Pobyt v přírodě není jen příjemný zážitek pro oči a nos. Má přímý dopad i na náš mozek

Pobyt v přírodě není jen příjemný zážitek pro oči a nos. Má přímý dopad i na náš mozek

Foto: Bogdan Sonjachnyj / Shutterstock

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Představte si, že byste každý den strávili hodinu v přírodě. Zní to jako luxus, že? Ale vědecké studie dokazují, že pravidelný pobyt venku dělá s naším mozkem divy. Možná se to nezdá, ale vaše neurony při procházce přírodou dostávají malou „wellness“ dávku. A to může udělat hodně.

Reklama
Obsah článku
  1. Jak příroda ovlivňuje mozek?
  2. Co na to říkají odborníci?
  3. Příroda = neviditelný terapeut
  4. 1. Snížení aktivity v amygdale
  5. 2. Zvýšení pozornosti a kreativity
  6. 3. Zlepšení kognitivních funkcí a neuroplasticita
  7. Tipy pro každodenní přírodní terapii
  8. Překvapivé bonusy

A co je nejlepší? Na rozdíl od mnoha trendových meditací nebo drahých kurzů, stačí si obout pohodlné boty a vyjít z domu. Vaše mysl vám poděkuje. A ano, i když občas zabrousíte na Instagram, příroda vás pořád naučí zpomalit.

Jak příroda ovlivňuje mozek?

Pobyt v přírodě není jen příjemný zážitek pro oči a nos. Má přímý dopad i na náš mozek. Vědecké studie ukazují, že už krátká procházka mezi stromy dokáže snížit hladinu stresového hormonu kortizolu. Mimo to i zklidnit amygdalu, tedy „alarm mozku. A zároveň zlepšit naši schopnost soustředění a kreativní myšlení.

Jinými slovy, příroda je takový neviditelný trenér mozku: povzbuzuje jeho zdraví, nechává odpočinout přetížené neurony a dává prostor novým nápadům, aniž bychom o tom museli vědomě přemýšlet. A bonus navíc: čím víc smyslů zapojíte, tím výraznější účinky pocítíte.

1. Snížení aktivity v amygdale

Amygdala je ta část mozku, která hlídá, jestli jsme v ohrožení. A často reaguje i na drobné stresy. Procházky v přírodě mohou výrazně snížit její aktivitu. Výzkumy ukazují, že už hodina strávená mezi stromy vede k poklesu kortizolu. To je ten všemi dobře známý hormon stresu. A také k pocitu uvolnění. Je to jako kdyby mozek dostal tlustou dekou a řekl: „Dobrý, teď můžeme vypnout alarm.“

2. Zvýšení pozornosti a kreativity

Naše mysl je často zahlcena obrazovkami, e-maily a notifikacemi. Příroda nabízí „měkké fascinace“. Jemné pohyby listí, šumění vody, zpěv ptáků. Tyto podněty uklidňují přední mozkovou kůru a dovolují našemu mozku odpočinout. To paradoxně zvyšuje schopnost koncentrace a kreativity. Mnoho spisovatelů, umělců a vědců přiznává, že jejich nejlepší nápady se zrodily právě při procházkách venku.

3. Zlepšení kognitivních funkcí a neuroplasticita

Pravidelný pobyt v přírodě podporuje neuroplasticitu. Schopnost mozku měnit se a adaptovat. To znamená lepší paměť, rychlejší učení a efektivnější rozhodování. Jinými slovy, příroda je jako osobní trenér pro váš mozek. A nejvíc cool je, že nevyžaduje žádné těžké činky.

Co na to říkají odborníci?

Dr. Alison Greenwood, psycholožka a zakladatelka organizace Dose of Nature, to shrnuje jasně:

Příroda má přímý fyziologický vliv na náš mozek. Procházky v přírodě mohou být účinnější než některé tradiční terapeutické metody.

vysvětlila webu Growwild.kew.org.

Takže pokud vám někdo řekne, že „procházka je ztráta času“, můžete se usmát a vzpomenout si, že váš mozek právě dělá něco, co žádná appka na meditaci nikdy nenahradí.

Tipy pro každodenní přírodní terapii

  • Začněte malými kroky: i 15 minut denně má pozitivní efekt. Nemusíte hned šlapat deset kilometrů.
  • Vypněte telefon: zkuste aspoň na chvíli odložit digitální svět a naslouchat okolí.
  • Dýchejte zhluboka: čerstvý vzduch, vůně lesa nebo květin, to všechno ovlivňuje náladu a uvolňuje napětí.
  • Buďte pravidelní: účinky se kumulují. Mozek si navykne na pozitivní změny.
  • Zapojte všechny smysly: sledujte barvy, poslouchejte zvuky, dotýkejte se kůry stromů nebo trávy. Aktivuje to různé mozkové okruhy.

Překvapivé bonusy

  • Snížení krevního tlaku: příroda uklidňuje nervový systém a podporuje zdraví srdce.
  • Lepší spánek: přirozené světlo během dne pomáhá nastavit cirkadiánní rytmus.
  • Pocit propojení: pobyt v přírodě snižuje pocity izolace a zvyšuje pocit pohody.

Ano, všechno to zní skoro jako reklamní slogan pro „super-food“ pro mozek. Nicméně věda potvrzuje, že funguje. Stačí skutečně vyjít ven.

Příroda = neviditelný terapeut

Příroda není jen kulisa pro selfie nebo romantické pikniky. Je to živá laboratoř, která mění váš mozek k lepšímu. Každý strom, každý list a každý šum vody je malý terapeutický nástroj. Takže obujte pohodlné boty, otevřete oči a nechte svou mysl na chvíli odpočinout. A když budete mít chuť, můžete si tenhle „lék“ přidat k denní rutině. Vaše nervy vám poděkují. A možná i vaše kreativita.

