Pobyt v přírodě není jen příjemný zážitek pro oči a nos. Má přímý dopad i na náš mozek

Pobyt v přírodě není jen příjemný zážitek pro oči a nos. Má přímý dopad i na náš mozek

Foto: Bogdan Sonjachnyj / Shutterstock

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Představte si, že byste každý den strávili hodinu v přírodě. Zní to jako luxus, že? Ale vědecké studie dokazují, že pravidelný pobyt venku dělá s naším mozkem divy. Možná se to nezdá, ale vaše neurony při procházce přírodou dostávají malou „wellness“ dávku. A to může udělat hodně.

Reklama
Obsah článku
  1. Jak příroda ovlivňuje mozek?
  2. Co na to říkají odborníci?
  3. Příroda = neviditelný terapeut
  4. 1. Snížení aktivity v amygdale
  5. 2. Zvýšení pozornosti a kreativity
  6. 3. Zlepšení kognitivních funkcí a neuroplasticita
  7. Tipy pro každodenní přírodní terapii
  8. Překvapivé bonusy

A co je nejlepší? Na rozdíl od mnoha trendových meditací nebo drahých kurzů, stačí si obout pohodlné boty a vyjít z domu. Vaše mysl vám poděkuje. A ano, i když občas zabrousíte na Instagram, příroda vás pořád naučí zpomalit.

Jak příroda ovlivňuje mozek?

Pobyt v přírodě není jen příjemný zážitek pro oči a nos. Má přímý dopad i na náš mozek. Vědecké studie ukazují, že už krátká procházka mezi stromy dokáže snížit hladinu stresového hormonu kortizolu. Mimo to i zklidnit amygdalu, tedy „alarm mozku. A zároveň zlepšit naši schopnost soustředění a kreativní myšlení.

Jinými slovy, příroda je takový neviditelný trenér mozku: povzbuzuje jeho zdraví, nechává odpočinout přetížené neurony a dává prostor novým nápadům, aniž bychom o tom museli vědomě přemýšlet. A bonus navíc: čím víc smyslů zapojíte, tím výraznější účinky pocítíte.

1. Snížení aktivity v amygdale

Amygdala je ta část mozku, která hlídá, jestli jsme v ohrožení. A často reaguje i na drobné stresy. Procházky v přírodě mohou výrazně snížit její aktivitu. Výzkumy ukazují, že už hodina strávená mezi stromy vede k poklesu kortizolu. To je ten všemi dobře známý hormon stresu. A také k pocitu uvolnění. Je to jako kdyby mozek dostal tlustou dekou a řekl: „Dobrý, teď můžeme vypnout alarm.“

2. Zvýšení pozornosti a kreativity

Naše mysl je často zahlcena obrazovkami, e-maily a notifikacemi. Příroda nabízí „měkké fascinace“. Jemné pohyby listí, šumění vody, zpěv ptáků. Tyto podněty uklidňují přední mozkovou kůru a dovolují našemu mozku odpočinout. To paradoxně zvyšuje schopnost koncentrace a kreativity. Mnoho spisovatelů, umělců a vědců přiznává, že jejich nejlepší nápady se zrodily právě při procházkách venku.

3. Zlepšení kognitivních funkcí a neuroplasticita

Pravidelný pobyt v přírodě podporuje neuroplasticitu. Schopnost mozku měnit se a adaptovat. To znamená lepší paměť, rychlejší učení a efektivnější rozhodování. Jinými slovy, příroda je jako osobní trenér pro váš mozek. A nejvíc cool je, že nevyžaduje žádné těžké činky.

Co na to říkají odborníci?

Dr. Alison Greenwood, psycholožka a zakladatelka organizace Dose of Nature, to shrnuje jasně:

Příroda má přímý fyziologický vliv na náš mozek. Procházky v přírodě mohou být účinnější než některé tradiční terapeutické metody.

vysvětlila webu Growwild.kew.org.

