Nejsilnější bůh slovanského panteonu Perun: Byl patronem a ochráncem všech vojáků

Nejsilnější bůh slovanského panteonu Perun: Byl patronem a ochráncem všech vojáků

Foto: yulek1985 / Depositphotos

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Panteon bohů, které uctívali staří Slované, je poměrně široký stejně jako například u Keltů, Germánů nebo Egypťanů. V závislosti na konkrétní době a místě se měnila jména bohů a jejich oblast působení. Měnily se postupně také způsoby jejich uctívání.

Obsah článku
  1. Kdo byl slovanský bůh Perun
  2. Jak si ho lze představit
  3. Po stopách Peruna
  4. Byl bůh Perun skutečný?
  5. Rodina
  6. Bitva mezi Perunem a Velesem

Kdo byl slovanský bůh Perun

Perun byl označován také jako Perkun nebo Perkunas. Původ a význam jména je vysvětlován jako „ten, který bije či pere“. Teorií o tomto jméně a překladů je samozřejmě více. Perun byl nejsilnější bůh slovanského panteonu. Byl to bůh hromu, blesku, síly a války. V době, kdy panoval na zemi mír a klid, byl také bohem deště a bouře. Mimo to byl označován za pána nebe a ochránce země. Představoval přírodní božstvo a zosobnění přírodních sil. V neposlední řadě byl také patronem a ochráncem všech vojáků.

Jak si ho lze představit

Jeho hlavním atributem byla hromová sekera a ohnivý luk, kterým střílel blesky. V levé ruce držel hromovou sekeru a v pravé ruce ohnivý luk. Hlavu mu zdobila koruna z hromosvodu. Kdykoliv Perun udeřil hromovou sekerou, hrom se rozezněl po celé zemi. Kamkoliv vystřelil šíp z ohnivého luku, oblohu zasáhl blesk. Pro naše předky to bylo, jako by se nebe otevřelo do jiné dimenze.

Perun byl označován za mocného, nekompromisního, ale také laskavého a spravedlivého boha. Pokud bylo vše na zemi i na nebi v rovnováze, byl spokojený a štědrý k přírodě (bohatá úroda, mírná zima, dostatek vody). Ale v případě, že byla harmonie narušena, každý pak pocítil Perunovu sílu. 

Jeho posvátným zvířetem byl býk a je mu zasvěcen nejsilnější strom v přírodě (dub). Záznamy ukazují, že Perun byl jedním z mála slovanských bohů, kterému lidé skutečně přinášeli oběti. Obvykle to byl právě býk, ale v některých velmi extrémních případech se jednalo i o lidské oběti.

Po stopách Peruna

Rodina

Jeho manželkou byla slovanská bohyně Mokoš. Tato bohyně byla spojována s plodností, vláhou, zemí a ženskými pracemi. Ve své podstatě byla chápána jako bohyně matka či bohyně země. Perunovou matkou byla bohyně Lada. Ta byla bohyní lásky, radosti a plodnosti. Jeho dětmi byly Morana (bohyně zimy a smrti), Jarilo (bůh jara a zemědělství) a Devana (bohyně lesů, divokých zvířat a lovu).

Bitva mezi Perunem a Velesem

Doslechnout se můžete o bitvě mezi Perunem a Velesem. Veles (též zvaný Vales, Velinas, Volos) je bohem úrody, dobytka, moudrosti, umění, ale také bohatství, vlastnictví a obchodu. V bitvě byl Veles představován jako had, který se snažil způsobit ve světě lidí nekonečné sucho. Perun se velice rozzuřil a rozhodl se s hadem bojovat. Po usilovném boji se Perunovi podařilo zabít hada sekerou. V tu chvíli sucho na zemi ustalo, rovnováha a život se dostaly zpět do rovnováhy.

Veles během bitvy samozřejmě skutečně nezemřel. Za nedlouho povstal a znovu vyzval Peruna na souboj. Od té doby naši předci věřili, že cyklus bitev mezi Perunem a Velesem se odehrával vždy bezprostředně předtím, než přišla bouře a déšť. Bitva mezi těmito dvěma bohy je dodnes považována za bitvu mezi chaosem a řádem.

Byl bůh Perun skutečný?

Možná vás napadne myšlenka, zda bohové, o kterých není mnoho písemných důkazů, nejsou vymyšleni. O Perunovi však přeci jen nějaké důkazy existují. Nejstarší písemná zpráva o slovanském hromovládci je z 6. století od byzantského historika Prokopise. Samotné jméno Perun se pak objevuje v písemnostech z 11. století. Většinou se jedná o křesťanská kázání či záznamy.

Reklama
Reklama