Starověké egyptské ženy čůraly na semena ječmene a pšenice, aby určily těhotenství

Určování těhotenství bez pomoci moderních vědeckých metod nebylo v minulosti jednoduché. Egyptské ženy si však uměly poradit - močením na obilí nejen potvrzovaly těhotenství, ale také zjišťovaly pohlaví nenarozeného dítěte.

Pozoruhodný těhotenský test starověkých Egypťanek

Pravděpodobně nejstarší písemná zmínka o těhotenském testu z moči pochází ze staroegyptského papyru. Datován je přibližně do roku 1350 před naším letopočtem. Žena, která se domnívala, že může být v očekávání, měla několik dní po sobě močit na semena ječmene a pšenice a pozorovat, co se s obilím stane. Klíčící zrno potvrzovalo graviditu. Zároveň se touto metodou dalo zjistit také pohlaví plodu. Pokud vyklíčil nejdříve ječmen, žena čekala chlapce a pokud vzešla prvně pšenice, čekala naopak holčičku.

Něco na tom bude

V roce 1963 byla Národním institutem zdraví (National Institute of Health) provedena vědecká studie, která měla za cíl vyzkoušet spolehlivost staroegyptského těhotenského testu. A výsledky byly opravdu překvapivé. Vzorky obilí byly rozděleny do dvou skupin. První skupina vzorků byla zavlažována pouze mužskou močí nebo močí negravidních žen.

Druhá skupina vzorků byla vystavena pouze těhotenské moči. Obilí z první skupiny neklíčilo vůbec, zato obilí z druhé skupiny vzorků vyklíčilo v pozoruhodných 70 % případů. Příčinou klíčení semen je pravděpodobně vysoká hladina ženského hormonu estrogenu, která v moči těhotných žen výrazně stoupá. Při výzkumu se ale nepodařilo ověřit, zda metoda dokáže přesvědčivě určit také pohlaví plodu.

Další podivné zvyky nejen Egypťanek 

Dalším bizarním způsobem, jak určit těhotenství, bylo vkládání cibule do ženské vagíny. Pokud následující den ženě páchl dech po cibuli, znamenalo to potvrzení gravidity. Tento test praktikovaly nejen starověké Egypťanky, ale také Řekyně.

Egyptské ženy také znaly mnoho zvláštních triků, jak početí předejít. Jednou z nich, datovanou do roku 1950 před Kristem, je výroba přírodního spermicidu z medu akácie, jejích plodů nebo listí. Hadřík napuštěný touto směsí poté ženy vkládaly před sexem do své vagíny. Staré Egypťanky a Mezopotámky praktikovaly také méně hygienické opatření nechtěného početí založené na podobném principu. Do vagíny v tomto případě vkládaly krokodýlí trus spolu s jinými surovinami, které měly zamezit vstupu ejakulátu dále do jejich reprodukčního systému. Ve starověké Indii a na Blízkém východě používaly ženy stejným způsobem trus sloní. Dodnes není známo, zda tyto metody mohly spolehlivě fungovat. 

K zabránění otěhotnění starověké Egypťanky, Asyřanky, Řekyně a Číňanky také pily koktejl z toxických těžkých kovů jako je např. olovo nebo arsen. Tato metoda však často vedla k nevratnému poškození vnitřních orgánů a rozhodně nefungovala jako prevence nechtěného početí.

Středověké určování těhotenství z moči

Ve středověku se z moči kromě těhotenství hojně určovaly i různé choroby. Vypovídající byla barva moči, její zakalení nebo také zápach. Historický text pocházející z roku 1552 popisuje moč gravidní ženy jako čirou tekutinou světle citronové barvy až do špinavě bílé, se zakalením na povrchu.

Nejspolehlivější a nejbezpečnější metodou historie však bylo pečlivé pozorování příznaků těhotenství jako je vynechání menstruace, ranní nevolnosti, citlivost na pachy, únava nebo časté močení.

Princip současných těhotenských testů 

Současné těhotenské testy se provádějí z moči nebo krve a fungují na principu detekce těhotenského hormonu hCG (choriongonadotropinu). Tento hormon je produkován základem budoucí placenty po uhnízdění vajíčka v děloze. To nastává přibližně 8 dní od oplodnění. Poté hladina hCG strmě vzrůstá a dosahuje vrcholu okolo 10. týdne těhotenství, následně postupně klesá. I tak je ale hladina tohoto hormonu dobře zjistitelná až do porodu.