Nejstarší dřevěnou studnu na světě máme v Pardubicích. Rok se musela máchat v cukru
Foto: Ilustrační foto. Zdroj: blinow61 / Depositphotos
3 min
Dosud nejrozsáhlejší záchranné archeologické výzkumy na území Pardubického kraje v letech 2017 až 2023 odhalily historii skrytou pod jedenácti silnicemi o celkové délce 91 kilometrů. Z více než 200 tisíc archeologických nálezů byly vybrány ty nejzajímavější a nejreprezentativnější objevy. Můžete je vidět vlastní oči, na pardubickém zámku.
Reklama
„Devadesát jedna kilometrů projedete po dálnici průměrně za 42 minut. Když se takto dlouhý úsek rozhodnou překonat archeologové, je potřeba několika let,“ popisuje nemalé úsilí výzkumníků web Východočeského muzea. A přesně tak tomu bylo mezi lety 2017 a 2023, kdy dosud nejrozsáhlejší archeologické výzkumy v Pardubickém kraji odhalily historii skrytou pod jedenácti silnicemi o celkové délce 91 kilometrů.
Ty nejzajímavější a nejreprezentativnější objevy z více než 200 tisíc nálezů jsou od 8. května k vidění na výstavě Exit 91/Vykopávky ve Východočeském muzeu v Pardubicích.
Nejstarší studna na světě
Můžete se těšit na nejstarší neolitickou studnu z Ostrova nedaleko Vysokého Mýta a její repliku, kterou se pokusili dobovými kamennými nástroji vyrobit experimentální archeologové. „Dřevěná studna, kterou archeologové našli při průzkumu pod budoucí dálnicí D35 u obce Ostrov, je nejstarší pravěkou dřevěnou strukturou na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem,“ uvedl pro server iRozhlas ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.
Jedná se o mimořádně zachovalou dubovou studnu o půdorysu 80 krát 80 centimetrů a hloubce 140 cm. Odborný časopis Journal of Archaeological Science v roce 2020, tedy dva roky po unikátním nálezu, upozornil, že „jde o třetí raně neolitickou studnu nalezenou v Česku v uplynulých čtyřech letech“.
Podle ředitele Peška neolitičtí tvůrci studny opracovali dřevěné prvky nástroji z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva. Studna podle něj nebyla nalezena na území žádné osady, byla izolovaná. Osadu budou odborníci teprve hledat.
„V rozích byly dřevěné kůly, které byly vydrážkované, a do těchto drážek se dávala opracovaná prkna. Podle dosavadních archeologických nálezů jsme si mysleli, že tato technika byla použita až někdy v době bronzové a později, například v době římské. Nyní už víme, že byla používána i tímto neolitickým lidem,“ dodal Peška.
Po vyzvednutí byly části studny převezeny do sklepa piaristické koleje v Litomyšli, kde je studenti z fakulty restaurování na rok naložili do cukerného roztoku. Cukr měl vyplnit všechny dutiny a póry dřeva. Po vyjmutí z konzervačního roztoku bylo nutné dřevo v kontrolovaných podmínkách přibližně půl roku vysychat.
Poklady z hrobů
na výstavě také zazáří výběr šperků, nástrojů keramických nádob z pohřebiště doby bronzové z Rokytna. Exkluzivní podívanou nabízí i výbava dvou hrobů z doby stěhování národů ze Slatiňan.
Artefakty z domova i z daleka
K vidění bude originál i novodobá replika bojovnického meče ze svářkového damašku nebo skleněné nádoby, které do střední Evropy doputovaly ze syrského pobřeží. Část výstavy prozradí pozadí vlastní práce archeologů a souvisejících oborů.
