Kolik si vydělá obyčejná kuchařka v rakouské restauraci. Až to zjistíte, spadne vám brada
Foto: pexels
4 min
Pracovní trh v rakouské gastronomii láká Čechy na vyšší plat, ale skutečný příjem se skládá z mnoha dílů: kolektivní smlouvy, 13. a 14. platu, ubytování, příplatků i zdanění. Podívejme se, jak se z nich skládá výsledek.
Reklama
Inzeráty na kuchaře v Tyrolsku, Salcbursku nebo ve Vídni mají jednu společnou vlastnost: uvádějí hrubou měsíční částku v přepočtu mezi 65 tisíci a 80 tisíci korunami. Kdo ale téma sleduje delší dobu, ví, že samotné číslo vypovídá málo. Rozhoduje, v jaké kvalifikační skupině kuchař začíná, kde pracuje a co všechno mu zaměstnavatel dává mimo výplatu. Proto je dobré číst mzdu jako stavebnici, ne jako jednu cifru.
Kolektivní smlouva jako základ
Základ určuje kolektivní smlouva pro hotelnictví a gastronomii (Kollektivvertrag für das Hotel- und Gastgewerbe). Mzdové tabulky se upravují zpravidla jednou ročně a liší se podle spolkové země, kvalifikace a odpracovaných let. Vyučený kuchař bez praxe tak začíná níže než šéfkuchař nebo kuchař po několika letech v oboru. Přesné aktuální částky je nutné vždy ověřit v platné tabulce pro konkrétní zemi, protože se každoročně mění, a proto je zde záměrně neuvádíme jako pevné číslo.
Zásadní je také to, že smlouva počítá s 13. a 14. platem. Jde o vánoční odměnu a dovolenkový příplatek, na které je nárok ze smlouvy. Roční příjem se tedy nedělí dvanácti, ale čtrnácti, a to se v inzerátech snadno přehlédne. Významné je i zdanění: tyto zvláštní platby se v Rakousku daní výrazně příznivěji než běžná měsíční mzda, takže čistý efekt je větší, než by naznačil prostý součet.
Hory, nebo město?
Tabulková sazba je jen část příběhu. V alpských střediscích je poptávka po personálu sezónní a vysoká, zaměstnavatelé proto často přidávají nad minimum a lákají na ubytování. Ve městech bývá práce stabilnější, ale ubytování si zaměstnanec obvykle řeší sám a životní náklady jsou vyšší. Právě nepeněžní plnění, tedy ubytování a strava, může být zásadní složkou celkové kompenzace. Je ale potřeba ověřit, jak se zdaňuje a zda se odečítá od výplaty a v jaké výši.
Co obvykle rozhoduje o výsledné částce:
- kvalifikační skupina a praxe
- spolková země a typ provozu
- zda je v ceně ubytování a strava
- přesčasy, víkendy a noční práce
- zdanění podle místa bydliště.
Přesčasy, víkendy a daně
Gastronomie funguje v nepravidelných směnách, a proto se přesčasy, víkendová práce a noční příplatky mohou na výplatní pásce projevit znatelně. Podstatné je, aby byly hodiny řádně evidovány a vykázány. Kdo si vede vlastní přehled, snadněji porovná výplatní pásku se skutečností. Pro Čechy je klíčové i zdanění: pro pendlery platí pravidla česko-rakouské smlouvy o zamezení dvojího zdanění a konkrétní povinnost se liší podle toho, zda má člověk bydliště v Česku, nebo v Rakousku. Odpočitatelné položky a daňové zvýhodnění je proto rozumné konzultovat s poradcem nebo úřadem.
Pendler, nebo rezident?
Pendler a člověk žijící trvale v Rakousku mají odlišné startovní podmínky. Pendler pobírá rakouskou mzdu, ale žije za české ceny, takže bydlení, nákupy i služby jsou pro něj levnější. Rezident má vyšší výdaje, zejména za bydlení, a vyšší příjem se tak částečně vstřebá. Rozdíl v paritě kupní síly tedy často mluví ve prospěch pendlerů, pokud dojíždění nepohltí příliš času a peněz. Nelze to ale paušalizovat, závisí na vzdálenosti a ubytovací situaci.
A proč si rakouské provozy mohou dovolit vyšší mzdy? Hlavně kvůli struktuře trhu: vyšší ceny pro hosty, silný turistický ruch, delší sezóny v hlavních střediscích a dlouhodobý důraz na kvalitu služeb. Vyšší přidaná hodnota na hosta dovoluje přenést část marže do mezd a udržet kvalifikované zaměstnance. Právě tohle propojení cen, produktivity a mezd je důvodem, proč se srovnání s českou gastronomií nedá zredukovat jen na kurz eura. Vyplatí se dívat na celou skladbu příjmu a před podpisem smlouvy si ji spočítat na vlastním příkladu.