Reklama

Možná jste zmeškali

„Cti naši planetu každý den, aktivita každého se počítá.“ Vzkazy…

Den Země je den věnovaný Zemi. Je to každoroční celosvětová událost konaná 22. dubna a zaměřená na propagaci a podporu ochrany životního prostředí. Svoji podporu matičce Zemi veřejně vyjadřují jak neznámí pozemšťané, tak velikáni veřejného života. Z jejich tweetů a citací vybíráme.

Vědci netuší, proč 400 milionů let starý živočich stále žije a proč se rozmnožuje pouze za úplňku

Vědci netuší, proč 400 milionů let starý živočich stále žije a proč…

Ostrorepi američtí žijí v pobřežních vodách západního Atlantiku a Tichého oceánu, který omývá břehy Severní Ameriky a jihovýchodní Asie. Původ ostrorepů se datuje do dob před 200 miliony lety – ostrorep americký (Limulus polyphemus) dokonce před 445 miliony lety!

Nejopečovávanější soška – Pražské Jezulátko. Jeho uctívání je zcela výjimečné

Nejopečovávanější soška – Pražské Jezulátko. Jeho uctívání je zcela…

Pražské Jezulátko patří mezi nejuctívanější křesťanské sochy vůbec. Jeho původ je opředen legendami a sjíždějí se za ním věřící z celého světa.

Vědci sledují migraci pračlověka pomocí roztočů, kteří nám kladou…

Po tváři vám leze tvor. Právě teď. Ano, právě vám! A v určitém okamžiku, možná teď, možná za pár dní, najde ve vaší pokožce pěkný útulný pór a naklade tam jedno obrovské vejce. Seznamte se s roztoči.

Kůže se přišívá na kůži, tulení či sobí šlachy se nařežou na proužky a slouží jako inuitská nit

Kůže se přišívá na kůži, tulení či sobí šlachy se nařežou na proužky…

Oděv žen se velmi podobá oděvu mužů. Na nohou nosí kalhoty, nejčastěji z pestré tulení kůže, ale také z kůže sobí. Tyto kalhoty jsou podstatně kratší než kalhoty mužů. Sahají pouze kus nad kolena, jsou však bohatě zdobeny na přední straně barevnými výšivkami…

Cesta na vrchol nebyla snadná, Tomáš Baťa to dokázal

Cesta na vrchol nebyla snadná, Tomáš Baťa to dokázal

Životní příběh Tomáše Bati vypráví příběh chlapce, který se od těžkého dětství postupně vypracoval na jednoho z nejslavnějších tuzemských podnikatelů. Jak se mu to podařilo?

Zločinec ve středověku musel nosit masku děsivého zvířete a chodit s ní na veřejnosti

Zločinec ve středověku musel nosit masku děsivého zvířete a chodit s…

Útrpné právo bylo oblíbenou součástí středověkého soudnictví. Ať už mučení plnilo funkci výslechovou, nebo figurovalo jako trest. Některé z nich byly ovšem spíše zvláštní a komické, než že by způsobovaly bolest.

Mattioliho herbář: italský vzor léčitelsví

Se středověkými pacienty to většinou nekončilo dobře. Jistou naději jim dávali bylinky, a tak není divu, že Mattioliho herbář se stal renesančním bestsellerem. Patřil k základním informačním zdrojům léčitelství po celém světě v českých zemích nevyjímaje.

Kámen Benben je posvátný artefakt. Podle jedné legendy stojí za stvořením Země

Kámen Benben je posvátný artefakt. Podle jedné legendy stojí za…

Starověký Egypt byl jednou z nejvýznamnějších a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě. S touto civilizací je spjata nejen historie, ale také věda a výzkum. Když mluvíme o vědě, je dobré zmínit kámen, který je mytologickým artefaktem objeveným právě ve starověkém Egyptě. 

Jak knihtisk změnil svět a společnost? A proč jeho strůjce zemřel chudý?

Jak knihtisk změnil svět a společnost? A proč jeho strůjce zemřel…

Jméno Johannes Gutenberg patří díky tradiční školní otázce „kdo vynalezl knihtisk“ mezi ta, jež většina lidí zná. Nezaslouží si ale, abychom o něm věděli více než jen jednu větu?

Doporučené články

Herec známý z komedií i reklam bojoval se zdravotními problémy. Teď soutěží o velké peníze

Herec známý z komedií i reklam bojoval se zdravotními problémy. Teď soutěží o velké peníze

Romantická klasika z roku 1976 dodnes hřeje u srdce

Romantická klasika z roku 1976 dodnes hřeje u srdce

Denisa Pfauserová vyrazila po rozchodu na svatojakubskou pouť. V Santiagu hledá klid i samu sebe

Denisa Pfauserová vyrazila po rozchodu na svatojakubskou pouť. V Santiagu hledá klid i samu sebe

Herečka Elizaveta Maximová zaznamenala mezinárodní úspěch: V Soulu porazila i Carey Mulliganovou

Herečka Elizaveta Maximová zaznamenala mezinárodní úspěch: V Soulu porazila i Carey Mulliganovou

Maximilián Dolanský v rozhovoru pro Kinotip: Z konzervatoře rovnou do angažmá. Proč vyměnil Prahu za Ostravu

Maximilián Dolanský v rozhovoru pro Kinotip: Z konzervatoře rovnou do angažmá. Proč vyměnil Prahu za Ostravu

Reklama