Kdysi stály pár haléřů, dnes mají hodnotu přes tisíc korun. Na půdě je vyštrachá skoro každý
Možná i vy máte na půdě nebo v prastaré komodě po babičce starou papírovou krabici plnou zažloutlých vzpomínek. Kdysi stály jen pár haléřů, posílaly se s láskou z cest a dnes na ně sběratelé pořádají doslova hony. Zatímco většina z nich má dnes hodnotu jedné kávy, mezi těmito nenápadnými lístky se skrývají naprosté unikáty, za které vám nadšenci bez váhání vyplatí přes tisíc korun na ruku.
Kouzlo starých pohlednic: Když papírový pozdrav vyprávěl příběhy
Řeč je o historických pohlednicích, jejichž sběratelství se odborně nazývá filokartie. V dobách, kdy neexistovaly mobilní telefony ani internet, byly tyto malé kartičky jediným způsobem, jak sdílet krásu navštívených míst s rodinou a přáteli. Pamětníci si jistě vzpomenou na kouzelné chvíle, kdy ve schránce objevili voňavý pozdrav z prázdnin nebo lázní.
Ty nejstarší kousky z přelomu 19. a 20. století měly neopakovatelné kouzlo – zadní strana byla vyhrazena pouze pro adresu, a tak odesílatelé museli své vzkazy tísnit na přední straně, přímo kolem malebného obrázku. Dnes tyto lístky představují fascinující sondu do každodenního života našich předků a pro sběratele mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu.
Zlatá éra filokartie a mistři, kteří tvořili dějiny na pár centimetrech
Zlatá éra pohlednic se datuje zhruba mezi lety 1885 a 1918, přičemž absolutní vrchol zažívala v letech 1896 až 1915. V této době nešlo o žádnou lacinou masovou produkci, ale o precizní řemeslnou práci. Pohlednice vznikaly v renomovaných secesních vydavatelstvích a na jejich tvorbě se podíleli i ti nejvýznamnější umělci své doby.
Své nezaměnitelné stopy na nich zanechali velikáni jako Alfons Mucha, Mikoláš Aleš nebo Adolf Liebscher. Každý lístek byl malým uměleckým dílem, které v sobě neslo hrdost na národní identitu a tehdejší technologický pokrok. Tyto skvosty se tiskly náročnými metodami, které dnes obdivují odborníci po celém světě.
Sběratelská detektivka: Jak poznat, že držíte v ruce drahý unikát?
Chcete-li zjistit, zda vaše rodinné dědictví skrývá skutečný poklad, musíte se stát na chvíli detektivem. Prvním vodítkem je zadní strana. Pokud je celistvá a nerozdělená, pochází pohlednice z doby před 1. říjnem 1905, což okamžitě zvyšuje její atraktivitu.
Klíčová je také technika tisku. Nejcennější jsou staré litografie (kamenotisky) z let 1885–1905. Pod lupou u nich nenajdete žádný tiskový rastr, barvy jsou dokonale plynulé a detaily bývají často zdobené pravým zlacením. Velkou roli hraje i motiv. Zatímco pohledy velkých měst jako Praha či Karlovy Vary se tiskly v obřích nákladech a mají dnes nízkou hodnotu, záběry malých obcí, zaniklých mlýnů, starých továren či proměněné krajiny jsou extrémně vzácné. Sběratelé ocení i vzácná poštovní razítka z malých úřadů nebo vojenských lazaretů. Takové kousky pak snadno překračují hranici 1500 korun.
Od haléřů k desetitisícům: Kde své poklady nejlépe zpeněžit?
Původní cena pohlednic se v době Rakouska-Uherska pohybovala v řádu několika haléřů. Dnes je situace zcela jiná. Zatímco běžná produkce z 30. až 80. let 20. století se prodává za symbolických 10 až 80 Kč, vzácné kousky dosahují závratných výšin.
Skutečným svatým grálem české filokartie je pohlednice Místek v budoucnosti, vydaná před první světovou válkou. Zobrazuje fantastickou vizi města se vzducholoděmi a tramvajemi. Dochovalo se pouhých 7 kusů a její hodnota se dnes odhaduje na neuvěřitelných 40 000 až 60 000 Kč!
Ne každý se však chce svých vzpomínek vzdát jen kvůli penězům. Na sběratelském portálu Sběratel.com se k tomu vyjádřil uživatel s přezdívkou apexx: Pokud pohlednice nemají hodnotu několik stovek korun, tak nemá smysl je prodávat. I když jsou v horším stavu, tak mají své kouzlo a jsou pro mě jistou cenností.
Pokud se přesto rozhodnete své nálezy prodat, nejlepší cestou jsou specializované aukční domy nebo internetový portál Aukro, kde o unikáty svádějí sběratelé napínavé bitvy. Zkuste prohledat staré krabice na půdě či u babičky na chalupě – možná tam na vás čeká zapomenuté svědectví starých časů s nečekanou hodnotou. Našli jste někdy při vyklízení starou pohlednici, která vás chytila za srdce?