracená nekropole sv. Jakuba nacházet. Toto největší zdokumentované pohřebiště galsko-římského města Lutetia, které bylo předchůdcem Paříže, bylo částečně prozkoumáno již v 19. století. Z hrobů však byly vyzdviženy pouze předměty považované za vzácné a mnoho koster, pohřebních darů a dalších artefaktů bylo ponecháno ladem. Nekropole byla poté překryta a opět ztracena v čase.
Po stopách starověku
Vykopávky, které začaly v březnu 2023, zatím identifikovaly přibližně padesát hrobů. Všichni pohřbení patřili podle předběžných analýz ke keltskému kmeni Parisiů. Tvrdí se, že to byli právě oni, kdo založil tehdejší osadu Lutetia. Parisiové byli po všech směrech vyspělou kulturou. Byli zdatní v zemědělství, metalurgii a dálkovém obchodu. I Římané, kteří na přelomu letopočtu do oblasti přišli, byli překvapeni pokročilostí tohoto kmene. Parisiové pak tvrdě odolávali římskému dobývání, nicméně v 1. století př. n. l. byli obrovskému impériu nakonec podrobeni.
Analýzy nálezů
Datovat archeologické objevy v Paříži pomohlo hned několik indicií. Nalezené šperky, spony do vlasů a opasky, džbány, nádoby, skleněné výrobky a další hrobové zboží významně usnadňuje katalogizaci do éry Parisiů. Polohy stovek malých železných hřebíků, které připevňovaly podrážky ke koženým botám, podle INRAP archeologům taktéž napověděly.
Vstupenka na řeku Styx
Uvnitř jedné rakve byla objevena celá kostra prasete a kostra jiného malého zvířete byla nalezena uvnitř obětní jámy, která byla údajně obětí bohům. V ústech jiné kostry byla pro změnu nalezena vzácná mince. Tyto peníze odrážely příběh vyprávěný v řecké mytologii, který popisoval osud Charóna, který převážel duše zemřelých přes řeku Styx do Hádovy říše mrtvých. Mince pak sloužily jako platba Charónovi za převoz duše.
Význam novodobého objevu je tak poměrně značný. Nejen, že umožní vědcům lépe pochopit samotnou kulturu Parisiů, ale následná analýza DNA také pomůže získat nové údaje týkající se životního stylu a stravování v době, kdy Francii vládli Keltové a Galové.