Takže pokud vám někdo řekne, že „procházka je ztráta času“, můžete se usmát a vzpomenout si, že váš mozek právě dělá něco, co žádná appka na meditaci nikdy nenahradí.

Tipy pro každodenní přírodní terapii

  • Začněte malými kroky: i 15 minut denně má pozitivní efekt. Nemusíte hned šlapat deset kilometrů.
  • Vypněte telefon: zkuste aspoň na chvíli odložit digitální svět a naslouchat okolí.
  • Dýchejte zhluboka: čerstvý vzduch, vůně lesa nebo květin, to všechno ovlivňuje náladu a uvolňuje napětí.
  • Buďte pravidelní: účinky se kumulují. Mozek si navykne na pozitivní změny.
  • Zapojte všechny smysly: sledujte barvy, poslouchejte zvuky, dotýkejte se kůry stromů nebo trávy. Aktivuje to různé mozkové okruhy.

Překvapivé bonusy

  • Snížení krevního tlaku: příroda uklidňuje nervový systém a podporuje zdraví srdce.
  • Lepší spánek: přirozené světlo během dne pomáhá nastavit cirkadiánní rytmus.
  • Pocit propojení: pobyt v přírodě snižuje pocity izolace a zvyšuje pocit pohody.

Ano, všechno to zní skoro jako reklamní slogan pro „super-food“ pro mozek. Nicméně věda potvrzuje, že funguje. Stačí skutečně vyjít ven.

Příroda = neviditelný terapeut

Příroda není jen kulisa pro selfie nebo romantické pikniky. Je to živá laboratoř, která mění váš mozek k lepšímu. Každý strom, každý list a každý šum vody je malý terapeutický nástroj. Takže obujte pohodlné boty, otevřete oči a nechte svou mysl na chvíli odpočinout. A když budete mít chuť, můžete si tenhle „lék“ přidat k denní rutině. Vaše nervy vám poděkují. A možná i vaše kreativita.

Reklama

Možná jste zmeškali

Bavorská vesnice na pobřeží Pacifiku nabízí Oktoberfest nepřetržitě

Bavorská vesnice na pobřeží Pacifiku nabízí Oktoberfest nepřetržitě

Vesnice s bavorskou tematiku v americkém státě Washington nabízí spoustu kýčovitého kouzla. Toto pojetí typického Německa s kulisou pohoří Cascade Mountains představuje nečekanou oázu evropských horských chat, mužů oblečených v kožených tzv. lederhosen a polkových představení.

El Enladrillado: Záhadná vydlážděná plocha vysoko v Andách mohla být dávnou přistávací dráhou pro mimozemské vesmírné lodě

El Enladrillado: Záhadná vydlážděná plocha vysoko v Andách mohla být…

Oblast byla posvátným místem dávných civilizací pro kontakty s mimozemskými bytostmi, tvrdí dosud někteří ufologové, přestože geologie potvrzuje, že nevysvětlitelný skalní útvar je pozoruhodným dílem přírody. Pojďte se o této záhadě dozvědět více.

Co prosvištělo zimní oblohou v pohoří Berwyn, že se poté otřásla země silou 4,5 stupně Richterovy stupnice

Co prosvištělo zimní oblohou v pohoří Berwyn, že se poté otřásla země…

Jednoho chladného, deštivého večera v lednu 1974 rozechvěl pohoří Berwyn v národním parku Snowdonia silný otřes, který dosáhl síly 4,5 stupně Richterovy škály. Nikdo netušil, zda šlo o zemětřesení, nebo o dopad nějakého objektu z vesmíru.

Pravěcí Italové porcovali velryby dříve, než zkameněly

Pravěcí Italové porcovali velryby dříve, než zkameněly

Ostré zářezy na kostech způsobil velmi vzdálený předek člověka, neboť kosti pocházejí z vymřelé malé velryby Baleonotus, charakteristického tvora mladšího (svrchního) pliocénu, žijícího v Evropě před více než dvěma miliony let. Tuto odvážnou teorii přinesl profesor geologie Giovanni Capellini z boloňské univerzity již v roce 1875.

