- Pivo, chmel a led: Co o českém pivě možná (ne)víte
- Kde to všechno začalo? U mnichů
- Kdo směl vařit a kdo nesměl dovážet
- A pak přišla Plzeň
- Chmelová perla: Žatec
- Když nebyla elektřina, byl led
- Označení, které si ohlídejte
- Budvar: ležák, který měl právní bitvu
- Malé, ale šikovné minipivovary
- Tak co, vyznáte se ve zlatavém moku?
- Kvíz
PIVNÍ KVÍZ: Pokud jste správný pivař, tyto znalosti byste měli mít. Zkuste si, zda nezaostáváte za těmi nejlepšími
My Češi dlouhodobě držíme první příčky v konzumaci piva, ale kolik toho o tomto moku vlastně víte? Přečtěte si zajímavosti o pivu a zkuste si v našem kvízu, kolik toho doopravdy víte.
Pivo, chmel a led: Co o českém pivě možná (ne)víte
Pivo máme v krvi. Dobře, ne doslova – ale kulturně určitě. Je součástí naší historie, identity a někdy i večeře. Zvlášť když jsme mladší. Jenže české pivo není jen něco, co si dáme po práci, je to také příběh plný klášterů, ledáren, hádek o značku a UNESCO. Pojďme společně trochu nabýt vědomostí. Kocovina nám z toho rozhodně nehrozí.
Kde to všechno začalo? U mnichů
Nejstarší doložený pivovar v českých zemích se nacházel v Břevnovském klášteře. Ten vznikl už v roce 993 – a vařilo se tam pivo ne v zanedbatelném měřítku. Mnichům totiž pivo sloužilo nejen jako osvěžení, ale rovněž jako zdroj kalorií během období půstu. Ať už zrovna měli skutečně žízeň nebo duchovní potřebu, byli to právě oni, kdo stál u zrodu pivní tradice. Dnes už si kvasnice nemusíme shánět po klášterech, ale ten začátek je zkrátka poetický.
Kdo směl vařit a kdo nesměl dovážet
Ve středověku se pivo nevařilo jen tak halabala. Měšťané, kteří získali tzv. právo várečné, se stali oficiálními pivními mistry. Jenže i tehdy se chránila domácí výroba – tzv. milové právo zakazovalo dovážet cizí pivo do města v okruhu více než deseti kilometrů. Ano, středověcí celníci se už tehdy tvářili, že to je „jen pro uchování kvality“.
A pak přišla Plzeň
5. října 1842 se v Plzni uvařilo něco, co otřáslo celým pivním světem – první spodně kvašený světlý ležák. Bavorský sládek Josef Groll vdechl život kombinaci českého ječmene, žateckého chmele a plzeňské vody. A vzniklo pivo, které dnes napodobuje skoro celý svět. Pokud jste si tedy mysleli, že plzeň je jen značka, byli jste na omylu. Je to styl. A ano, v Plzni na to mají nárok právem.
Chmelová perla: Žatec
Možná jste už slyšeli o žateckém chmelu. Možná jste ho i ochutnali – aniž byste o tom věděli. Žatecký poloraný červeňák totiž není jen tak nějaký chmel. Je to legenda s jemnou hořkostí a výraznou vůní. A od září 2023 je chmelařská krajina v okolí Žatce zapsána na seznamu UNESCO. Ano, správně – pivo máme už i v kulturním dědictví světa. Takže příště, až vám někdo řekne, že pivo je jen pro zpestření zábavy, můžete se napít a oponovat, že se vlastně do jisté míry a svým způsobem vzděláváte.
Když nebyla elektřina, byl led
Dříve nebyly žádné lednice. Ani mrazáky. Takže když chtěl pivovar chladit pivo, musel se obrátit na přírodu – a to doslova. V zimě se sbíral led z řek a rybníků, skladoval se v obrovských izolovaných sklepech a udržoval se až do léta. Ledaři tak byli prakticky pivařští superhrdinové. Dnes už je sice nahradily stroje, ale tehdejší systém fungoval lépe, než bychom dnes čekali.
Označení, které si ohlídejte
Možná jste si na lahvi někdy všimli nápisu „České pivo“ – a ne, není to jen marketingový tah. Jde o chráněné označení původu, tedy CHOP. Aby pivo tuto nálepku mohlo dostat, musí být uvařené výhradně v Česku, podle tradičních postupů, a z českých surovin – včetně slavného žateckého chmele. Takže se vlastně koukáte na něco jako pivní rodokmen.
Budvar: ležák, který měl právní bitvu
Když v roce 1895 vznikl Budějovický Budvar, šlo i o vyjádření národní hrdosti. V Budějovicích už totiž existoval starší, proněmecký pivovar. Budvar byl „naše“ odpověď. Dnes je z něj ikona a jeho značka Budweiser je předmětem legendárního právního sporu. Kdo má nárok na jméno nyní? Češi nebo Američané? Spor se táhne už desítky let, ale jedno víme jistě – pivo z Budvaru chutná pořád stejně dobře.
Malé, ale šikovné minipivovary
Po roce 2000 jsme zažili doslova pivní revoluci. Zatímco velké pivovary přešly pod křídla zahraničních vlastníků, malé minipivovary začaly růst jako houby po dešti. Dnes jich máme stovky – každý se svým charakterem, chutí, příběhem. A co je na nich nejlepší? Většinou víte, kdo vám to pivo vaří. A to se počítá jako velké plus.
Tak co, vyznáte se ve zlatavém moku?
Jak jste na tom se znalostmi ohledně piva? Připravili jsme pro vás zábavný kvíz, který otestuje vaše znalosti – nejen historické, ale i chuťové. A pokud získáte plný počet bodů, zasloužíte si velkou pochvalu.
A pokud se chcete blíže seznámit s výrobou piva, můžete se podívat na toto video.
Kvíz
Jak jste si vedli v kvízu? Pokud jste získali plný počet bodů, buďte na sebe právem hrdí. A pokud ne, to vůbec nevadí. Opravdu je jen velmi málo lidí, kteří by o pivě znali všechno z výše uvedeného, a nikdo na světě neví úplně všechno.