Za socialismu ho měl každý kluk. Teď je z něj svatý grál sběratelů a platí až 10 000 Kč
Malý zavírací nožík ve tvaru ryby míval doma skoro každý. Ležel v kuchyňské zásuvce, vozil se na výlety a dětem často sloužil jako první vlastní nůž. Za socialismu stál jen pár korun a málokoho napadlo, že by ho měl schovávat jako sběratelský předmět.
Dnes se o staré rybičky zajímají sběratelé. Některé zachovalé kusy se nabízejí za tisíce korun, výjimečně se mluví i o částkách kolem 10 tisíc. Zdaleka to ale neplatí pro každý starý nožík.
Malá ryba s dlouhou historií
S rybičkami je spojená především firma Mikov z Mikulášovic na Děčínsku. Město má dlouhou nožířskou tradici. Průmyslová výroba nožů se tu rozvíjela už od roku 1794, kdy Ignaz Rösler založil nožířskou manufakturu. Oblast si díky množství nožířských dílen vysloužila přezdívku český Solingen.
Přesné jméno člověka, který původní rybičku navrhl, se však podle samotné firmy dosud nepodařilo zjistit. Staré katalogy dokládají, že se nožík těšil oblibě už před mnoha desetiletími. Jeho základní podoba se přitom změnila jen málo.
Během let se měnily především materiály. Starší rybičky měly plechovou rukojeť a čepel z oceli, která mohla při kontaktu s vlhkostí rezavět. Později se začala používat rukojeť ze zinkové slitiny a nerezová čepel. Na první pohled tak mohou dva podobné nožíky působit téměř stejně, přesto mohou pocházet z odlišných období a výrobních sérií.
Za které rybičky se platí až 10 tisíc korun?
Je nutné upozornit, že samotné stáří z obyčejné rybičky poklad nedělá. Běžné opotřebované kusy se prodávají za mnohem nižší částky. Vyšší cenu mohou mít vzácnější varianty a především exempláře, které se dochovaly ve výjimečně dobrém stavu.
Částky kolem 10 tisíc korun se v souvislosti se starými rybičkami objevují u výjimečných kusů, ke kterým zůstal také původní obal. Jde o horní cenovou hladinu uváděnou v některých článcích a nabídkách, nikoli o běžnou cenu každého zachovalého nožíku. U konkrétního exempláře záleží na jeho původu, provedení, stavu a skutečném zájmu kupujících.
Sběratel se proto nedívá jen na to, zda je čepel ostrá a rukojeť lesklá. Zkoumá také nápisy a značky na čepeli, podle kterých lze určit výrobce. V období socialismu se rybičky vyráběly nejen v Mikulášovicích, ale také na Slovensku ve firmě Sandrik. Právě ražba může pomoci oba původy rozlišit.
Důležitá je i původnost. Nožík, který někdo doma přebrousil, upravil nebo se pokusil vyleštit do nového lesku, nemusí být pro sběratele tak zajímavý jako kus se zachovaným původním povrchem. U starých předmětů totiž není každá známka času vadou. Patina může být součástí jejich historie.
Pokud tedy při vyklízení chalupy objevíte rybičku, která desítky let ležela v zásuvce, nečistěte ji hned brusnou pastou a nepouštějte se do oprav. Nejprve si vyfoťte obě strany nožíku, detail ražby na čepeli a případný obal. Teprve potom má smysl porovnávat ho s podobnými exempláři a hledat odborníka, který dokáže určit konkrétní variantu.
Mikov vyrábí i rybičky ze stříbra a zlata
Vedle starých nožíků z běžné výroby existuje ještě úplně jiná sběratelská kategorie. Mikov nabízí také luxusní provedení, která se od původní levné rybičky liší především materiály.
Stříbrná rybička má rukojeť z drahého kovu, zlatá varianta je pozlacená a nejdražší investiční model používá osmnáctikarátové zlato a český granát zasazený do oka. Nejde tedy o obyčejný starý nožík, který někdo objevil po prarodičích, ale o speciálně vyráběné luxusní výrobky.
Jejich ceny se navíc mění. Mikov v dubnu 2026 oznámil zvýšení cen stříbrné a investiční zlaté rybičky kvůli růstu cen drahých kovů. Investiční zlatá varianta se dostala na 290 tisíc korun. Taková částka ale vypovídá především o ceně použitého zlata, granátu a luxusního provedení, nikoli o hodnotě běžných historických kusů.
Máte doma malý sběratelský poklad?
Nejrozumnější je začít tím, co skutečně držíte v ruce. Podívejte se na značku výrobce, provedení rukojeti, stav čepele a případné původní balení. Potom zkuste najít srovnatelný kus. Pozor ale na rozdíl mezi cenou, kterou požaduje prodávající, a částkou, kterou je někdo skutečně ochotný zaplatit.
Rybička má jednu výhodu, kterou nelze vyjádřit penězi. Je to předmět spojený s dětstvím, výlety a běžným životem několika generací. Právě proto si ji lidé schovávají, i když nejde o vzácný exemplář.
A pokud se ukáže, že váš nožík patří k méně obvyklým variantám a dochoval se v původním stavu, může mít i zajímavou sběratelskou hodnotu. Jen není dobré předem počítat s dvanácti tisíci. U rybiček, stejně jako u jiných starých předmětů, rozhodují konkrétní detaily.