Nejhorší zemětřesení zažila Čína v roce 1556: V provincii Šen-Si kvůli zřícení budov zahynulo přibližně 100 000 lidí

Záznamy země napočítaly 830 000 obětí

830 000 – tolik lidí podle moderních odhadů zahynulo při zemětřesení v provincii Šen-Si. Podle čínských úřadů se jedná o jednu z nejhorších přírodních katastrof, které kdy Čínu zasáhly. Stalo se tak na začátku roku 1556. V té době spousta lidí žila v yaodongu, což je umělá sprašová jeskyně.

Tyto jeskyně byly zavaleny v důsledku zemětřesení a následných sesuvů půdy. Tyto sesuvy půdy zabily i lidi v domcích, které se následky přírodních katastrof zřítily a zabily obyvatele, kteří zemřeli na následky fyzických zranění.

Přečtěte si také

Z tragického zemětřesení v roce 2010 se Haiti nevzpamatovalo dodnes. Jednu z nejchudších zemí světa…

4. 7. 2024

Zemětřesení o síle 8

Tak silné zemětřesení, že se na mnoha místech otevírala země a vznikaly praskliny hluboké až 20 metrů. Ačkoli epicentrum zemětřesení bylo v provincii Šen-Si, lidé umírali nebo přicházeli o bydlení až pět set kilometrů daleko. Nejsmrtelnější byly právě ony sesuvy půdy, které ničily domy a zabíjely lidi mnoho kilometrů daleko.

Toto zemětřesení se v čínské kultuře jmenuje Velké zemětřesení Ťia-ťing. Název vznikl kvůli tomu, že k této přírodní katastrofě došlo za vlády císaře Ťia-ťinga, který vládl za dynastie Míng.

Podle oficiální zprávy z Číny došlo v provinciích Šen-Si a Šan-Si k zemětřesení obludných rozměrů. Hory a řeky měnily místa (hory se na mnoha místech hroutily a řeky se vylévaly, což vedlo ke změně okolních krajin) a silnice byly zničeny, na mnoha místech zcela. Také se uvádí, že půda se na některých místech zvedla, což vytvořilo nové kopce, či naopak se propadla, kvůli čemuž vznikala nová údolí. Na jiných místech se vylily potoky a vytvořily nové rokle. Také se zřítily budovy všech druhů, od domků až po chrámy a městské hradby.

Ani Kamenný les, jak se mu v Číně říká, nevyvázl bez poničení. V tomto lese se původně nacházelo 114 kamenných desek, nicméně čtyřicet jich bylo rozbito v důsledku této přírodní katastrofy.

Učenec, který přežil

Čchin Keda je člověk, který přežil toto katastrofální zemětřesení, a svůj osud využil k tomu, aby ostatní poučil o tom, jak se mají zachovat, pokud tato situace jednou v budoucnu nastane znovu. Radil, že jakmile se zemětřesení začne projevovat, není moudré vybíhat ven, naopak by se měli skrčit tam, kde jsou, a počkat, až zemětřesení pomine. Neboť když spadnou velké kusy budovy, ani stůl není stoprocentně účinnou ochranou. Tudíž spolu s krčením se už zbývá jen doufat, že zemětřesení nestrhne kus budovy nad lidmi. Svou teorii obhájil těmito slovy: „I když se zhroutí celé hnízdo, některá vejce mohou zůstat nerozbitá.“

Šen-Si nebyla jediná provincie, kde lidé umírali

Zemětřesením bylo zasaženo celkem deset čínských provincií, konkrétně Šen-Si, Šan-Si, Che-Nan, Kan-Su, Che-pej, Šan-Tung, Chu-Pei, Chu-Nan, Ťiang-Su a An- Chuej. Celkem se jednalo o 97 okresů v těchto provinciích a lidé tam masivně umírali. Někde úmrtnost dosáhla až šedesáti procent obyvatel.

Ovšem poškození budov se nevyhnula ani města Šanghaj, Peking či Ccheng-Tu. Zničené oblasti se táhly až na 840 kilometrů.

Obvykle se udávají škody v číslech, avšak v případě tohoto zemětřesení to bylo jiné. Škody se vzhledem ke své rozsáhlosti nemohou vyčíslit ani moderní technologií.

Přečtěte si také

Zatřásly zemí a proměnily krajinu i lidské životy. Největší zemětřesení v historii

21. 1. 2024

Portugalský mnich přišel s vlastní teorií

Gaspar da Cruz navštívil Čínu v roce 1556 a později o zemětřesení, o němž se doslechl, informoval ve své knize pojmenované Pojednání o Číně, která vyšla v roce 1569. Věnoval mu celou poslední kapitolu. Zaměřil se na možné příčiny zemětřesení, avšak jeho teorie byla spíše náboženského charakteru.

Domníval se, že zemětřesení je pouze daní, kterou lidé zaplatili za své hříchy. V roce 1556 bylo možné zahlédnout velkou kometu, čehož využil, aby ji ve své teorii proměnil ve znamení blížící se pohromy. Dále napsal domněnku, že kometa může být také znamením narození Antikrista.