Retro kvíz: Mnoho interpretů sází na chytlavé rýmy retro stylu, na kterých se stanete závislými

Retro kvíz: Mnoho interpretů sází na chytlavé rýmy retro stylu, na…

Co činí píseň tak geniální? V první řadě, a to vám potvrdí všichni hudebníci, skvělý text. Skvělá hudba většinou nezachrání otřesnou píseň, naopak to paradoxně funguje. Dnešní umělci se postupně vracejí k retro hudbě, aby oslovili publikum.

Čím těžší práce, tím odvázanější zábava. Společná snaha o přežití a odreagování byly v raném středověku nutností

Čím těžší práce, tím odvázanější zábava. Společná snaha o přežití a…

Společný boj o přežití a společná zábava. Bez soukromí, ale plní radosti i strastí. Alkohol, tanec, a pohybové hry večer po práci. Oslavy svátků trvaly dní. I církevní svátky byly bujaré. Tak zřejmě vypadal středověký svět, kde zábava byla ventilem tvrdého života.

400 let starý dřevěný kostel jako divák golfových turnajů. Převezl ho první československý ministr obrany

400 let starý dřevěný kostel jako divák golfových turnajů. Převezl ho…

Unikátní dobříkovský dřevěný kostelík Všech svatých do obce doputoval vlakem. Původně pravoslavný stánek postavili v roce 1669 tesaři ve Velké Kopani, obci na Podkarpatské Rusi. Dnes neodmyslitelně patří k místnímu rázu v sousedství s golfovým hřištěm.

Král Karel III. a Camilla: Jejich rodiny spolu konečně usednou k jednomu vánočnímu stolu

Král Karel III. a Camilla: Jejich rodiny spolu konečně usednou k…

„Vánoční tradice se bohužel vytrácí. Naše rodiny ale budou konečně pohromadě u stolu.“ Palác potvrzuje, že král Karel III. bude dodržovat hlavní vánoční tradici – navzdory novodobým vylepšením

Spontánní samovznícení – fenomén, na který věda našla odpověď

Spontánní samovznícení – fenomén, na který věda našla odpověď

Už po dlouhou dobu lidstvo dráždí historky o záhadném ohni, který z ničeho nic pohltil lidskou bytost a spálil ji na uhel. Jde o fenomén „spontánního samovznícení“ a my se mu trochu podíváme na zoubek.

Slované byli nečekaně bojovní, když se jednalo o byzantská území

Slované byli nečekaně bojovní, když se jednalo o byzantská území

Slované jsou skupina národů, které sdílejí společné kořeny a historii. Jsou rozšířeni od Baltského moře až po Karpaty. Proslavili se svou statečností a bojovností, ale také svou bohatou kulturou a historií.

Doporučené články

Kvíz: Pouze 1 z 10 pamětníků dokáže správně poznat všech 10 českých filmů a seriálů 90. let

Kvíz: Pouze 1 z 10 pamětníků dokáže správně poznat všech 10 českých filmů a seriálů 90. let

Romantika na Farmě dostává trhliny. Markétě začíná vadit Štěpánova lenost

Romantika na Farmě dostává trhliny. Markétě začíná vadit Štěpánova lenost

Stallona poslal na JIPku. Obávaný filmový bijec míří do Prahy

Stallona poslal na JIPku. Obávaný filmový bijec míří do Prahy

Zítra ve 21:45 se Česko přilepí k TV: ČT2 vysílá nejlepší detektivku historie

Zítra ve 21:45 se Česko přilepí k TV: ČT2 vysílá nejlepší detektivku historie

Všichni Češi znají jeho tvář, ale málokdo si vybaví jméno. Zapomenutý herec odešel ze světa dobrovolně

Všichni Češi znají jeho tvář, ale málokdo si vybaví jméno. Zapomenutý herec odešel ze světa dobrovolně

Reklama