Nostalgická vzpomínka na doby socialismu aneb Nejoblíbenější seriály a „povinné“ slavnosti lidu s hořkosladkou příchutí
Foto: TV Nova
3 min
Pojďte si s námi připomenout doby dávno minulé a s trochou nadsázky i nostalgie nahlédněme na tehdejší zvyky. Jak lidé trávili svůj volný čas, oslavovali svátky, které byly mnohdy povinnost ctít a na jaké seriály se mohli těšit, když po dlouhém pracovním dnu usedli ke svým televizorům.
Uvědomělí televizní hrdinové tehdejší doby
Před více než 35 lety nebylo zvykem si pustit film, na který máte právě náladu. Lidé s velkou netrpělivostí očekávali další dávku emocí s jedinečnými seriály své doby. Většinou se scházeli v obývacím pokoji celé rodiny a s napětím sledovali napínavé dějové linky. Symbolem socialistické doby byly převážně budovatelské scénáře, přesto vnášeli do mnoha domovů pohodu a radost. Podívejme se na žebříček z nejoblíbenějších seriálů a jejich hlavních hrdinů.
- Nemocnice na kraji města – snad každý znal legendárního primáře Sovu v podání Karla Högera. Napínavé příběhy z ortopedického oddělení i osobního života pracovníků vyhlášené nemocnice.
- Žena za pultem – pohled na běžného člověka za dob socialismu, denních starostí i malých radostí. Hlavní hrdinka Anna Holubová, jakožto prodavačka lahůdek vyzdvihovala především socialistickou uvědomělost, pozitivní nadhled, přátelství i lásku. To vše s úsměvem a lehkostí i coby žena samoživitelka se spoustou životních trablů.
- 30 případů majora Zemana – doslova propagandistický seriál protkaný životními cestami a peripetiemi hlavních hrdinů. Tehdy byl seriál natočený k 30. výročí Sboru národní bezpečnosti.
- Plechová kavalerie – další přehlídka uvědomělých postav tehdejšího režimu. Přesto lidsky ztvárněné a díky hereckému umění účastněných herců se stal seriál velmi oblíbeným. Odpočinkový seriál z prostředí tehdejšího JZD s mnohdy až komickými a bizarními zápletkami.
- Chlapci a chlapi – velmi oblíbený seriál z vojenského prostředí, kde hlavní roli hraje bohužel šikana. Napínavé scény, obraz tehdejší Československé lidové armády, ale i čekání dlouhé dva roky na svou lásku.
Lidové slavnosti s ohledem na budovatelskou tvář
Dokonalé svátky, které ztratily svou pravou podstatu. I tak by se daly zhodnotit oslavy některých svátků, které lidé slavili, ale jejich základ byl vlastně přizpůsoben režimu.
- Veselé Velikonoce – ovšem striktně bez náboženství. Křesťanský svátek byl „přebudován“ pouze na oslavu jara. Lidové tradice se tak pozměnili a upravili dle tehdejších pravidel. Zasáhla ideologie a barvení vajíček, pomlázka i pečený beránek dostali jiný rozměr.
- MDŽ – asi nejznámější státní svátek, který dostal punc – "socialistický". Neodmyslitelné firemní večírky, tradiční karafiáty a šunkové chlebíčky. Oslava socialistických žen, kterou oslavovali převážně muži.
- První máj – lásky čas? Ale kdepak. Bujará oslava komunistického režimu. Vzhůru do ulic s mávátky a hesly. Ironická oslava svátku práce.
A jak na tuto dobu vzpomínáte vy? S lehkou nostalgií, hořkostí, nebo jiným emočním vjemem? Přes všechna nařízení a zákazy si i v této době uměli lidé udělat radost a zpříjemnit si život drobnými maličkostmi.