Kvíz: Češi a pivo – to je láska na celý život, zjistěte, jak se vyznáte vy
Foto: serezniy / Depositphotos
4 min
Ať už jste štamgast v zapadlé venkovské putyce, nebo občasný návštěvník městských podniků, zlatavý mok je nedílnou součástí naší identity. Otestujte své znalosti o pivu a hospodské kultuře.
Reklama
Od klášterních pivovarů po tovární várky: Jak pivo dobylo Čechy
První zmínky o vaření piva na našem území sahají až do 10. století, konkrétně k Břevnovskému klášteru. Mniši tehdy pivo vařili nejen pro sebe, ale i jako nápoj pro poutníky. Zajímavostí je, že druhý český biskup Vojtěch údajně mnichům pivovarnictví zakázal – prý se mu věnovali víc než modlitbám. Postupně se z domácího řemesla stala výnosná živnost, a tak v roce 1517 vznikla Svatováclavská smlouva, která umožnila vařit pivo všem stavům – od šlechticů po měšťany. Právě díky této dohodě je svatý Václav považován za patrona českého pivovarnictví.
Nejstarší dodnes fungující pivovar? To jsou Cerhenice založené už v roce 1118. Pokud jste tam ještě nebyli, přidejte je do svého pivního cestovatelského seznamu – stojí za to vidět, jak se tradice mísí s moderními technologiemi.
Pivní rekordy: Když Češi předbíhají i Němce
Česká republika drží titul největších pivařů světa už přes 30 let. V roce 2022 vypil průměrný Čech 188,5 litru piva – to je víc než půllitr denně! I když v posledních letech spotřeba klesá (v roce 2023 to bylo „jen“ 128 litrů), pořád jsme před Rakušany a Němci. Proč ten pokles? Podle Tomáše Slunečka z Českého svazu pivovarů za to může zdražování surovin a energie, které tlačí cenu piva nahoru.
A co hospody? Dřív se v nich vypilo až 70 % veškerého piva, dnes je to jen 30 %. Mladší generace raději popíjí doma nebo na festivalech. I tak ale zůstáváme věrní tradičním ležákům – ty tvoří víc než polovinu trhu.
Hospoda není jen o pití: Centrum české duše
Kdo nezná hospodu, nezná Česko,
říkávali naši dědové. A měli pravdu. V 19. století se právě v hospodách rodilo národní obrození – scházeli se tu spisovatelé, herci a vlastenci, kteří šířili český jazyk. Mimochodem, slovo „hospoda“ původně označovalo paní domu, která hostům nabízela jídlo a přístřeší. Až později se význam posunul k podniku, kde teče pivo.
Dnes jsou hospody místem, kde se řeší politika, fotbal i sousedské spory. A pozor – pokud uslyšíte výrazy jako bahýnko (tmavé pivo) nebo orosené (vychlazené), jste v pravém českém podniku.
České pivo: Chráněný poklad s hořkou příchutí
V roce 2008 získalo České pivo status chráněného zeměpisného označení EU. Co to znamená? Že každá lahva s tímto nápisem musí být vyrobena z českého ječmene, chmele a vody, a to tradičními postupy. Právě kombinace žateckého chmele a měkké vody dává našim pivům typickou hořkost a plnost.
Mezi ikonické značky patří Plzeňský Prazdroj (první světový ležák z roku 1842), Budějovický Budvar nebo Staropramen. A pokud chcete něco menšího, vsaďte na minipivovary – jich je u nás přes 300!
KVÍZ: Poznáte pivní Česko?
Proč chodíme do hospody? Protože tam bije srdce Česka
I když dnes pijeme víc doma, hospoda zůstává místem, kde se tvoří komunity. Až příště budete objednávat dvanáctku, vzpomeňte si, že pijete nápoj, který formoval národní identitu. A pokud v kvízu uspějete, máte našlápnuto stát se pravou hospodskou legendou.
Určitě jste nevěděli, jak se vaří takové pivo, Láďa Hruška Vám to rád ukáže!
