Když byl toaletní papír luxus a máslo na příděl: Nakupování za socialismu
Přestože mnozí lidé vnímali únorový převrat v roce 1948 jako začátek nové, lepší budoucnosti, ani samotní představitelé KSČ nedokázali zajistit stabilní zásobování ani odstranit systém přídělových lístků.
Komunisté sice ponechali v chodu ministerstva vnitřního obchodu a výživy, avšak období tvrdého stalinismu mezi lety 1948 a 1953 dostával přednost těžký průmysl a výroba zbraní. Zajištění dostatku potravin pro obyvatele zůstávalo až na druhé koleji.
Dělnické vrstvy
Dokonce i v prestižních lokalitách v centrech měst vznikaly provozovny zaměřené na dělnické vrstvy, cenově dostupné bufety, prodejny uzenin či takzvané automaty, tedy podniky rychlého občerstvení s částečným samoobslužným provozem. Nejznámějších z nich se stala pražská Koruna, proslulá mimo jiné svými koktejly. Ze Sovětského svazu se do Československa rozšířil koncept obchodních domů s širokou nabídkou zboží a prodlouženou otevírací dobou.
Tento trend směřující ke zvětšování prodejních prostor, a také ke snižování jejich celkového počtu nebyl výhradně východním fenoménem, obdobný vývoj nastával například i ve Vídni, byť zcela za odlišných podmínek. V poválečném Československu byl však prezentován jako důkaz odklonu od kapitalistického způsobu chování a příklon k modernímu, hygienickému a prostornému maloobchodu.
Maso bude zítra
V roce 1959 v pražských obchodech nejvíce chybělo vepřové maso a sýry, zákazníci měli problém sehnat luštěniny, čočka se často kupovala v Tuzexu. Dále nebyly k dispozici mléčné konzervy, povidla, mák, arašídy, sterilované okurky nebo populární smetanovo-tvarohový krém Pribináček. Překvapivě se nedostávalo i cibule a zelí, jejichž pěstování bylo náročnější na lidskou práci. Režim své úsilí uspokojit zákazníky soustřeďoval primárně na předvánoční období, neboť oficiální ideologie po roce 1948 raději podporovala konzumního ducha Vánoc. Tropické ovoce bylo v padesátých letech do Československa dováženo prakticky jen před vánočními svátky.
Trvale nabízený sortiment v tuzemských obchodech
Odborníci tehdy tvrdili, že zdravá a vyvážená strava by měla být nedílnou součástí socialistického způsobu života. Realita byla ale často určována tím, co zrovna nabízelo zemědělství a jak fungovalo zásobování. Při nadbytku určité plodiny, například jablek se její výživové přínosy okamžitě staly tématem propagandy. Výživovou politiku výrazně ovlivňoval nejen potravinářský průmysl, ale také názory stranických představitelů. Příkladem byl i Antonín Novotný, tehdejší prezident a první tajemník ÚV KSČ, kterému k obědu mnohdy stačilo 15 dkg tlačenky, kousek salámu, pár rohlíků a chleba.