Vadí vám letní zápach z lidí? Možná máte tuhle diagnózu
Pokud nedáváte letní vůně z lidí, možná máte diagnózu. Byť se to zdá normální, že nám lidi nevoní, není to tak úplně pravda. Někdo je odolnější. Jiný opravdu fyzicky trpí a zejména letní zápachy z lidí těžce nedává. Možná k takovým lidem patříte.
Nemluvíme tady o nesnášenlivosti skutečně silných zápachů lidského potu, vlhkosti, moči, výkalů a parfémů, které se vznáší v městské hromadné dopravě v horku, ale o jemnějších vůních. Přecitlivělost na vůně v létě, ale přecitlivělost na vůně a zápachy obecně, totiž není tak vzácná, jak by se mohlo zdát.
I méně ostré zápachy a vůně mohou lidem vadit a spouštět i různé zdravotní problémy. Nejčastěji nevolnost, bolesti hlavy nebo úzkosti.
Migrenici zápachy nenávidí
Parfémy umí běžně spustit migrénu, někdy stačí i jen malý závan. Navíc, když se těmto lidem záchvat blíží, často to poznají i podle toho, že se jim skutečně dělá nevolno z vůní. Cítí je totiž pár hodin před záchvatem migrény mnohem intenzivněji než jiní.
V létě je to pak doslova utrpení, když každý těžký zápach se drží ve vzduchu déle.

Vysoce citliví lidé
Vysoce citliví lidé často trpí zvýšenou úzkostí ve chvíli, kdy jsou stresováni vysokými teplotami, všudypřítomným zápachem a vlhkostí. Jsou to tři nejvýraznější stresory, které přetěžují už tak zatížené smysly. Těchto lidí je v populaci až pětina.
Část lidí se hypersenzitivními může stát až v průběhu života vlivem stresu, dlouhodobého zatížení nebo traumatu. Cítí intenzivněji nálady ostatních, hlad, bolest, citlivěji reagují i na změny počasí. Horka jsou opět tím, co snáší tito lidé hůře. Vůně a pachy jsou pro ně doslova zářezem do mozku. Věřte, že je cítit skutečně všechno.
"Cítím, i když kolem mne projede auto s otevřeným okénkem. Tu strašnou vůni vanilkového interiérového osvěžovače. Je to jako kudla do mozku."
Hraniční porucha osobnosti
Také u hraniční poruchy osobnosti se často vyskytuje zvýšená citlivost na zápachy, která je dána tím, že tito lidé mají obecně silnější reakce na životní podněty. Silněji cítí, podobně jako vysoce citliví lidé, hluk, světlo, dotek. Je to však jen součást, rozhodně to není jediný znak, který tato diagnoza nese.
Lidé s posttraumatickým stresovým syndromem
Pokud trpíte PTSD (posttraumatický stresový syndrom), pak může být přecitlivělost na přílišné vjemy součástí trápení. Je to logické. Vaše nervová soustava je trvale ve střehu a hledá, co by mohlo být byť teoretickým nebezpečím.
"Jakmile se začnu nepřiměřeně potit, tělo mi přepne do režimu přežití. Pamatuje si, jak se potilo v nebezpečí. Cítím věčný strach a nervozitu."
Zápach, vlhko, horko, pocení je jednoznačně stresorem.
Jak snižovat práh citlivosti
Pro tyto lidi je většinou tato citlivost tak nepříjemná, že se jakmile mohou, vyhýbají se zbytečným podnětům.
Jinak pomáhá kognitivně-behaviorální terapie, která je učí snižovat práh citlivosti. Pomoci může relaxace, meditace apod., vždy jde o to snížit svůj práh citlivosti. Ať je to jakkoliv, z čistě biologického hlediska těchto citlivých lidí v populaci určité procento být musí.
V dřívějších tlupách to byli právě oni, kteří uměli vycítit nebezpečí dříve než druzí.
Jak je možná znát z předchozích řádků, různé typy lidí, ale reakce je ve velké míře společná. Přetížení smyslů zápachem, horkem, nepříjemnými tělesnými vjemy.
Ne vždy je možné se natolik zkoncentrovat, že se zápach naučíte ignorovat, například migrenici s tělesnou reakcí nic nenadělají, stejně tak lidé, kterým pach spouští traumatické reakce. Pak je opravdu jedinou možností se těmto vjemům v létě vystavovat co nejméně.