Meteorologové jsou v šoku ve výhledu na zimu. Bude nejextrémnější za posledních 90 let
Tisíce kilometrů od Česka se voda v rovníkovém Pacifiku zahřívá víc, než by měla. Klimatický cyklus ENSO právě prochází mimořádně silnou fází, kterou odborníci označují jako Super El Niño. Vzniká při anomálním oteplení povrchových vod mezi západním pobřežím Jižní Ameriky a Indonésií.
Aby byla fáze označena za výrazně silnou, musí teplotní odchylka mořské hladiny v klíčové oblasti Niño 3.4 přesáhnout +2,0 °C až +2,5 °C oproti dlouhodobému průměru. Oceán a atmosféra si pak masivně přerozdělují teplo. Vedlejším efektem je dočasné zvýšení globální průměrné teploty.
Dálkové vazby: Jak se efekt přenáší přes Atlantik
Nejsilněji ho pociťuje Severní Amerika. Tryskové proudění (jet stream) se tam posouvá k jihu a nad Severním Pacifikem se tvoří hluboké tlakové níže, což přináší teplotní a srážkové výkyvy.
Do Evropy se vliv dostává jen nepřímo, složitými dálkovými vazbami v atmosféře. Podporuje vznik hlubokých níží nad Severním Atlantikem a převahu západního, takzvaného zonálního proudění.
Výsledné počasí ve střední Evropě ale závisí na řadě dalších faktorů. Klíčová je Severoatlantická oscilace (NAO), stav polárního víru a rozložení tlakových výší nad Sibiří či Atlantikem. Vliv El Niña je u nás nesrovnatelně slabší než v Americe nebo Austrálii.
Pravděpodobný scénář: Teplejší zima a deště v nížinách
Sezónní modely ECMWF, NOAA i ČHMÚ naznačují pro střední Evropu a Česko zvýšenou pravděpodobnost teplotně nadprůměrné zimy. Srážkově by měla být průměrná až nadprůměrná, s vysokou vlhkostí vzduchu.
V nížinách tak budou při vyšších teplotách převažovat dešťové srážky nad trvalým sněžením. Vyšší polohy Alp i českých pohoří naopak mohou díky vlhkosti a mrazivým teplotám dostat vydatnou sněhovou nadílku.
Teplý charakter sezóny ale krátké mrazivé epizody nevylučuje. Při přechodném zablokování západního proudění mohou přijít 3 až 10 dní trvající intenzivní vpády arktického vzduchu.
Názorný modelový příklad typické zimy
Jak taková zima vypadá v praxi? V Praze, Brně nebo v Polabí by v prosinci a lednu převládalo větrné počasí s denními teplotami mezi +3 °C a +8 °C a častým deštěm. Případná sněhová pokrývka by roztála během 24 až 48 hodin.
V Krkonoších či na Šumavě by se intenzivní sněžení střídalo s přechodnou oblevou. Díky objemu srážek by se ale v polohách nad 1000 m n. m. držela dostatečná vrstva sněhu.
V polovině ledna by dorazil pětidenní vpád studeného vzduchu z východu s mrazy až -10 °C, který by opět vystřídalo teplé oceánské proudění. Celá zima by statisticky skončila o +1,5 °C až +2,0 °C nad normálem.
Dlouhodobá předpověď není možná
Kolem Super El Niña kolují nepodložené spekulace. Internetové mýty slibují buď nejkrutější zimu století, nebo tropickou zimu bez mrazu. Z vědeckého hlediska není podložené ani jedno.
Meteorologové a klimatologové radí k sezónním výhledům přistupovat opatrně. O průběhu nadcházející zimy v Česku rozhodnou především lokální atmosférické procesy nad Severním Atlantikem a Evropou.