Dlouhé vlasy, krátký rozum. Toto Kosmas napsal do legendy o kněžně Libuši

Kněžna Libuše z všeobecně známých pověstí je jednou z osobností, na níž se zakládá identita českého národa. Prorokovala prý slávu naší metropole, přivedla na trůn přemyslovskou dynastii. Avšak její skutečná identita zůstává zahalena tajemstvím.

Co říkají prameny?

Z doby jejího života neexistují dochovaná písemná svědectví. Alespoň částečná gramotnost totiž přichází do české oblasti až s Cyrilem a Metodějem a s křesťanstvím v 9. století, zatímco Libušina existence je datována do století 8. – doby pohanské, kdy lid uctíval přírodní božstva a oddával se šamanským rituálům. Žena obdařená mimořádnými věšteckými schopnostmi se tedy zapsala do povědomí pamětníků, kteří příběhy o ní tradovali dále.

O co rychleji se fámy šíří, o to méně důvěryhodné jsou. Pozdější zachované zmínky o Libuši se v mnohém liší. Odráží se v nich totiž dobové postavení žen ve společnosti. 

Jak to viděl Kosmas

Hledáme-li nejstarší věrohodný pramen, musíme zalistovat v první knize Kosmovy kroniky. Sám autor však upozorňuje na to, že události popsané v této sekci sám nezažil a čerpal z vyprávění starců. Kosmas v Libuši vidí ženu rozpustilou, ale inteligentní. Přirovnává ji ke starořecké Médeji či římské Sibyle. Uznává, že Libuše byla nejmoudřejší z Krokových dcer. Tak kde se vzala hláška o dlouhých vlasech a krátkém rozumu? Autor jej vložil do úst postavě, s jejímiž postoji se nutně sám neztotožňuje.

Nerespektovaná soudkyně

Před Libuši předstoupili dva rozhádaní muži, jejichž svár měla kněžna vyřešit. Ten, který prohrál, se však nechtěl s verdiktem smířit, a tak pravil: „O křiwdo mužům nesnesitedlná! Žena štěrbiwá mužské saudy lstnau myslí koná. /…/ Neb jisté jest, že wšecky ženské mají dlauhé wlasy, ale krátké rozumy. Lépe jest umříti, než aby mužowé to snášeli.“

Dostanete, co si zasloužíte

Libuše na sobě nedala znát, jak ji jeho potupná řeč ranila, a připustila, že tito hrubí muži potřebují, aby jim někdo vládl železnou metlou: „Neb kde bázeň, tam je kázeň.“ Varovala však poddané, že od tohoto kroku není cesty zpět. Přijdou o svobodu, které se jim dostávalo za jejího panování, a autoritativního panovníka už jen těžko budou moci svrhnout. Potom přesně lokalizovala, kde lidé svého budoucího knížete naleznou, a uvedla také, že se jmenuje Přemysl. Slíbila, že dotyčného pojme za manžela.

Osud, nebo vůle?

Když Libušin kůň dovedl posly k muži právě orajícímu pole, pronesli k němu tato slova: „…tebe za kníže, tebe za saudce, tebe za spráwce, tebe za ochránce, tebe jediného za pána wolíme“. O volbě jako takové však nemohla být řeč – vždyť vše bylo kněžnou jasně určeno. Ani se netajila tím, že za Přemyslem často jezdila. Její řeč zněla jako proroctví, a tak nikdo nic nenamítal. Všichni věřili více Libušiným věšteckým schopnostem ve věci nového panovníka než jejímu racionálnímu úsudku při dříve popsaném soudu! Dle Kosmova textu je ale jasné, že tato žena takříkajíc tahala za nitky. Smiřme se s tím, že za nástupem prvního panovnického rodu, který po staletí v Čechách vládl, stojí manipulace jedné ženy.

Vývoj vztahu k ženám na pozadí jedné pověsti

V Kosmově verzi zazní, že je žena vhodná spíše k „přistoupení muže“ než k vládnutí. Řečeno feministickou rétorikou, byla degradována na sexuální objekt. V Dalimilově kronice z počátku 14. století se má žena namísto vládnutí držet ručních prací. Václav Hájek z Libočan (16. století) opakuje hlášku o dlouhých vlasech a krátkém rozumu, ženy podle něj za muži intelektuálně pokulhávají, a proto nejsou způsobilé k vládnutí.

Ale věštění, to by jim šlo. V Palackého verzi z 19. století je Libušin soud už vyšší instancí, k níž se Šťáhlav při sporu s Chrudošem odvolává, ale přestože Libuše jen tlumočí spravedlivý rozsudek sněmu zemského, je zpochybněna její autorita. Nerovné postavení mužů a žen je zde přiznáno s poukázáním na jeho nesmyslnost. 

Libuše a současnost

Americký režisér Constantin Werner natočil dobrodružný film na motivy Libušiny pověsti (The Pagan Queen, 2009). Rovné postavení žen již není třeba zpochybňovat, promiskuitní Libuši průměrný divák neodsoudí. Zato může sledovat intimní život křehké ženy, obtěžkané strastmi vládnutí, která ventiluje přetlak povinností sexuálním stykem se svalnatým primitivem Přemyslem. Do původní pověsti se povedlo vtěsnat např. enviromentální tématiku. Dle hodnocení snímku však český divák tuto transformaci neocení.